Mluv s ní

Nepobrala jsem to, nedokázala jsem naplno prožít ani jednu z tragédií. Podání, pojetí, vnucování španělské kultury (divadlo, aréna), prožitku skrze ubrečené chlapy; zakroucený scénář, divné figury i herci, jsou mi vzdálené jako býčí zápasy. Navíc Benigno byl vážně kardinální retard, co se jen tak nevidí a psychopat k tomu. Je to jeden z filmů, kde se intimita servíruje na talíři a bohužel v nestravitelné konzistenci a přemrštěné porci. A to dokonce tak, že ač byla Alicie krásná dívka, byla mi odporná ve své strnulé topornosti a bezmocné nehybnosti. Nicméně práci ošetřovatelů obecně obdivuji a hluboce se jim klaním. (13.03.2012)

Po štyroch videných filmoch od Almodóvara môžem konečne s čistým svedomím vyhlásiť, že jeho režisérsky štýl a telenovelské zápletky sú odo mňa na míle vzdialené. Jeho postavy, hoci sú psychologicky vycibrené, ma nevedia emocionálne rozkolísať, dejové zvraty mi pripomínajú mexické mydlové opery. Almodóvar siaha k hlbokým témam, snaží sa zaujať zmysluplným scenárom, ale stále mám pocit, že len pláva po povrchu a žiadneho vzrušujúceho vyvrcholenia sa nikdy nedočkám. Možno je to spôsobené príliš odosobneným režisérskym prístupom alebo jeho "vznešenému umeniu" jednoducho nerozumiem. Ak je pre mňa nejaký režisér v rámci španielskej kinematografie ukážkovým, tak je to Iňarritu - jeho príbehy sú preniknuté citom a tvorí postavy, ktoré dojímajú skrz ich nekonečné utrpenie a bolesť a nútia ma s nimi všetko naplno prežívať. Na Almodóvara som ešte psychicky nevyzrela a pravdupovediac, ani po tom netúžim. (27.10.2011)

Pedro Almodóvar to se mnou prostě umí a nemusí ani mluvit. Já bych mluvila a komentovala, kdybych uměla do slov a vět vtěsnat, jak úžasně natočený příběh to je, podmanivý, strhující, naprosto skvěle zahraný a zcela pochopitelně více či méně ujetý. Nebudu to protahovat, sedlo mi to jako prdelka na nočník. Tak jest. (06.11.2017)

Nádherné záběry kamery a stylová barevnost snímku postupně ustupovaly do pozadí, aby mohl naplno vyniknout příběh o lidské naději a beznaději. Po skončení filmu bych delší dobu nemluvil ani s ní, ani s ním. Dokázal bych si pouze pustit píseň Velosa a nechal bych v sobě doznívat sílu tohoto příběhu. (23.03.2007)

Sorry, ale tohle fakt ne. Ponechám stranou, že umělecké filmy podobného ražení mě obvykle tolik neberou. Ale co v tomhle filmu se řeší, mi bylo vyloženě proti srsti. Máme tu krásnou holku v komatu, do který je zamilovaný chlápek, co ji předtím stalkoval, a když se jí stane autonehoda, podaří se mu dostat do nemocnice, kde se o ní může starat jako asistent, koupat ji, stříhat vlasy, šmikat nehty a tak. Je úplně podřízená jeho zvídavým prstům a fantaziím o tom, jak spolu budou manželé. Což zní jako dobrý námět na pořádně děsivej horor, ale ne, tohle je umělecký evropský film. U mě tedy tahle postava přišla o veškeré zbytky sympatií, když udělá to, co nakonec udělá. To není žádná "láska", to je jen jeho sobecká fantazie. Pak je tu ještě jedna ženská v komatu, u které je chlápek, který s ní měl opravdový vztah, ale postupně se ukáže, že je to taky idiot, protože se s hlavním úchylem skamarádí. Opět, to si můžou kluci poplakávat, jak chtějí, ale určitý věci z vás nedělají romantického hrdinu, ale psychopata. Předpokládám, že film neměl být jednostranný a divák měl cítit to i to, ale rozhodně na mě působí tak, že spíš fandí hlavním chlapům (viz příšerný "happy end" na konci), a tak jako tak jsou všechny postavy otravné a sledovat ten děj bylo pro mě místy utrpení. Ale tak dobrý vidět trochu španělskou kulturu a že se poukázalo na tohle těžké téma - i když tak ujetě. (4/10) (26.02.2020)