Tenkrát podruhé

Zpočátku nepěkně uštěkané, rychlé, hysterické, nepřehledné, nepříjemné, na to si zrovna nepotrpím. V kombinaci s titulky a epileptickou kamerou nic moc, ale uznávám, jako názorná ukázka dnešní uspěchané, přetechnizované doby ("bez lásky") to bylo trefné. Pak se film rozběhl směrem, který mě bavil. Úsměvné, nostalgické, milé, Daniel byl naprosto famózní, nebýt lehčího žánru a dlouhého seznamu jeho kvalitních rolí, nebála bych se termínu životní výkon. Žrala jsem mu to i s navijákem každou vteřinu. Dámy se také blýskly v nejlepším světle, jen režisér splněných přání mě neoslovil. Love story s herečkou mi v celém příběhu neseděla. Uvřískané, otravné, jejich chemie mě totálně míjela, protože taková Itálie vypadá jinak. Sekvence plné hrubých hádek, nadávek, žvýkačka nalepená na obraz, zahozená berla a kravál střídající řev, kecy do sluchátka, mi kazily film, ačkoli tuším, co tim chtěl scénárista a režisér říct. Nebýt to takto přeplácané, nemám výhrad. Čtrvrtou hvězdičku pouštím jen kvůli Danielovi. Jinak jde o pohodový průměr, příjemně originální, s několika silnými mimenty. (04.03.2020)

Polovica úspechu je v dvojici Daniel Auteuil a Fanny Ardant, ale to sa tak nejak čakalo. Bez tej druhej polovice, totiž predovšetkým scenára a nakoniec aj réžie by ale ich snaha bola zbytočná. Reality show, ktorá nám implicitne dáva pocítiť, že aj veľká časť našich životov je iba pretvárka a sny stále zostávajú iba snami a "s nami", ale tejto dramedy dáva temnejšie kontúry. Určite nie je zanedbateľné, že to celé ubehne rýchlo ako voda, respektíve tak rýchlo, ako niekomu, či väčšine, celý život. Možno aj vďaka podobným filmom sa ale rozhodnete občas zastaviť a skúsiť prežiť okamžik nie spred tridsiatich rokov, ale práve ten najdôležitejší, a to prítomný. (17.02.2020)

Chytrá relaxační komedie. Francouzská komedie bývá zpravidla chytrá, a o téhle to platí také. A pokud jste ve věku Viktora, a jste chlap, uvědomíte si nejen to, jak nesnesitelně nudný jste. A jak stojíte o to vrátit čas zpátky alespoň na chvilku, do života vrátit romantiku.A možná se necháte i inspirovat. (28.02.2020)

Film bez sponzorský výrobků, to je u nás nevídané. Pro mě vynikající výchozí nápad. Nostalgický výtvarník si objedná výlet do časů, kdy svou nynější nevěrnou manželku poprvé potkal, kdy nezvonily mobily a všude se smělo kouřit. Jeho žena projde ve filmu docela zábavnou proměnou. Na scéně se vystřídají další klienti agentury, ať si objednali setkání s Hitlerem či s vlastním zemřelým otcem. Trochu lacině vyzní znovunalezení inspirace již rezignovaně vyhaslého umělce. Trochu mi vadilo, že postavy dle tradice francouzské komedie nepřestanou žvanit. (23.04.2020)

Nápad vysloveně hezký a vidět Daniela Auteuila v nějaké milé roli se určitě nikdy nezevšední. Jen jsem pro samotný nápad nedokázal pochopit, co se hlavní postavě honí v hlavě. Melancholicky se vrací do nejhezčí doby jeho života a trošku sentimentálně se v ní utápí, aby nakonec vyřešil svůj život v přítomnosti. Ten závěr je logický a nic jiného bych nečekal. Jen ten děj se odvíjel tak nějak prazvláštně, že mi ho nebylo ani líto a ani ve mně nevyvolával nějaké hlubší emoce. Přitom ten závěr si o to vysloveně koledoval. (07.11.2022)