Případ Collini

Typické! Korektně pokřivená Salafistická republika Německo pošle Turka, aby ji veřejně vypral špinavé prádlo. Říct čistokrevný Árijec, že tam od války v podstatě tahají za nitky pohlavníci SS a jejich ke sluníčkařskému korporátnímu fašismu převychovaní potomci, mohlo by to znít jako nežádoucí konstruktivní kritika současných poměrů. Ale když na to poukáže Němec jako poleno Zimír Uzunoglu, je to jen roztomilá fabulace nezaujatou třetí stranou dávno přežité temné minulosti, ve které fotr křesťansko-demagogické oportunistky Andělky Mrdkové vůbec nebyl Oberbannführer Hitlerjugend, poté aktivní důstojník Wehrmachtu, a Andělka nikdy nebyla agentka Erika, asi tak stejně jako Bureš nikdy nebyl Bureš ani bezskrupulózní hrabivá kunda. Dreherův zákon byla taky jen kampaň, přičemž novelu Zákona o evidenci skutečných majitelů firem (svěřeneckých fondů) se dozajista brzy také podaří protlačit. Vše je tedy v pořádku a my můžeme s nadšeným bekotem na rtech kráčet vstříc ke sluníčkové, globalizačně fertilní korporátní multikulti Evropě s vládnoucí hrstkou úděsně altruistických filantropů a stádem mezi mešitami spokojeně přežvykujících euroovčanů. Inšalah, nebude to dlouho trvat, svoboda slova a projevu je už nyní stejným kusem legislativně zakotveného či korporátně direktivního hajzlpapíru jako za jakékoliv minulé dicktatury. Každopádně pomineme-li onen přičmoudlý alibismus, jedná se o sice kapku telenovelizovaný, nicméně svižně odsejpající, solidně natočený i zdramatizovaný a poměrně originální právní napínač, který velmi slušně dal i ten cigánský kokotmediálně vyfuckovaný učitel. Jen je trochu škoda té nepovedené exhumace kdysi hvězdného Františka Černého. Asi už ze zoufalství bere i role, které mu dicktují celou dobu bezhlesně strnule čumět, tvářit se, jako by právě olízal měsíc nemytý žalud, a na konci říct „konec“. (21.05.2020)

Rozpačité drama s bizarní zápletkou - nevděčný právník rozplétá záhadu mlčenlivého násilného vraha, který oddělal jeho náhradní výchovnou figuru. Film nepřináší bohužel žádný inovativní pohled na nacistická zvěrstva nebo spravedlnost, a mnohem zajímavější soudní příběh o revizi vztahů k lidem, co známe, přinesl např. Gavrasův Music Box. Hlavního představitele hraje sice sympaťák, ale advokát se chová ne moc sympaticky - od začátku jako cvaknutím vypínače neváhá kašlat na svoje vztahy, domluvit si sex, aby mohl slídit po domě nebo zničehonic odpustit letitá trauma vlastnímu otci, aby ho využil k práci. Jako úlet mi přišlo závěrečné setkání s nadpřirozenem, přestože proces jinak ústí do akceptovatelného závěru. (21.05.2022)

Fanoušci soudních dramat si nemohou stěžovat. Německo překvapilo a Elyas M'Barek jakožto komediální herec zvládl vážnou roli s přehledem. Film má skvělé téma, kdy čerstvě vystudovaný právník získává svůj první případ, kde bude muset obhajovat vraha, který zabil dědu jeho bývalé lásky a ještě k tomu je proti němu postaven nepříjemný a uznávaný soupeř. Skvělé soudní přestřelky, slušné zvraty, skvělí herci a největší soudní skandál v historii Německa vůbec. Co víc chtít? ! 8/10. (06.02.2020)

Súdny proces, kde na konci sedí na lavici obžalovaných nemecký systém spravodlivosti, presnejše Drehrerov zákon. Pre Nemecko asi veľká téma, o ktorej som nikdy nepočul. Aj preto mi film prinášal prekvapenia, hoci obsah vyzerá príliš spoilerovitý. Dobré sú živé návraty do minulosti, hlavne tej staršej, menej už tej nedávnej. Koniec je naozaj silný, v totálnom kontraste oproti začiatku. –––– Ani ty nevyzeráš ako právnik. Turek a právnik? –––– Teraz chceš kydať špinu na muža, bez ktorého by si dnes iba predával kebab? (04.02.2022)

Co na to říct, celé to dílko jsem pociťovala nějak rozporuplně, že by už politická propaganda evropského chálífátu, nevím no, mohli tam třeba ukázat, že už Hitler měl Turecko za spojence a že už tenkrát měl arabské dobrovolnické skupiny SS a plánovali německo - perské invaze , bylo by to zajímavé a širší pojetí. Co se týká spravedlnosti, tak je vidět, že nikdy nebyla a v této společnosti už nebude,pro jedny bude vždycky víc a jinak spravedlivá než pro jiné, leopard prostě své skvrny nezmění, přes to nejede vlak. To, že občas někomu hne a vezme odplatu do svých rukou a celý svůj život obětuje ďasovi nebo honěním ďasa, je na každém jednotlivě, ale i to se zřejmě bude dít dál, působí to spíš jako výkřik bezmoci a zoufalství, takže nic nového pod sluncem, evidentně království, kde vládne spravedlnost pro všechny, není z tohoto světa.... (23.05.2020)