Odpočívej v pokoji

Odchylky od normálu v nejryzejší, a přitom nejrealističtější podobě vygradované do nadpozemských výšin. Když už si myslíte, že svět nemůže být pošahanější, Six Feet Under vás přesvědčí o opaku. Nikdo není normální, nikdo nedochází zaslouženého klidu - leda až po smrti. Jak řekl Charles Bukowski: "smetiště se plní. blázince se plní. nemocnice se plní. hřbitovy se plní. nic jiného se. nenaplní." - svět a jeho tak často skrytá tvář pod mikroskopem, od odsávání tělních tekutin přes drogy a umění, lásku a nenávist ve všech podobách až k černohumorným vtípkům a subjektivním promluvám, zážitkům a snům postav. Krutý život plný hledání sama sebe, někoho, kdo vás bude doplňovat, té správné práce, toho "něčeho", co nás bude nutit žít... všechny odstíny modřin a zranění, ať už viditelných nebo okem nepostřehnutelných, psychických, myšlenkových rozkladů a přešlapů, které nikdo nezvrátí, a zároveň to správné, co v životě je - rodina, láska, chuť žít a přežít všechno, co člověka pohřbívá šest stop pod zem. (15.01.2012)

5* tento cenami ověnčený seriál produkce HBO je takovou malou dynastií jedné pohřebácké rodiny. Ve své době byl pokrokový i tím, že v něm řešili rodinné vztahy i s ohledem na gay páry a představuje je se svými problémy, které se v podstatě nijak neliší od běžných. I když je spoustu situací smutných, tak je zobrazuje s nadhledem, vtipem a lehkostí, ale stále si drží punc důvěryhodnosti. Herecké obsazení je taky velice kvalitní. Prostě příjemný rodinný seriál a já stále doufám, že si ho někdy celý zopakuju. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (23.03.2017)

Hodně dobrá podívaná. S prvním dílem mě to dost šokovalo. Celá ta vulgarita a otevřenost seriálu, zároveň černý humor a lidské charaktery a osudy vymyšlené a splácané dohromady takovým způsobem, že by to snad normální člověk nevymyslel. S prvními díly jsem to bral jako docela podařenou černou komedii, ale jak příběh pokročil, začíná to dostávat čistě dramatický nádech. Kdyby jsem se nemusel v každém díle dívat na líbající, nebo hůř souložící chlapy, bylo by to ještě lepší. Skoro 5* (30.09.2009)

Krásně depresivní seriál o životě a smrti ukazuje své postavy v situacích, ve kterých se někdy chovají tak nesnesitelně, že je někdy těžké chtít se dívat na další díl nebo jak je komplikované žít "správně", protože to někdy neznamená žít šťastně. Fisherovi a lidé kolem nich bývají nešťastní, protože jim obvyklé životní role nepřinášejí radost, ale když se pak občas postavy rozhodnou jít za srdcem, zpravidla to přinese nějakou katastrofu někomu jinému. V tomhle směru mě těší, jak dobře tvůrci zůstávají neutrální a nevodí vás za ruku, koho byste v dané situaci měli odsoudit nebo mu fandit, nenabízí rozhřešení, ani happy uzavření mini příběhů. Z prvních dvou sérií jsem byl velmi nadšený, ale po ne úplně povedené třetí sérii (možná i kvůli sledování seriálu za sebou) jsem postupně otupěl a už to na mě tak nefungovalo. Závěrečná série jde kvalitativně nahoru díky mimořádné porci truchlení a deprese s úchvatným nemilosrdným koncem. (03.10.2023)

Mám blízko k černému humoru. Není v tom žádná zlomyslnost, radování se z cizího neštěstí, jen neodbytná potřeba vynést všechny bolístky, všechno neštěstí, co život přináší, z tíživé temnoty na denní světlo a třeba si z toho i neuctivě vystřelit. To zlé sice nezmizí, ale náš strach z hrozivého se pak zmírní. Proto jsem ráda, že jsem se pustila do tohoto seriálu, který jsem tak dlouho z nepochopitelných důvodů přehlížela. Six Feet Under se nebojí smrti a co je stejně tak důležité, nebojí se ani života. Na ploše pěti sérií a na osudech jedné pohřebácké rodiny a jejich přátel, se pouští snad do všech problematických či kontroverzních témat, od psychické nemoci, homosexuality, nevěry, kriminality, ztráty blízkých až třeba po incest a spousty ostatních, ať už velkých či malých trápení. Nemoralizuje, nesoudí, neomlouvá, jen nechává své postavy žít a dýchat a to je taky ten důvod proč jsem si je tolik zamilovala. Rusovlasou Claire, která se postupem času mění z nejisté, do sebe zahleděné puberťačky v nádhernou (nejen ve fyzickém slova smyslu) mladou ženu, idealistického Natea, který i přes soucitnou povahu, dokáže někdy až necitelně zraňovat, trochu slabošsky působícího homosexuála Davida, jehož zvláštní zakódovaná slušnost a poctivost, spolu s občasnými úlety, z něj udělala moji asi nejoblíbenější postavu vůbec. A nesmím zapomenout ani na hledající se maminku Ruth s její sbírkou svérázných nápadníků, nekonvenční Brendu a její pošahanou rodinku nebo drsňáka Keitha. Všechny je mám moc ráda (i přes to, že mě často svým chováním štvali), snad až na Lisu, ta mi k srdci nikdy nepřirostla a to je hádám jeden z hlavních důvodů nejslabší třetí série. Zvědavost, jaký způsob smrti se objeví vždy na začátku každého dílu, byl už jen pověstnou třešničkou. Obvykle, když mě nějaký seriál takhle chytne, sjedu ho v co nejkratším časovém úseku, to ale v tomto případě nebylo možné. Na to je příliš tíživý, příliš reálně působící a já potřebovala vždy nějakou dobu na jeho vstřebání. A posledních pár epizod ve mně svou emocionální smrští doznívá ještě teď. (29.03.2015)