Six Feet Under
Série(5) / Epizody(63)
Obsahy(1)
Seriál společnosti HBO Odpočívej v pokoji (Six Feet Under) patří ve Spojených státech k nejvýše ceněným původním televizním pořadům. Jeho tvůrcem je Alan Ball, známý filmovým divákům jako scenárista oscarového snímku Americká krása (1999). Jeho tvůrčí otisk je také na seriálu víc než patrný, v kresbě postav, střídání humorných scén s tragickými výjevy i v surrealistických vložkách, jimiž je děj prošpikován. V centru příběhu je rodina Fisherových z Los Angeles, která provozuje nezávislý pohřební ústav. Neustálými výčitkami stižená matka Ruth (Frances Conroyová), bodrý otec Nathaniel (Richard Jenkins), který sice v pilotním dílu zahyne pod koly autobusu, ale v dalších částech se vrací jako duch-komentátor, starší syn Nate (Peter Krause), vracející se k rodině po letech bezstarostného flákání, mladší syn David (Michael C. Hall), typický pečlivý funebrák, který se stydí za svoji homosexualitu, a konečně nejmladší dcera Claire (Lauren Ambroseová), která si jediná uvědomuje, že něco s jejím životem není v pořádku. Do života rodiny ještě významně zasahují tři postavy - černý policista Keith (Mathew St. Patrick), který je Davidovým milencem, svobodomyslná Nateova přítelkyně Brenda (Rachel Griffithsová) a její nezdárný bratr Billy (Jeremy Sisto). S výjimkou australské herečky R. Griffithsové (která za svůj výkon v první řadě seriálu dostala mj. Zlatý glóbus) jsou ostatní členové hereckého souboru sice méně známí, ale velmi přesně obsazení. Kromě Alana Balla, který je pod pilotním dílem podepsán nejen jako scenárista ale i režisér, se na seriálu podíleli další zajímaví režiséři, např. Miguel Arteta, Lisa Cholodenkoová a Alan Taylor, kteří se všichni už stačili prosadit snímky určenými pro kina, dál Rodrigo García (syn spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze) nebo známá herečka Kathy Batesová. Struktura jednotlivých dílů je v podstatě neměnná, nejdřív se seznámíme s mrtvolou (která vždy skoná nějakým bizarním způsobem), jejíž pohřeb tvoří rámec veškerého dění, a na tomto pozadí se zaplétají a zase rozplétají osudy jednotlivých členů rodiny. Příběh pilotního snímku byl navíc proložen parodiemi na reklamy; od této praxe však tvůrci v dalších částech upustili. Seriál Odpočívej v pokoji má zatím tři řady po třinácti dílech a ve výrobě je v současné době řada čtvrtá. Ze spousty vavřínů, jež seriál posbíral, lze připomenout celkem šest Cen Emmy (za první řadu) a navíc sedmnáct nominací na toto prestižní výroční televizní ocenění. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (369)
Povedený seriál,který fantasticky mísí drama s černým humorem a slušnou dávkou cynismu.Velké zklamání jsem zažil ve chvíli,kdy jsem zjistil,že moje oblíbené reklamy se vyskytují pouze v první epizodě,ty byly geniální.Děj prvních tří řad mě úplně vtáhl,bavil jsem se nad tím,jak se rozvíjejí charaktery jednotlivých postav a zajímalo mě,jaký způsob smrti zahájí další epizodu,ale čtvrtá i pátá řada na mě působily trochu utahaně,všechno zachránil závěr seriálu,měl jsem obavy z příliš optimistického konce s nadlimitní dávkou patosu,místo toho přišlo brilantní zakončení,které mě opravdu potěšilo. ()
Mám blízko k černému humoru. Není v tom žádná zlomyslnost, radování se z cizího neštěstí, jen neodbytná potřeba vynést všechny bolístky, všechno neštěstí, co život přináší, z tíživé temnoty na denní světlo a třeba si z toho i neuctivě vystřelit. To zlé sice nezmizí, ale náš strach z hrozivého se pak zmírní. Proto jsem ráda, že jsem se pustila do tohoto seriálu, který jsem tak dlouho z nepochopitelných důvodů přehlížela. Six Feet Under se nebojí smrti a co je stejně tak důležité, nebojí se ani života. Na ploše pěti sérií a na osudech jedné pohřebácké rodiny a jejich přátel, se pouští snad do všech problematických či kontroverzních témat, od psychické nemoci, homosexuality, nevěry, kriminality, ztráty blízkých až třeba po incest a spousty ostatních, ať už velkých či malých trápení. Nemoralizuje, nesoudí, neomlouvá, jen nechává své postavy žít a dýchat a to je taky ten důvod proč jsem si je tolik zamilovala. Rusovlasou Claire, která se postupem času mění z nejisté, do sebe zahleděné puberťačky v nádhernou (nejen ve fyzickém slova smyslu) mladou ženu, idealistického Natea, který i přes soucitnou povahu, dokáže někdy až necitelně zraňovat, trochu slabošsky působícího homosexuála Davida, jehož zvláštní zakódovaná slušnost a poctivost, spolu s občasnými úlety, z něj udělala moji asi nejoblíbenější postavu vůbec. A nesmím zapomenout ani na hledající se maminku Ruth s její sbírkou svérázných nápadníků, nekonvenční Brendu a její pošahanou rodinku nebo drsňáka Keitha. Všechny je mám moc ráda (i přes to, že mě často svým chováním štvali), snad až na Lisu, ta mi k srdci nikdy nepřirostla a to je hádám jeden z hlavních důvodů nejslabší třetí série. Zvědavost, jaký způsob smrti se objeví vždy na začátku každého dílu, byl už jen pověstnou třešničkou. Obvykle, když mě nějaký seriál takhle chytne, sjedu ho v co nejkratším časovém úseku, to ale v tomto případě nebylo možné. Na to je příliš tíživý, příliš reálně působící a já potřebovala vždy nějakou dobu na jeho vstřebání. A posledních pár epizod ve mně svou emocionální smrští doznívá ještě teď. ()
Vždycky mi přišlo, že seriály, které se snažily podat životní příběhy hlavních hrdinů, nepřinesly ke konci nic pozoruhodného, nad čím bych se extra pozastavila, krom toho že ta chodí s tím a ten se rozešel s tamtou a tamti si koupili dům. U Six Feet Under tomu bylo jinak. Každý díl přinesl něco, nad čím jsem se pozastavila a některé díly byly tak silné, že můžu říct, že mě žádný seriál takhle citově nevyždímal a neobohatil zároveň. Poslední epizoda byla skvělým završením a rozhodně zde neplatilo, že s rostoucím počtem sérií by kvalita klesela. ()
Nádherně depresivní, psychologický seriál. Každá postava má svůj propracovaný charakter a působí neskutečně životně. Žádná akce, jen "běžné" starosti rodiny vlastnící pohřební ústav. Sice toho časem už začalo být trošku moc, ale první dve tri série patří k tomu nejlepšímu, co vůbec lze v TV najít. Perfektní scénáře, perfektní herci, perfektní režie. Celkově... perfektní! ()
Galerie (475)
Zajímavosti (71)
- Do role Brendy (Rachel Griffiths) byla zvažována i Juliette Lewis. (DaViD´82)
- Poslední epizoda, ve které se objevuje postava Arthura Martina (Rainn Wilson). Režíroval ji stejný režisér jako epizodu Past (2003), ve které se tato postava objevila poprvé. (DaViD´82)
- 2. sezóna seriálu byla schválena již během prvního týdne od premiéry pilotní epizody. (DaViD´82)
Související novinky
Sirotek Thor konečně adoptovaný?
Nejdřív se na něj vykašlal režisér jedničky Kenneth Branagh, pak televizní tvůrce Brian Kirk a nedávno kvůli obvyklým „tvůrčím neshodám“ i Patty Jenkins (Zrůda). Následně studio Marvel oslovilo další… (více)
Krvavý maratón <I>True Blood</I> v kině zdarma!
Filmový kanál HBO Vás srdečně zve na krvavý maratón do Bia Oko v Praze. V sobotu 14. listopadu od 18. hodin se na seriálové fanoušky chystá maratonová projekce seriálu True Blood - Pravá krev.… (více)
Každý trhák potřebuje hezkou holku
Tak to prostě je. Minulý týden jsme psali o obsazení Sienny Miller do akčního G. I. Joe, a dnes tady máme další šťabajzny, které nejen svým hereckým talentem, ale i estetickými kvalitami podpoří… (více)
Sisto bude sčítavať ľud
Michelle Maxwell MacLaren, režisérka zanedbateľného množstva epizód televíznych seriálov ako "Akty X" alebo "John Doe", nakrúti celovečerný thriller POPULATION 436. Hviezda čiernohumornej HBO sérieu … (více)
1. série - 85% - "There's a lot of sadness in this house." - "It's a funeral home." Dokonale poctivá vztahovka se vším všudy, která nejlépe umí vyprávět o tom, že rodinu, předurčené partnery a osud si nevybíráme. Naštěstí. K plné náloži chybí méně, než by se mohlo zdát, a brání tomu snad jen protivné (i když uvěřitelné) postavy typu Gilardiho nebo Gabriela Dimase. O to víc ale fandím celé rodině Fisherovic a jejich milým a blízkým, aby se dokázala se vším negativním na cestách jejich pohřebáku popasovat. 2. série - 90% - We really are just a biology, aren't we? Lezete mi pod kůži, milí Fisherovi. Zatímco takový Nate mi přirostl k srdci od chvíle, kdy se na obrazovce objevila kštice Petera Krauseho, k ostatním jsem si cestu klestil o něco déle, ale o to raději mám teď Claire nebo Ruth. Pořád trochu bojuji s vedlejšími charaktery, neumím docenit linku Keitha a v neposlední řadě kroutím očima téměř pokaždé, když začne Rico moralizovat, ale jako celek funguje Six Feet čím dál lépe. Přeji jim, aby se dokázali povznést nad věci, se kterými nic neudělají (David), aby vyhráli ten boj sami se sebou (Billy) a někdy jim prostě jenom vůbec nerozumím (Brenda). Přesto jsem se s tímhle nevysloveným bojem o každodenní štěstí pomalu, ale nenávratně ztotožnil. 3. série - 100% - I wouldn't change anything. If you change one thing, that changes everything. And some things are the way they should be. O tom, že život na nikoho nečeká. O tom, že můžete někoho milovat láskou nesmírnou, ale stejně ve vztahu nedokážete najít vlastní místo. O štěstí, které se skrývá v nejdepresivnějších situacích. O tom, že na vysoké se člověk může konečně najít, ale zároveň ze sebe hrozně moc ztratit. O životních zlomech, kdy jedni cítí beznaděj a druzí naopak záblesk světla na konci tunelu. A nakonec i o tom, že tohle všechno konečně chápu i já. 4. série - 90% - Maybe it’s true what they say, we all pick the same person over and over again. There’s something nice about that. Že někoho máme opravdu rádi, ukáže nejlépe situace, kdy dotyčnému nerozumíme a přesto za ním stojíme. A já tentokrát nerozumím hned několika z nich. Není mi jasný směr ani pravidla vztahu mezi Davidem a Keithem, nedokážu se vcítit do Brendy, když se pokouší o vážné pouto s Joem a nemůžu se ani dobrat pointám Ricových eskapád. Kladů je ale pořád nepočítaně a tím hlavním je snad čím dál naléhavěji jedna pohledná rusovláska. Claire Fisher se totiž bez zaváhání propracovává do pozice jedné z nejlepších seriálových postav vůbec a právě její cesta vzhůru mě v tuto chvíli zajímá nejvíc. Navíc i tentokrát smutně platí pravidlo nevyřčené, ale o to palčivější. Pokud máte z něčeho v životě strach a neustále se bojíte, že vás to přijde strašit, je velice pravděpodobné, že máte pravdu. 5. série - 100% - “Time flies when you’re having fun, huh?" - “No, time flies when you’re pretending to have fun." Všechno, co se může pokazit, se také zákonitě pokazí, ať už v podobě nenápadných prasklin, tak v podobě nečekaných zlomů či krutých hrátek osudu. V každém takovém okamžiku ale ze seriálu cítím pocit posledního nádechu. Možná nikdy neporozumím Keithově povaze, možná je Ricovi souzeno být až do konce podivně sobecky zaměřeným nevděčníkem, ale to přece nevadí. To je život a v něm mi také není každý blízký člověk srozumitelný. Poslední série mi bez ustání dává do hlavy otázky vlastní identity, budoucnosti a bohužel i smrtelnosti a i těm nejslepějším ukazuje (nejen v absolutním finále), jak všeobjímající celé Odpočívej v pokoji je. Protože každý z nás někdy chce nebo dokonce bytostně potřebuje onu krásnou chvíli zachytit. Jakkoli bolestivě marná taková snaha pokaždé je. You can’t take a picture of this. It’s already gone. () (méně) (více)