Tenet

My dva s Chrisem to máme asi tak: on sedí naproti u stolu, s prskáním chrlí konspirační teorie a mává u toho rukama a já sedím za plexisklem, na kterém se zachycují kapičky jeho slin, a s tepem na úrovni spánku s otevřenýma očima mě jeho slova míjejí obloukem a já zívám a dívám se na hodinky, kdy že už bude konec tohoto randíčka, na které chodím jen ze setrvačnosti, a zabíjím čas přemýšlením, jak brutální ekostopu ten jeho cirkusový výstup zanechal. Jeho filmy – a postavy především – jsou prostě studené jak psí čumák. Emocionální zapojení nula, racionální bohužel taky. Interstellar mě sice na podruhé obměkčil, ale po zhlédnutí Tenet odkládám revizi Inception asi o dalších deset let. Dunkerk podruhé vidět netřeba a Tenet leda v příštím životě. Nebo v minulosti, která je budoucnost? 🤷‍♀️ Mindfuck, vůči kterému jsem frigidní. (26.08.2020)

Všichni budou mrtví, Dejve... Coo, i Todd Hunter?...Všichni budou mrtví, Dejve... A co Selby?... Mrtvý, všichni budou mrtví, Dejve... Petersen, ale ne, že ne?... Všichni budou mrtví, Dejve... Chen snad ne!?... Gordon, Ben i Chen, všichni, všichni budou mrtví, Dejve... Rimmer?... Bude mrtvý, Dejve. Bude mrtvý. Všichni budou mrtví, Dejve... A můj syn taky?... Všichni budou mrtví, všichni, opravdu všichni budou mrtví, Kate. (06.11.2021)

Nevím, co na tom komu připadá složitýho. Stačí si představit čas jako klubko nití, zapálit ho a poslat ho do série propojených spirál uvnitř dalších propojených spirál, kudy se bude pohybovat samozřejmě bez ohledu na gravitaci, až se vynoří v blouznivém snu, který se zdá něčemu v zákulisí vesmíru. Fakt, takhle primitivní to je. První polovina je bondovka, jakou by natočil Michael Mann - taková jakože seriózní a ne úplně zábavná, třebaže se tu loupeže provádí stylem Rychle a zběsile - potřebujem něco ukrást, tak nabouráme letadlem do trezoru, to dá přece rozum. To platí i o automobilové honičce, ale jednotlivé typy akčních scén (bitky, honičky, přestřelky) hlavně demonstrují reverzní princip filmu, který se naťukne v první polovině a v druhé vám zavaří hlavu. Problém vidím trochu v tom, že pouštět si auta rotující po dálnici pozpátku je taková divná atrakce a popsané verbálně ty scény zní zajímavěji, než jak vypadají… Jinak o co ve filmu celou dobu jde a jak to tak nějak funguje zhruba chápete, ale abyste to rozpletli kompletně napoprvé zjevně nebyl tvůrčí záměr. S tím jsem ale problém neměl, pro mě nefungovaly hlavně postavy. Ústřední agentská dvojice je charakterově i herecky dost nevýrazná a chybí jim i nějaká osobnější zainteresovanost do mise - v podobném Inception měl hrdina jasnou osobní motivaci a minulost a sledovali jsme herecky hodně sympaticky poskládanou partu. Nikdy předtím mi ta údajná nolanovská chladnost nevadila, ale tohle je fakt velkolepý a pozoruhodný intelektuální konstrukt bez srdce. Když tedy pominu Nolanovo vyznání lásky luxusním oblekům. (27.08.2020)

Zpocený vyhodíte šprcku a figurantka má orgasmus. Poté ho z ní chvíli ve zběsilém tempu vytahujete, následně ho vytahujete pomaleji, načež ho vytáhnete úplně, ona vám chvíli nato vyplivuje péro, pak vám její klitoris olíže jazyk, navlečete jí kalhotky, pohrajete si jí s kozama, zvednete ze země její podprdu, odborně ji jí jednou rukou zapnete, požvýkáte ji ucho, pofranckujete, ona posbírá své kvapně odhozené svršky a obleče se. Načež se přistihnete, jak do ní v baru lijete vodky a přemýšlíte o tom, že by nebylo marné si zapíchat. Když v tom kolem pozpátku proběhne Nolan, ďábelsky se zachechtá a sdělí vám, že mu ego ještě více přebujelo intelekt a že bez kauzálního algoritmu a podrobného průvodce jste v piči už teď, čili vůbec nemusíte na ten sex ani myslet. Nádherně natočená překombinovaná monotónní maglajzovitá velepruda, u níž se už někde v půlce natolik královsky nudíte, že vás prostě totálně přestane zajímat, který z těch prkenných Patyzónů jde vlastně proti směru hodinových ručiček. Ale je to Nolan a wykydpedická teoretická kvantová fyzika pro mongololidi, tudíž to prostě jako správný beznázorový idiot musíte opětkovat, abyste mezi všemi těmi artovými hnědopichy nevypadal na těch internetách jako totální čurák, že?! Já jsem ovšem invertovaný, a když mi z hajzlu do prdele náhle skočí hovno, po dvou otravných hodinách reverzního trávení v rozličných odbočkách a zákrutách tlustého a tenkého střeva a po průchodu jícnem a hltanem prostě vyplivnu na talíř úhledně naaranžovanou hromadu žluklého bramborového salátu. (27.08.2020)

Lid žár dráždil. Motal atom. Nebude duben. V elipse spí lev. Litým aktem zmetka mýtil. Nese zem, z meze sen. Pane Nalon, nevíte, kudy se jede na Nýdnol..? Po technické stránce tradičně precizní, jenže už předtím, s každým ťuknutím do klávesnice při psaní scénáře, bylo na monitoru víc a víc bílého místa. S každým pokusem dostat tam emoce se jen potvrzovalo, že autor dlouhodobě neumí napsat ženskou postavu. Don´t try to understand it. Feel it. Něco na tom bude, ale tady to nešlo. Při banalitě zabalené do vytrhaných stránek učebnice fyziky pro střední školy budou někteří extaticky tleskat a někteří nezúčastněně kroutit hlavou. Chrise možná potěší, že když obě činnosti invertujete, nepoznáte rozdíl.. (21.12.2020)