Tenet

Výborný nápad, který Nolan nedokáže zužitkovat. Kdyby se jen "skákalo" a ne "přetáčelo", na celkovém vyznění by se totiž NIC nezměnilo. Ústřední lákadlo slouží hlavně jako koření akčních scén, které ale dle mého nevypadají zajímavě (už z logicky věci boří veškeré šance na pořádnou choreografii) a ještě je to vyčerpávající v tom smyslu, že jakmile divák ví, je půlka scén jen čekáním na již vyřčené. Možná kdyby nebyl hlavní hrdina tak vyprázdněný a nezajímavý (jeho postava nemá doslova nic vlastního - i ta jediná dobrá hláška je vykradená), mohlo by napětí fungovat. Jenže Protagonista je zbavený minulosti i budoucnosti (paradoxně) a víme jen to, že se umí docela dobře prát (ne že by tvůrci tuhle expozici později nějak využili). To je veliký ústupek oproti předchozím Nolanovým hrdinům chyceným v čase. Memento, Insomnie, Počátek i Interstellar byly v zapojení se hrdiny do děje mnohem osobnější a tím i emocionálně přístupnější. Ještěže je tu alespoň výborný Robert Pattinson, v rámci potřeb použitelný soundtrack (i když kopie, ač sebelepší, zůstane jen kopií), kouzelně přepálený Branagh a dvě fajnové velkolepé akce plné praktických efektů, na které dnes sežene prachy asi jen Nolan. Škoda, že ta finální působí dojmem, že si kluci chtěli hrát na písečku a z rozpočtu už zbyly peníze jen na kulisu z konce posledních Expendables. Myšlenka podle mě opravdu dobrá (a na rozdíl od Interstellaru není v žádném případě banální), ale nedotažené pojetí, dokazující, že více nutně neznamená lépe. A studené jak psí čumák. První Nolan, který mě nebavil. 50% (02.09.2020)

Nolan spřádá nitky času, obrací entropie a stává se definitivně vlastním žánrovým etalonem, který už nepotřebuje nikomu nic dokazovat a hraje s divákem podnětnou hru, která je v jádru naprosto opodstatněně jednoduchá, protože její kouzlo spočívá právě v precizní vypravěčské skladbě, která nutně žádá plnou pozornost a více zhlédnutí. Napoprvé jsem to vzdal a kompozice časových linií spolu s hřmotnou hudbou mě uvrhla do letargie. Teprve napodruhé jsem si vychutnal tu vymazleně složitou strukturu, která nutí k přemýšlení a nedává nic zadarmo. Ve všech směrech fascinující a pohlcující zážitek, který vykazuje tak unikátní produkční hodnoty, až jej nelze téměř k ničemu přirovnat. Čtení Q & A rozborek k tomuhle filmu beru jako důkaz, že divák je vlastně pouze malým soukolím velké hry jednoho Principu. (01.11.2021)

Obsahuje přítlačná křídla a brojlery. "Ty umíš bulharsky?" - "Bulharsky? Já!? Mně dělá potíže i mateřština." / "Rimmerosvět jsme už zažili. Teď nám dělá větší starosti ta ošklivá věc, co se stala Listerovi." Povinný trefný citát z Červeného trpaslíka máme za sebou, teď k "poslednímu Nolanovi". No, neberte to s ohledem na hodnocení úplně doslovně, mám Nolana rád a Interstellar, Dunkirk či Dokonalý trik patří k mým nejoblíbenějším filmům. Proto ho nezahazuju, nicméně nesmlčím, že Tenet je pro mě těžký ústřel s opačnou entropií, než se kterou byl zamýšlen. Ať už je na vině přespříliš komplikovaná konstrukce zakrývající chabé jádro či co je toho příčinou, film se mi jednoduše nelíbil. Přes všechnu zdánlivou složitost je to svým způsobem jen obrácený Interstellar. Tam nám naši potomci pomáhali, tady nám škodí. A to tak, že místo aby nám zabili Johna Connora, rozhodli se zabít nás rovnou všechny. Bez nábalu hrátek s časem tu zůstává jen tuctová Bondovka, ve které není nic snazšího než vykrást dobře zabezpečený sklad, odcizit tajný materiál z pancéřové dodávky nebo unést letadlo plné zlata. No zkrátka jako v Bondovce. Ony časohrátky, možná si fandím, není zas tak těžké pochopit, nikoli si je však užít, na to není čas a prostor, navíc si troufám tvrdit, že nejednou jsou nastavená pravidla porušena podle toho, jak se právě scénáři hodí (např. "invertovaní" někdy dýchací přístroje potřebují, jindy zase nikoli). K tomu postavy, ke kterým jsem necítil žádné sympatie (a říct o Elizabeth Debicki, že je šeredná jak noc, je vysloveně urážkou krásné hvězdné oblohy), ne moc uvěřitelná motivace "budoucích" (leda by budoucnost ovládli Greténi) a vyloženě směšný přepálený ultrazáporák, který chce všechno a když to nemá, zničí celý svět (k takovému jistě chcete do jeho armády). Zkrátka nebavilo, nelíbilo. Jakýkoli díl Trpaslíka obsahující hrátky s časem, či naše české Zítra vstanu a opařím se čajem, je neskutečně zábavnější. P. S. vzpomněl jsem si na Crichtonovu knihu Proud času, tam Crichton v předmluvě (či doslovu) otevřeně přiznal, že mechanismus cestování časem, který popsal, se nezakládá na alespoň teoreticky fungujícím principu či logice, prostě potřeboval dostat lidi do minulosti. Možná je takový upřímný způsob čestnější než se tvářit "mám všechno na háku a promyšlené za vás, tak mi věřte a nesnažte se to pochopit." (02.09.2020)

V životě by mě nenapadlo, že mi film od Nolana bude takhle ukradený a komentář se mi píše dost těžko. Co z toho, že je snímek složitý, absolutně mi nevadí, že po nás tvůrce nechce rozum, jen cit. Ani zběsilé tempo vyprávění není a priori zápor. Nejhorší je, když jste hozeni bez jakéhokoliv uvedení do světa, který je popsán třemi větami, s postavami, o kterých nevíte ani zbla, s informacemi, které se na sebe kupí každou pikosekundu a uvěřitelného na tom není téměř nic. Zvláštní, v komentářích jsem četl něco o Nolanově odtažitosti, které jsem si nikdy nevšiml - vždy šlo o plnokrevné figury, univerza a myšlenky, o to víc mě Tenet mrzí. Hudba hnusná, Pattinson i Washington spíš nevýrazní. Démonický Branagh a to, že ve středu snímku pochopíte nějakých dvacet procent, už ho nezachrání. Vím, že Tenet je potřeba vidět víckrát, ale upřímně, po téhle první ráně po palici - jak moc smysluplné to je? (08.10.2020)