Tenet

V životě by mě nenapadlo, že mi film od Nolana bude takhle ukradený a komentář se mi píše dost těžko. Co z toho, že je snímek složitý, absolutně mi nevadí, že po nás tvůrce nechce rozum, jen cit. Ani zběsilé tempo vyprávění není a priori zápor. Nejhorší je, když jste hozeni bez jakéhokoliv uvedení do světa, který je popsán třemi větami, s postavami, o kterých nevíte ani zbla, s informacemi, které se na sebe kupí každou pikosekundu a uvěřitelného na tom není téměř nic. Zvláštní, v komentářích jsem četl něco o Nolanově odtažitosti, které jsem si nikdy nevšiml - vždy šlo o plnokrevné figury, univerza a myšlenky, o to víc mě Tenet mrzí. Hudba hnusná, Pattinson i Washington spíš nevýrazní. Démonický Branagh a to, že ve středu snímku pochopíte nějakých dvacet procent, už ho nezachrání. Vím, že Tenet je potřeba vidět víckrát, ale upřímně, po téhle první ráně po palici - jak moc smysluplné to je? (08.10.2020)

Všechny filmy už by měly být takovýhle a cokoli z hollywoodské produkce, co uvidíte potom, vám bude připadat banální, hloupoučký a řiďounký. Je to nepříjemný, je to vyčerpávající, ani na chvíli to nezastavuje a je to pořád složitější a složitější. Nakonec to napoprvé nejde pobrat rozumově a musíte se na to napojit intuitivně - což vám vysvětlí v úvodní "přednášce". MINIPIDISPOILEREK (pochopitelný částečně už z traileru): Ve chvíli, kdy vám někdy za půlkou filmu dojde, že už v něm celou dobu část děje běžela pozpátku, aniž byste si toho všimli, tak tohle je jen začátek celého mindfucku. Jako by byl James Bond černoch a poslali nám ho z budoucnosti zpátky v čase, kde ho natočil kyborgický organismus s propojenými mozky Alfreda Hitchcocka a Stanleyho Kubricka. Vlastně je dost nepochopitelné, že něco takového mohlo projít do výroby a že se od toho očekává komerční úspěch. Jenomže, nic moc jiného v kinech není a beztak jste nikdy nic ani vzdáleně podobného neviděli. Desítky nápadů jako "jak rozstřílet raketometem dům, který se před vámi v obráceném časovém toku skládá dohromady"...a jestli si vzpomínáte na Inception, kde je bitka v hale, kde nefunguje gravitace, tak tady ji Nolan překonal bitkou, kde nefunguje časová kauzalita a smysl začne dávat, až když ji uvidíte o pár desítek minut podruhé. Jinak to nemá ani některé jiné neduhy Nolanových filmů. A pochopitelně, dost lidí to bude nenávidět jako "přechytralou ohlušující hříčku", někdy po půl hodině vypnou a budou to už jen hejtovat. Což taky chápu. (24.08.2020)

Je to skvělý pocit, když člověk vyjde z kina ošálený filmem a připadá si, jako by se vrátil z jiné reality, nebo možná jen zpátky do minulosti, kdy dojem kontaktu s něčím fascinujícím, pohlcujícím byl čerstvý a relativně častý. Nolan je poslední velký fantasta dnešního věku, který dokáže ještě zamotat hlavy svou okázalou horskou dráhou. Jeho filmy jsou vskutku výtvory pro kino, a to nejen mamutím sound designem a opulentní vizualitou, ale také podmaněním si diváka. Ten se musí zříct své kontroly nad filmem, kterou mu dává dálkový ovladač, a nechat se unášet přednastaveným časem, který režisér-protagonista pečlivě zkonstruoval. Je možné, že po druhém zhlédnutí, nebo absorbování všech vysvětlujících analýz a videoesejů, se iluze rozplyne. Ale teď v tuto chvíli je dokonalá a stejně jako postavy ve filmu si chci užívat blažené nevědomí - být znovu náctiletým fanouškem, který vychází z kina okouzlen, nebo alespoň závistivě pohlížet proti proudu času na toho mladého naivu z pohledu okoralého veterána a přát mu jeho ryzí nadšení. (02.10.2020)

Po prvním zhlédnutí Inception jsem o filmu psal jako o dokonalé hračce pro potěšení jejího tvůrce, ale to jsem byl o dekádu napřed. Až právě Tenet je do posledního záběru vysoustruženou stavebnicí, která šlape přesně tak, jak autor potřebuje. Znamená to také, že nejlépe si s ní hraje právě Christopher Nolan a diváci mu jen nahlíží přes rameno a ptají se, jak který mechanismus funguje a že by si třeba rádi pohráli taky. On jim to nejspíš dovolí, ale až když se přijdou podívat podruhé nebo potřetí. Nemůžu se zbavit pocitu, že s každým dalším filmem jde Nolan ve vyjadřování o kus dál, nikoli jen ve smyslu spletitosti scénářů, ale i ve vztahu k divákovi. Třeba právě Počátek nebo ještě dříve Dokonalý trik dokázaly každý zvrat nebo fintu podat téměř vlídně a "vypravěčsky", i když se jednalo o nervy drásající twist. Už v Interstellaru ale bylo potřeba chodit informacím více než naproti a v Tenetu už nelze dostat odpovědi jinak než v kulometném dialogu či bleskovém prostřihu. I přes obvyklou rozmáchlou stopáž navíc film neumí zavelet pohov a i v situacích, kdy hlavní postavy odpočívají nebo na něco čekají, do nás pere další informace, rozvětvení nebo teorie, které klidně mohou být slepou uličkou - nebo naopak tou nejzásadnější indicií. Takovému přístupu tentokrát podřizuje úplně všechno, tedy jak poslední zbytky viditelné divácké přivětivosti, charakteristiku postav (tentokrát vyjádřitelnou bez výjimky dvěma větami) nebo viditelné emoce. Přesto mi na konci vyskočil tep do netušených hodnot a za to děkuju nejvíc. Za to, že i když nová Nolanovka až překvapivě ostře rozděluje divácké spektrum, stála mi za každou drahnou minutu a její špinavý a netypicky agresivní svět ve mně bude důkladně zrát ještě dlouho. (01.09.2020)

Tak tohle bych potřeboval vidět ještě jednou - a to pozpátku! (Ale vážně by mne zajímalo, kdyby se film pustil pozpátku, jestli by reverzní postavy a děje dávaly smysl) Jakoby Nolan na strukturu bondovky či Mission Imposible narouboval Stručnou historii času Stevena Hawkinga a navíc to celé pojal jako hranou verzi dokumentárního cyklu Cestování červí dírou s Morganem Freemanem. Tenet jako nejlepší důkaz toho, jak západní kinematografii mění nejnovější poznatky, respektive teorie, z oblasti kvantové fyziky... Osobně mi sice chyběla kosmická oduševnělost, která prostupovala třeba Nolanovým Interstellarem, ale i bez ní jde o zásah na komoru...film je totiž technicky skvělý, má bravurně provedené akční scény - a přitom disponuje ohromně chytrou zápletkou, což obvykle bývá Achillova pata tohoto žánru. Podstata celého snímku je geniálně vepsána už v samotném názvu filmu, který je palindromem, lze ho tedy číst tam a zpět stejným způsobem, dvěma protichůdnými směry, což je vlastně jako protichůdnost dvou časových směrů realizovánu i přímo uvnitř filmu. A protože je Christopher Nolan geniální, velmi složitě strukturovaná je i mechanika jeho filmových opusů...Tenet je totiž asi nejsložitější a divácky nejnepřístupnější blockbuster, co jsem kdy viděl...a něco takového si dnes může dovolit právě jen kalibr typu Christophera Nolana. (31.08.2020)