Rocketship X-M

Tak konečně můžu porovnat dva filmy, které byly natočeny v začátcích boomu amerických sci-fi v padesátých letech. Vysokorozpočtový, v Technicoloru natočený Destination Moon (1950) slavného producenta George Pala a béčkový, rychle a levně natočený Rocketship X-M režiséra Kurta Neumanna. Zatímco Destination Moon díky drahé promotion a svému úspěchu celý boom odstartoval, Rocketship X-M právě této propagace šikovně využil. Šel do kin přibližně ve stejnou dobu, dokonce s heslem „This is not Destination Moon“___Scénář Rocketship X-M (eXpedition Moon) jde trošku dál nežli v Destination Moon, kde se jedná opravdu pouze o cestu na Měsíc a zpět. Divák dostane i klasické poselství proti atomovým zbraním. Na tricích, kterých je naštěstí málo, je velmi vidět nízký budget (v DM jsou zase triky špička ve své době), herci jsou OK, dialogy také.___Bohužel mne to ale příliš nebavilo. Žádné napětí, žádná atmosféra, na béčkový film ani příliš nechtěně legračních scén. Srovnání s Destination Moon tedy z hlediska zajímavosti pro mne dopadá víceméně nerozhodně. (16.05.2007)

Slušně odvedený a celkem chytrý film, bohužel poměrně hodně ukecaný a místy naivní. Třeba střet s místními divochy na Marsu byl spíše než cokoli jiného především legrační, jakkoli mělo jít o jednu z klíčových scén filmu. A to samozřejmě nemluvím o tom, že na procházku po Marsu stačí mít kyslíkovou masku a jde se. Celkem mě i iritovaly záběry na Mohavskou poušť, které jsou příliš dobře známé z jiných filmů - ne tedy, že by si tvůrci pomohli "výpůjčkou" jiných filmů, ale jednoduše natočili místa profláklá z westernů té doby. Na druhou stranu, přestože se film bere hrozně vážně, špatný určitě nebyl; nečekaný závěr pak vynahradil místy plíživou předcházející nudu. Tak jako ostatní, ani já se nevyhnu srovnání s generačním souputníkem Destination Moon - a v něm právě kromě závěru milá Rocketship X-M dost prohrála. (28.07.2014)

Díky místnímu nízkému hodnocení jsem nečekal žádný zázrak, takže jsem teď mile překvapen. Jasně, bylo to levně natočený béčko, Destination Moon byla po všech stránkách lepší, mohlo to být o trochu kratší atd., ale já si to i tak užil a nemůžu říct, že bych se nějak vyloženě nudil nebo že by se mi tady některé momenty zdály nechtěne vtipné či sračkové. Triky jsou určitě levné, ale nijak zvlášť to nevadí, protože se povedlo skvěle zachytit atmosféru ztísněného prostoru vesmírné lodi, atmosféru Marsu a taky zde bylo šikovně vpašováno varování před nukleární válkou. No a navíc postavy byly poměrně sympatické a dobře zahrané, takže není co řešit, dávám čtyři. (12.09.2011)

"Kvůli roji meteoritů musí kosmonauti změnit plánovanou trajektorii (k Měsíci) a raketa je nakonec nucena přistát na Marsu." To by mělo zhruba napovědět, jakou důležitost snímek přikládá vědě. Na rok 1950 to i tak není špatné. V porovnání se stejně starým Destination Moon ovšem bledne prakticky ve všem, od efektů, přes herce až po scénář. První polovina je ukecaná a veskrze nezajímavá. Po příletu na rudou planetu se děj rozběhne a najde nové dno naivity. Chrabrá posádka vyjde do pustiny vybavená tak nedostatečně, že by měla co dělat i s prostředím v promořeném Kauflandu, natož aby přežila na Marsu. Mám rád brak, ale ať proboha nepředstírá, že je něco víc. (02.04.2020)

Plakátové.info: SLYŠELI JSTE O TOM! ČETLI JSTE O TOM! MLUVILI JSTE O TOM! NYNÍ NAHLÉDNĚTE NA PRVNÍ FILMOVÉ DOBYTÍ VESMÍRU ČLOVĚKEM!!!___Moc mě tahle inteligentní sci-fi potěšila a dostála tak své chvalitebné pověsti, kterou za mořem má. Samozřejmě je třeba na ní nahlížet v kontextu doby, kdy povědomí o technických aspektech dobývání kosmu bylo ještě v plenkách. Takže není třeba se podivovat, že 1) kosmonauti chodí po Marsu v kožených bundách, s čepicí, nekrytým obličejem, pouze s náhubkem od kyslíkové bomby_2) pojem stavu beztíže tu jaksi neexistuje_3) k fyzickému překonání přetížení při kosmické rychlosti si jenom stačí lehnout do postele a kolem pasu si připnout pásek atd. Kdo nemá rád konverzačky (v tomto případě inteligentní konverzačky), ten si moc film neužije, protože 80% stopáže se odehrává ve vnitřku lodě, v oválné místnosti o průměru cca 5m. ale díky sympatickým a skvěle hrajícím hercům, v čele s tehdy mladým tatínkem Jeffa Bridgese – Lloydem Bridgesem, jde o příjemný zážitek. Scény z Marsu jsou pak zajímavě kolorovány do oranžových odstínů, nechybí ani akční vložka v podobě boje s primitivním marťanským osazenstvem, které evokuje pravěké lovce (zbylý stav po atomové katastrofě, která postihla vyspělou marťanskou civilizaci). Inteligentní dialogy, příjemné herectví a nečekané tragické vyústění, které přeci jenom ústí v odhodlání vědců („Postavíme novou loď!!“)a má i jistý prvek naděje, to vše mě sedlo náramně a dát silné 4* mi nečiní žádný problém. (28.02.2013)