24 hodin

DEN PRVNÍ: Rozhodně jeden ze seriálových milníků bez, kterého by těžko vznikly pecky jako je třeba LOST a HEROES. Tvůrci měli skvělý nápad se sledováním jednoho dne ze života agenta protiteroristické jednotky. Je pravda, že se toho za jeden den stane tolik, že je to až neuvěřitelné, ale budiž. Nebyla to žádná nuda. Kiefer Sutherland je jako Jack Bauer skvělý a vůbec všechny herecké výkony jsou na jedničku. Jsem zvědav co nabídne druhý den... DEN DRUHÝ: Je skvělý. Výborný nápad přivést na scénu starou dobrou atomovku se ukázal být tím nejlepším s čím mohla 24ka přijít. Některé díly patří k seriálové špičce i teď. Jedinná rušivá linie je ta co patří Kim, ale to je tak všechno co se mi nelíbilo. Jack jede a já chci být u toho až rozehraje novou partii třetí den. Mimochodem George Mason (i Xander Berkeley) je frajer a já mu fandil už od první řady. V Té jedné chvíli byl pro mě větší borec než Jack a to už je co říct... DEN TŘETÍ: Zatím rozhodně nejnabouchanější den. Možná až příliš. První polovina se nevyvíjela úplně nejlépe a kromě Jackovy příběhové linie to byla docela nuda. Na druhou stranu je ale druhá 12ti hodinovka to nejlepší co seriál prozatím nabídl takže jsem pořád spokojený. Snad to bude pořád nejméně na stejné kvalitativní úrovni. Čekám co nabídne čtvrtý den... DEN ČTVRTÝ: Myslel jsem, že bude slabší než dny předchozí (nevím, kde jsem to sebral, asi jsem to někde četl či co) a oni mi na zlatém podnosu naservírují stejně dobrou jízdu jako dřív. Do nebe vychválit bych chtěl hlavního záporáka, kterého ztvárnil Arnold Vosloo. Tak kluzký a hlavně sympatický parchant ve 24ce přímo chyběl. Hodně potěšila i Chloe. Vážně válí (hlavně v terénu ;) a její přímočarý přístup dokáže vykouzlit na tváři úsměv i v nejméně vhodných situacích. No a konec posledního dílu byl pro mě balzám na duši. Přesně takové konce mám nejraději. Umírám zvědavostí co přinese Jackovi pátý den... DEN PÁTÝ: Wow. Úžasná jízda. Byl to takový nářez, že jsem s Jackem strávil poslední den roku 2007 a první roku 2008, protože jsem se prostě nedokázal odtrhnout. Neuvěřitelně intenzivní začátek, skvělý záporák (sám pan P.;) a znovu skvělý konec. Žabácký president Logan odvedl úžasný výkon. Poslední díl byl prozatím to nejlepší co v rámci 24ky vyšlo. Nemůžu se dočkat šestého dne... DEN ŠESTÝ: Úžasný rozjezd točící se kolem kufříkových atomových bomb mě znovu úplně smetl. O to hůř jsem ale pak nesl pomalou a převážně politickou část, která trpěla vážným nedostatkem Jacka. Naštěstí se ke konci všechno začalo vracet pěkně do normálu a k mé spokojenosti. A jedno musím uznat, Jack je vážně prokletý. To mi ale nezabrání těšit se na sedmý den... P.S: I když se tomu ze všech sil snaží zabránit stávka scénáristů. Tak už se konečně dohodněte hoši ;). DEN SEDMÝ: Dochází k nevyhnutelnému a seriál začíná vybírat ty nejlepší kousky z předchozích řad a kombinuje je s několika novinkami. Občas mi přišlo, že se dívám zase na věci z druhého a třetího dne. Naštěstí se díky tomu razantně zvýšilo tempo a člověk se téměř nemá šanci nudit. Když se zápletka, která kdysi vydržela na polovinu řady vyřeší během jednoho dílu není proč být rozladěný. Sedmá řada má navíc ze začátku (asi prvních 13 hodin) k dispozici Jacka Bauera, který nemá cit a je až roboticky přesný. To sice později začnou narušovat spoileroidní elementy, které zatím raději pominu. Výrazného zlepšení se nám ale dostalo v obsazení, tedy až na strašnou Cherry Jones v roli presidentky Taylorové. Kromě několika starých známých tváří je to právě Annie Wersching jako Renee Walkerová, která dokonale zapadla do role Bauerovy parťačky a vlastně člověku připomene starého dobrého Jacka z doby, kdy ještě měl pro co žít. Navíc je to celkem kočka a po dlouhé době je na koho se v seriálu dívat. Spolu s Elishou Cuthbert, která v závěru dědovi Jackovi dokazuje, že je jako on a moc pěkně se převrátí jedno ze starých seriálových klišé. Z ostatních se docela blízkli Colm Feore, občas trochu otravný, ale nakonec hodně solidní Jeffrey Nordling a ještě pak Carlos Bernard, který se po roce vrátil jako Tony Almeida. Tonyho dějová linie je z celého dne asi nej zajímavější, protože má jako bývalá mrtvola co vysvětlovat. No a samozřejmě nasmím zapomenout na Jona Voighta, který smetl snad každého záporáka z předchozích sérií svým špičkovým ztvárněním příjemně ujetého Jonase Hodgese. Zasazení do Washingtonu seriálu taky dost pomohlo a vykřesalo díky tomu pár hodně zajímavých scén (prostřední díly v Bílem domě), k tomu některé moc pěkné záběry na Kapitol změny v dopadu světla (oranžáda je nahrazena chladnou modří) atp. Doufám, že podobný a snad ještě lepší vliv bude mít na show přenesení děje do New Yorku, kde se nabízí prostor (střílející Jack běžící skrz Rockefellerovo centrum) k hodně zajímavým experimentům. Kieferovi snad jenom popřeju aby mu dobře dopadl soud a tvůrcům ať osmého dne nechají zabít tu presidentskou káču... DEN OSMÝ: Jsem teď trochu naměkko a jestli se tenhle komentář zvrhne v sentimentální blábolení, klidně přestaňte číst. Jack Bauer svůj poslední den v televizi začíná s čistým štítem. Šťastný a v rodiném kruhu. Nebývali jsme na to zvyklí. Ale jak už to tak bývá Jackovi na dveře zaklepe teroristický útok a přes všechny jeho snahy je do něj znovu zatažen. President Hassan, který je cílem, připomíná starého dobrého Palmera a vůbec je to docela sympaťák. Vrací se nám Renee Walkerová přetransformovaná v zabijáckou mašinu a její úloha je katalyzátorem posledních hodin dne. Ze CTU nováčků bych rád vyzdvihl Freddieho Prinze Jr. protože dokázal jako akční hrdina bez problémů obstojí. Jen to chtělo mu dát šanci. A teď k příběhu. První asi tak tři-čtvrtiny jsou klasika jak ji známe. Nic moc oslnivého, ale pořád lepší než většina běžné konkurence. Pak ale přijde zlom, který vás zasune do sedačky a od té doby začne závěr jaký si všichni fandové přáli. Jack započne inferno, které už jsme dlouho neviděli a mrtvoly se vrší. Politická linka je povedená jako nikdy a ta blbá presidentka se začne vyvíjet v zatraceně zajímavou postavu, pod vlivem starého známého Logana (znovu dokonalý Gregory Itzin), jehož účast mě přiměla těšit se na každý jeho podlézavý úsměv, tríček, tisíce polopravd a úskoků. On jako pravý opak Jacka je tím správným záporákem pro finální hodiny. Poslední díl možná není tak akční jak jsem si představoval (tím, že se Events occur in real time nám uniká spousta věcí a je to zatracená škoda), ale i přesto je správný. Z finální scény jsem byl hodně naměkko a... sakra jdu si pro kapesník. Budeš mi chybět Jacku. DAMN IT! DEN DEVÁTÝ: Tak se hodiny přece rozjeli a tvůrci svižně zasvěcují do děje. 8 dní byla dlouhá doba, ale všechno je relativně obstojně uvedeno na pravou míru, i pro ty co právě naskakují do vlaku. Našlapaná dvanáctihodinovka nabízí vše dobré (i zlé) co poslední série, jen je tady míň vaty. Teroristická máti je docela standardní, ale snaží se nabídnout něco nového díky ovládání bezpilotních letounů. Vrací se Hellerův klan, přece jen je šestá řada nechala trochu odbyté a hlavně se vrací Jack. Naštvaný a zlý. Tak jak ho máme rádi. Struna praská v posledních dílech, napíná se za hranici únosnosti. Kreativně pěkně pracuje s předpoklady diváka a servíruje před něj nejedno překvapení. Poslední díl nesleví, ukončuje samurajským mečem a desetiminutový epilog je pěkným rozloučením s koncem, který vezme za srdce. Ale až po zatmívačce. (02.06.2007) (méně) (více)

1. série - 85% - S velkým odstupem je až překvapující, jak syrová atmosféra přišla hned na úvod. Na rozdíl od následujících let, které jsou spíše ve znamení akčního thrilleru, je rozjezd více o základní psychologii a politických kličkách a akce funguje až ve druhém plánu. Základním problémem je tak jenom to, jak dokáže divák přijmout občasná klišé. Naštěstí jsou všechna servírována v tak atraktivním obalu, že nemám problém je do jednoho spolknout. Poslední dva díly jsou napětím napěchované do poslední vteřinky. 2. série - 90% - Akce o poznání přitvrdila, Jackova osobní tragédie mu přidala na drsnosti a neústupnosti, Kim stále funguje v rovinách "sexy" i "hysterická" najednou a nejlepší postavou se změnou strany stává Nina. Akčně vyhrocený závěr znovu dodává nádech téměř až nadčasovosti. 3. série - 85% - První polovina třetího dne přináší nového charizmatického parťáka, maximálně nepředvídatelnou zápletku a úžasnou záporáckou dvojici a díky tomu sahá po vrcholu. Ve druhé polovině se ale dostaví lavina schematických situací, které u CTU nemají co dělat a ve své předvídatelnosti občas dokonce nudí. Finále naštěstí přináší téměř nerozdýchatelnou katarzi, která výslednému dojmu přidává nezanedbatelné body navíc. Pocit završení příběhu je dokonalý. A to ještě mělo zlaté období teprve přijít. 4. série - 90% - Zdání, že na konci třetího dne mělo vše skončit, bylo naštěstí jenom zdáním. CTU tentokrát dostává za protivníka velkého vytrvalce, který spojení "hlavní záporák" dodává úplně nový rozměr. Jedinou výtkou jsou tentokrát postavy. Ať už zbytečně protahovaní Arazovi nebo Jackova nová partnerka. Její opakované proměny celkového pohledu na věc kvůli bývalému manželovi trochu kazí pocit reálně vyhlížející vztahové zápletky. Největší sílu má ale příběh ve chvílích, kdy se vrací staří známí a také s houstnoucí noční atmosférou. Kdo by po neskutečném finiši hádal, že to příště může být ještě lepší. 5. série - 100% - Nezastavitelná jízda od šokujícího úvodu až po emocemi nabitý závěrečný díl. Nejlepší záporák (souboj žáka a učitele), nejlepší atmosféra (nikdy nevíte, která z vašich oblíbených postav to odnese příště) a jednoznačně nejlepší série. A velmi temně otevřený konec. 6. série - 65% - Do jisté míry návrat ke kořenům ve smyslu dávání důrazu na rodinné vztahy. Nezanedbatelně lepší efekty a tentokrát už dokonce mírně překvapující brutalita, u které asi fanoušci prvních sérií nestačí žasnout. Co je ale nejdůležitější - nejhorší série. Po efektivním úvodu jsem v prostřední třetině dne nabyl dojmu, že to tentokrát všechno nevyšlo tak jak mělo a seriál svou sice šťavnatou, ale bohužel i repetetivní všehochutí všeho, co už bylo v předchozích sériích viděno, zbytečně zápletku natahuje. Poslední dily se ale naštěstí rozjely do nevídaných obrátek a závěrečných deset minut je svou jedinečnou atmosférou neopakovatelných. Proto se ve mně melou dva ostré protiklady. Na jednu stranu mi tvůrci ukázali, že ještě umějí vymýšlet dostatečně nervydrásající zápletky, ale na druhou už bych nerad zažil ten pocit, že se mi na další díly ani skoro nechce dívat. Redemption - 70% - To, že Jackovi ublížila stávka z áčkových seriálů snad nejvíc, víme všichni. Proto s jeho prvním záběrem přichází očekávané nadšení, že se i z téhle podpásovky nakonec vylízal. Pořád umí přitvrdit muziku za správnou věc, vzít do ruky cokoli, s čím se dá zneškodnit nepřítel a jakmile má blízko někoho, s kým se osud nemazlil, nebezpečně rychle jihne. Protože jsem ale zastáncem klasického looku Los Angeles, musím jedním dechem dodat, že přemístění do téhle lokace asi nebyl nejšťastnější nápad. Všechno už jsme totiž viděli v Krvavém diamantu, Hotelu Rwanda nebo Městě bohů a ani vysoce politická dějová linka tentokrát nic překvapivého nenabídne. Těžko se zvyká na to, že i Jack Bauer může přijít s (jenom) příjemným průměrem. Přesto není třeba Redemption zatracovat, protože je to ve své podstatě pouze předkrm pro fanoušky, celovečerní prequel. A na takové poměry je ta kvalita naopak vysoká. 7. série - 80% - Poprvé bez stálého prostředí, poprvé s podezřelým návratem ze záhrobí, ale posedmé v podobné řece. Nebýt v celém teroristickém snažení zapletena jedna důvěrně známá postava, tak mám s další situací ve stylu "Amerika je v ohrožení a nemáme tušení co s tím dělat" asi už trochu problém. Víc než kdy předtím tak platí, že čím víc má divák rád Jacka, tím víc si sérii užije. Navíc s dokonale napsanou Renee Walker po boku mu to už dlouho takhle nešlapalo. A tak i když nové postavy občas silně lezou na nervy a překvapivé zvraty vypadají poněkud vykonstruovaně, není kam spěchat. Závěr vše vysvětluje velmi uspokojivě a říká, že vůbec nic není ve světě černobílé. Tahle na první pohled banální věta je v podání tvůrců 24 velmi emocionální záležitostí. 8. série - 90% - Triumf. Přál jsem Jackovi další kvalitní sérii. Po nerozhodném začátku jsem si přál dobrodružství na úrovni sedmé série, po překvapivě rozpačité první třetině a oznámení, že osmý den bude posledním, pak odchod alespoň důstojný. Jenže to všechno mi teď přijde jako komentář k nějakému jinému seriálu. 24 se totiž po zásadním twistu otočila o 180°, přidala na tempu, hereckých výkonech, zvratech a hlavně napětí a přinesla mi jeden z vrcholů celé show. Z nenáviděné postavy je prvotřídní protivník, nesmyslně rychlé střídání bossů v popředí získává překvapivé pointy a když už se zdá, že se v CTU po nějaké době jede na maximum, přijde Jackova fatální one-man-show, která nám ukáže, že jsme ještě ani nezačali. Ve výsledku tedy jedno z nejlepších Bauerových období vůbec a trochu překvapivá událost této seriálové sezóny. Kdyby se končilo po šesté nebo sedmé sérii, pořád by Jack zůstal hrdinou. Takhle si ale geniálním finišem udržel místo jednoho z největších králů seriálové historie. Kdo mohl tušit, že začne stanici Fox ohledně pokračování svrbět ruka tak moc, že přijde ten nejkrásnější dárek. Live Another Day - 90% - Řeči o restartu nebo samostatně fungující minisérii byly falešnější, než bych kdy hádal. Do děje se vrací postavy, co absentovaly už celé roky, vedlejší linky přináší z minulosti nejtemnější duchy a vůbec celé schéma úvodních dílů připomíná klasické dny původní 24 tak moc, jak jen je to možné. Teroristická skupina tak může hrozit světu nejrůznějšími zbraněmi či výbuchy a i ve chvíli, kdy je pro většinu lidí jen pouhou pověstí než reálným člověkem, musí zaskočit Jack Bauer. A přestože jsem se nepatrně zdráhal, nadšení z akčních scén či nostalgických narážek krotil a u technických zkratek či prostředků občas kroutil hlavou, nakonec jsem se nechal pohltit i já. Závěrečné tři epizody totiž nabízí esenci všeho, co mě k těmhle tikajícím hodinám před lety připoutalo. Dokonalou audiovizuální stránku, napětí doslova do poslední vteřiny a emocionální zážitek, z jehož intenzity je mi chvílemi skoro až mizerně. Ty chvíle, kdy nutnost a zápal pro záchranu jiných lidí překročí vlastní potřebu štěstí či dokonce života, fungují perfektně i podeváté. Pátou hvězdu si trochu překvapivě vysluhuje William Devane, který v necelých pětasedmdesáti letech bez problémů charizmatem uzemňuje celý personál Bílého domu. (10.01.2006) (méně) (více)