Black and Blue

Black and Blue je v podstatě dost klasickým policejním akčním krimi thrillerem, s vážně tuctovou zápletkou, nicméně celé zpracování tohoto filmu je zatraceně zábavné a především svižné, takže výše zmíněné výtky tu tentokrát nehrají zas až tolik zásadní roli, nehledě na to, že se tvůrcům podařil i výrazný casting, který celou tuto podívanou též povyšuje na skutečně svěží podívanou. Kdybych měl tomuto snímku tedy ale něco opravdu vyloženě vytknout, byla by to absence větší nekompromisnosti, jelikož jak drsnost prostředí, tak syrovost atmosféry k tomu přímo vybízeli, ale tvůrci se přeci jen drželi v tomto ohledu krapet při zdi, a ještě mi tu chyběl nějaký ten moment překvapení, jelikož to přeci jen celé plyne až příliš předvídatelně a bez možnosti jakýchkoliv zvratů. Jinak je to ale vážně super jízda, které nechybí skvělá akce, napětí, spád, působivý styl zpracování a jak jsem již zmiňoval, silné obsazení, se sympatickou Naomie Harris a charismatickým Frankem Grillem v čele. Já tak zkrátka sice na jednu stranu nemohu tento film nějak vyloženě velebit, neboť přes všechny své klady nedokázal ani na moment opustit pomyslné žánrové mantinely, na druhou stranu ale v rámci pravidel a možností právě onoho daného pomyslného mantinelu zároveň nabízí opravdu fungující a působivou zábavu, která dokáže naplnit a uspokojit jistá divácká očekávání. Takže hodně silný průměr. (05.10.2020)

Čekal jsem asi větší nesmyslnost, dostal jsem docela fajn kriminálku na jedno zkouknutí, která vás neurazí, na druhou stranu ale asi ničím významným nezaujme. On sám o sobě hlavní příběh nabídne slušnou zápletku, jenž se snaží držet při zemi a neházet na vás scénáristické rádoby chytré plot-twisty, které by ve výsledku spíše film pohřbily. Potěšilo zasazení do neokoukaného New Orleans (ono už změna docela prospěla, vidět pořád všude NY, NY a ještě jednou NY přestane po pár filmech bavit). Herecké obsazení kladně překvapilo, spíše než Naomie Harris mě vskutku potěšila přítomnost Franka Grilla v pozici zkorumpovaného poldy z protidrogového. Ve vedlejší roli taktéž zbytečně nepřehrával Tyrese Gibson. Po stránce atmosféry třeba osobně filmu vytýkat nic ani nemohu, ta korupce a tak z filmu nedělá moc optimistickou podívanou. Zklamal mě jediný aspekt: akce. Ani ne tak počtem různých napínavějších sekvencí, ale spíše tím béčkovým zpracováním. Holt, přestřelky se v Hollywoodu podaří natočit fakt reálně jen jednou za čas. Suma sumárum, šlo to. Za mě dávám 63 % (22.01.2020)

Kateřina zjevně nestihla z Nového Orleánsu odfouknout pár tisíc negrů, a tak ti chudáci zase musí vegetovat v polorozpadlých ghetech, šlapat, dýlovat a jinak krimošit. Na vině samozřejmě není jejich zjevná přirozenost, nýbrž ten zkurvený zkostnatělý rasistický systém, který jim nedovolí patřičně se vzdělávat, nutí je fetovat a zásadně jim brání pracovat! Což se ostatně děje úplně všude. U nás analogicky taky všechny ty Farzekašovy, Žigovy nebo Čonkovy nějaká rasistická bílá svině neustále důrazně nabádá, aby v žádném, ale v žádném případě nechodili ani do základní školy a nezvyšovali si vzdělání nebo kvalifikaci, protože tupou nekulturní a neadaptabilní zběř chce mít každý za sousedy, přičemž podporový a přídavkový rentiér, přilepšující si sem tam jen sběrem i přivařených barevných kovů či zamontovaných autorádií je zaměstnání snů. To požírači horkých psů mají alespoň sem tam nějakou tu černou ovci mezi všemi těmi bílými zmrdy, v tomto případě správňáckou, uvědomělou a soucitnou hnědopolicistku Žoan Braunovou, hrubě nespokojenou s všeobecnými poměry, která vymyslí fickaný, rasově nediskriminační plán, jak jedním vrzem vyčistit město od těžce nechutně zkorumpovaných kolegů i kriminálně prokastinujících soukmenovců. A celkem to čokoholce odsejpá v mantinelech rutinních a nic nového nepřinášejících nováčkovsko / korupčních napínačů se sociálním lkaním v podtextu, až tedy na tu mongoloidní základní dramatizační premisu, že při tom zdrhání s kamerou tupka nebyla přes 100 minut schopna doběhnout k nejbližší telefonní budce nebo někomu vyrvat z ruky mobil a brnknout starostovi či federálům. Mohlo to pak celé být jen o těch tolik diskriminovaných a utlačovaných ubohých černoušcích. (13.01.2020)

Jak už tu je mnohokrát zmíněno, porovnávat s Training Day se to nedá, protože krom ústředního motivu točícího se okolo zkorumpovaných policajtů tyhle dva filmy nic moc společného nemají. Black and Blue je mnohem přímočařejší akčňák, kde jsou kladné a záporné role od začátku jasně rozdané (a nelze si nevšimnout, že tu není prakticky jedinej kladnej běloch) a na nějaké filozofování se tu moc nehraje. Na druhou stranu akce je řádně surová, honičky dost napínavé a postavy i přes všechny ty watch yo ass nigga pózy sympatické. Za mě dobrý. (02.01.2020)

Takové celkem přijemné uprdnutí, na jedno deštivý a zalehlý odpolko u babičky. Čmoudka a skvadra tasmánských čertů, zkorumpovaných chlupatých a ještě víc chlupatějších cigošek s umělými nehty a zlatým řetízkem. No, na filmu mě hodně deptala ta okatá klišovitá absurdita, kde jsou všichni proti kladné postavě. Policisté, tlupa z ghetta nebo prostě náhodný kolemjdoucí, který si šel obtáhnout šlapku za špinavou uličkou. Podle mě by na správným kakaovým dortu, mělo být té čokolády vyměřený množství, protože pak se může zdát, že nejíte tuctový policejní drama, ale přebuzničkaný muffin od cukrárny Chlupatá Pusinka. Zkorumpovaný poldové se jevili jako to největší zlo, co může postihnout každého spořádaného občana. Občana, který místo úřadu práce nebo lépe pořádný fušky, radši bral ze sociálky lové od rasistických gádžů, fetoval milku nebo poslouchal gleba s Nintendem. Ještě takový lidi ještě chránit a vůbec jich nebuzerovat, no to mě bože chraň, jelikož bych se nedokázal ovládat. I přes tyhle různá a otravná klišé, které mě honili bambeřitku a nasraným bouchaním do klávesnice, dám dobrou půli a pro příště si to na podruhý už nedám, páč držím džusovou dietu. (09.06.2020)