Black and Blue

Ničím nezajímavá akční rutina, která ani není tak akční. Zachraňuje to ale Frank Grillo, který se do role tvrďáků, k tomu ještě těch špatných vyloženě narodil a snesitelná Naomie Harris. Scénář tu ale nedokáže, ani nechce, ničím překvapit a od začátku dostanete jasně danou kolejovku, která prostě nevybočí, ani neotočí hlavou. Není to vyloženě špatně, ta atmosféra rozpadlýho a špinavýho New Orleans je věrohodná, stejně tak přestřelky, pokud vůbec nějaké přijdou, jsou přehledný. Všechno je to ale jen jednohubka, žádný velký řemeslo. (22.05.2020)

// Lidi, co to tady srovnávají s Training Day (10/10), buď nepochopili Training Day, nebo neviděli 16 Blocks (9/10). Obojí je zločin a měli byste se stydět. Každopádně po zajímavém traileru jsem se těšil na solidní policejní thriller a přesně to jsem dostal. Jasně, zápletka není dvakrát originální, Tyrese Gibson není Mos Def a Naomie Harris rozhodně není Bruce Willis, jenže zasazení do chudinské části New Orleans, pohled na rasový konflikt a taky neselhávající Frank Grillo nakonec stačili, abych se u toho mohl bavit, být jednou nebo dvakrát překvapenej, a nemusel příliš nadávat. Ke konci to sice začínalo skřípat, zejména po stránce logiky, ale naštěstí těch 104 minut bylo naprosto adekvátních, takže to rutinér Deon Taylor nestihl příliš zmrvit. 6/10 (31.12.2019)

Tréninkový den Serpica v sukni, který se bude muset setsakramentsky snažit, aby nebyl ugrillován na bílém pepři.. Prostředí hurikánem zfackovaného New Orleans může svým „kouzlem“ směle konkurovat tomu detroitskému, ale u něj spolu s docela sympatickým začátkem výčet pozitiv končí. Nelogické momenty vás s blížícím se koncem uhodí do hlavy silněji než dlouhý míč z ruky Drewa Breese, klišé stíhá klišé a závěrečné hřbitovní vyznání donutí mnohé k ublinknutí (pokud se tak už nestalo u sladkého „sesterského“ objetí). Podobně jako u The First Purge jde vystopovat snahu narovnávat problematické sociální prostředí, ale spíše to končí jeho dalším pokřivením. To srovnání s Fuquou je myslím na místě. Jeho film měl styl, koule a Denzela Washingtona, tohle bohužel nemá nic. Jak by řekl Alonzo: „Damn! I´m thirsty!“ (08.01.2020)

Naomie je mi sympatická a díval jsem se hlavně kvůli ní. Ona ale bohužel byla asi jediná věc co mě zabavila. Jinak se jedná nejen o neoriginální prostou zápletku, ale ještě křečovitě podanou. Sociální téma je tu naroubováno tak slaboduchým způsobem, jako by ty klišé někdo schválně dal dohromady. A my očividně máme věřit, že chudáci niggas sou bezdůvodně šikanovaný bílejma poldama zatímco si jen nevinně dýlovali trochu toho a onoho. Zlý zkorumpovaný poldi a hnusnej systém kterej brání našincovi aby v životě čehokoliv dosáh a proto vůbec nemá cenu snažit se vypadnout z ghetta, pardon ze sousedství. Navíc je to opentlený slabým scénářem se spoustou nesmyslů a ke konci dojemný, že by se člověk usmál. K tomu hromada koktavý muziky. Prostě na mě celý moc černý. Skoro lituju, že jsem nesáhl po něčem jiném. (14.01.2020)

Kateřina zjevně nestihla z Nového Orleánsu odfouknout pár tisíc negrů, a tak ti chudáci zase musí vegetovat v polorozpadlých ghetech, šlapat, dýlovat a jinak krimošit. Na vině samozřejmě není jejich zjevná přirozenost, nýbrž ten zkurvený zkostnatělý rasistický systém, který jim nedovolí patřičně se vzdělávat, nutí je fetovat a zásadně jim brání pracovat! Což se ostatně děje úplně všude. U nás analogicky taky všechny ty Farzekašovy, Žigovy nebo Čonkovy nějaká rasistická bílá svině neustále důrazně nabádá, aby v žádném, ale v žádném případě nechodili ani do základní školy a nezvyšovali si vzdělání nebo kvalifikaci, protože tupou nekulturní a neadaptabilní zběř chce mít každý za sousedy, přičemž podporový a přídavkový rentiér, přilepšující si sem tam jen sběrem i přivařených barevných kovů či zamontovaných autorádií je zaměstnání snů. To požírači horkých psů mají alespoň sem tam nějakou tu černou ovci mezi všemi těmi bílými zmrdy, v tomto případě správňáckou, uvědomělou a soucitnou hnědopolicistku Žoan Braunovou, hrubě nespokojenou s všeobecnými poměry, která vymyslí fickaný, rasově nediskriminační plán, jak jedním vrzem vyčistit město od těžce nechutně zkorumpovaných kolegů i kriminálně prokastinujících soukmenovců. A celkem to čokoholce odsejpá v mantinelech rutinních a nic nového nepřinášejících nováčkovsko / korupčních napínačů se sociálním lkaním v podtextu, až tedy na tu mongoloidní základní dramatizační premisu, že při tom zdrhání s kamerou tupka nebyla přes 100 minut schopna doběhnout k nejbližší telefonní budce nebo někomu vyrvat z ruky mobil a brnknout starostovi či federálům. Mohlo to pak celé být jen o těch tolik diskriminovaných a utlačovaných ubohých černoušcích. (13.01.2020)