Kriminálka Miami

Dle mého soukromého hodnocení stojí CSI:Miami na třetí pozici za CSI a CSI:NY. Na Las Vegas tenle mladší spin-off zdaleka nemá. Horatiovy hlášky jsou sice velmi cool, David Caruso mi ale svým toporným projevem někdy už začíná lézt na nervy (trochu mi přijde, že využívá herecké metody dle Joeyho Tribianniho...:). Zbytek osazenstva je patřičně miamsky sexy, ozvlášť Emily Procter s pistolí. (22.06.2007)

Jsou tři možnosti, jak k CSI Miami přistupovat. Zbožňovat, nenávidět nebo z toho mít prdel. Druhé dvě možnosti jsou můj případ. Ve svý ujetosti je to strašně zábavný. "Herci" jsou až na Carusa převážně dřevěný modelové, kterejm by člověk nevěřil ani maturitu, nedejbože nějaký super vědecký znalosti. A ještě ke všemu jsou všichni strašlivě nesympatický. Delko a jeho mega sanice, Wolf s tím svým zácpovým výrazem, příšerná Natalie... Krom toho plešouna a Carusa není snad nikomu víc jak 25, maximálně 30 let, na místo činu chodí ženský na metrovejch jehlovejch podpatkách, patoložka se v běloskvoucí halence hrabe v mrtvolách, něco jako síťka na vlasy při laboratorních výzkumech absolutně nehrozí, ráno se stane zločin a večer mají vraha, chlapi choděj v růžovejch a fialkovejch košilích, všichni se zásadně přemísťují pouze v Hummerech a každej druhej záběr je na baby v bikinách. A korunu tomu nasazuje "svraštělá tvář" Horatio Panda Caine se svým komplexem spasitele. Vždycky všechno na poslední chvíli zachrání, zásadně nemění výraz obličeje, má nekonečnou zásobu přiblbejch hlášek a stěrkovskejch keců na padouchy a sem tam, když je ruka zákona příliš krátká, se s nějakým padouchem třeba zavře ve vyslýchací místnosti a zmlátí ho, asi aby vypadal ještě jako větší masér. Já ale musím říct, že je to jedna z nejhorších a nejotravnějších postav, co kdy vystoupila na televizní obrazovky. Ty zkroucený pózy, prohnutý lejtka, hrb na zádech a hlava na stranu, když s někým mluví a zásadně se na něj nedívá a imrvere furt žmoulá ty debilní brejle, ať dělá cokoliv. Pak si je nasadí a následuje extrémně trapnej kec. Dostal mě díl, kde to hned na začátku schytá, uteče z nemocnice a celej díl se krvácející potácí a jde po vrahovi, aby ho nakonec dostal a zaslouženě se složil. Jak říkám, zábavný svou totální pitomostí. Las Vegas je sice taky přepálený, ale kam se na tohle hrabe. (19.02.2016)

„Dokážte mi to.“ – „Neprovokujte ma.“ Jerry Bruckheimer odštartoval záplavu „realistických vedeckých kriminálok“, ktoré sa jedna od druhej odlišujú... odlišujú sa... vlastne ničím. Sú akoby ich jedna mater mala a ja nechápem ich vysokú sledovanosť. Iste, je to poctivé remeslo. No to je aj veľa iných, podstate menej úspešných seriálov s kriminálnou zápletkou. Navyše mi ako nostalgickému vyznávačovi „starých prístupov“ („Profesionáli“, „Dempsey a Makepeaceová“) nesedia biedne pokusy o chladnokrvné osobnosti s odznakom“. Hľadať psychológiu tam, kde žiadna nie je, sa mi nechce, kvázi exotická výprava Miami ma pri najlepšej vôli neinteresuje, dialógy šuštia papierom a jediné, čo je na tejto sérii aspoň štipku originálne, je „prísne vedecký štýl vyšetrovania“ (či skôr pokus o prísne vedecký štýl vyšetrovania, lebo Dominik Dán o ňom hovorí ako o "úsmevnej sci-fi, ktorá v realite takto vôbec nefunguje"). Ale aby som len nehanil – ryšavý David Caruso, ktorého nemám rád (JADE, BOZK SMRTI), mi sadol. (14.07.2007)

Viděla jsem několik epizod a v souvislosti s Davidem Carusem mně to nedá, musím srovnávat se starším seriálem "Policie-New York", který jsem sledovala poměrně často a kde mě právě Caruso zaujal. Rozdílné je hlavně zaměření "Miami" na vraždy, v "New Yorku" se v omšelé ošoupané kanceláři řešily obyčejné menší i větší poklesky velkoměsta, nebyly tam laboratorní přístroje hodné třetího tisíciletí, ale bylo tam něco jiného - téměř hmatatelná atmosféra pracovního shonu všedního dne, hrdinové měli svůj osobní, intimní život a intenzivní vztahy mezi sebou. V nových, odlidštěných kriminálkách, které se navzájem podobají jako vejce vejci, se díky sterilně technickému prostředí dá dívat jen na perfektně zvládnuté počítačové triky. Téměř vždy pracovně vystupující vyšetřovatelé, z nichž někteří mají své kouzlo (D.Caruso např.), nejsou schopni navázat opravdový kontakt s divákem, což je asi nový trend čerpající zkušenosti z našeho současného způsobu života, bohužel. Jo, a u Carusa by měli začít používat nějakou kvalitnější řasenku, ten shit, co ho s ním (bůhví proč) líčí, mu dělá cucky na řasách :-)) (21.02.2009)

Kriminálka Las Vegas dlouhodobě patřila k mým nejoblíbenějším seriálům, a tak jsem byl, to se ví, zvědavý, kam zamířily její mutace. Producent zamýšlel rozmnožit tyto odnože kultovního seriálu do daleko většího souboru, dokonce prohlásil, že každé velké americké město si zaslouží svou "kriminálku". Po shlédnutí několika dílů Kriminálky Miami jen doufám, že zůstane u jeho fantazií. Problém je ve vyčerpání tohoto projektu, protože už Kriminálky Las Vegas bylo natočeno spoustu řad a scénáristé nemají nevyčerpatelnou zásobu nápadů. V praxi se to projevuje stále bizarnějšími kriminálními případy, stále okrajovějšími tématy, byť podanými v atraktivním balení. Navíc hlavní představitel jednoduše nemá charisma šéfa týmu lasvegaské vyšetřovačky a vůbec je zřejmé, že celý seriál směřuje do obvyklých konvenčních vod, kdy herci i herečky vypadají jako z lifestylového magazínu, člověk jen může odhadovat, kolik plastických chirurgů se na nich vyřádilo, a v ledasčems (včetně některých dialogů) to připomíná obsazení průměrné telenovely. Celkový dojem: 45 %. (20.04.2008)