Past

Naposledy se mi od pana Polesného líbil Zločin v Polné, to mělo jinou šťávu. Bohužel Past je dílko nemastné, neslané. Herecky i dramaticky. Zpracování je poněkud povrchní, bez větší hloubky, které mě nijak moc nezasáhlo. Při sledování jsem měla pocit, že se opět tvůrci báli do té naší komplikované totalitní historie pořádně šlápnout. Vzhledem k tématu jsem čekala více. Škoda, snad kdyby to natočila Agnieszka Holland..... (17.02.2020)

Nepříliš zdařilá adaptace nepříliš zdařilé knihy, asi takto by šlo kulantně zhodnotit kvality tohoto televizního omylu Viktora Polesného. Film je jen rozšířením pichlavého dokumentu z cyklu věnovaného dějinám Divadla na Vinohradech Armádním rozkazem (1950–1960). Pokud bychom již předem neznali život a dílo Jiřiny Štěpničkové, z tohoto filmu se příliš nedozvíme, vše je hotové, nalajnované, měli bychom se patrně jen dojmout nad jednou lidskou křivkou, jednou lidskou tragédií. A hlavně u toho nepřemýšlet. A to věru nestačí. Celá ta herecká generace, kterou formovala 20. a 30. léta, je dodnes opředena nesmyslnými mýty a legendami a filmy tohoto druhu situaci jen zhoršují, bohužel. (05.12.2022)

Nepoučili jsme se. Dál jsme zbabělí. Překrucujeme historii minimálně tím, že se zdráháme uvádět pravá jména těch, kteří tenkrát (před 70ti lety!!!) lidsky selhali. Past ale není jen odstrašujícím příkladem alibismu. Je to nedůstojná připomínka utrpení Jiřiny Štěpničkové. Někdo ho tam snad viděl? Deset let útrap se smrsklo na tři dotazy po místě pobytu jejího syna. Ve vězení přitom dostávala neskutečný kapky. Proč jsme to neměli vidět? Bez odvahy a s nekonečnou opatrností dobrej film udělat nelze. Vezměme si příklad z Poláků. Tohle škrabkání je k ničemu, pořádně do toho řízněte. A nebo se na to úplně vybodněte. (17.02.2020)

Stále mám pocit, že si ne úplně každý uvědomuje, anebo dokonce dokáže připustit, co se tady ještě celkem nedávno dělo za ohavnosti, a jak obrovskou jizvou jsou na naší historii padesátá léta a do jisté míry totalitní doba obecně, ze které se možná nevzpamatuje ani ještě ta nadcházející generace a její vlivy a principy v nich ještě zůstanou.. Každý film jako je Past, každá výpověď o zmanipulovaných politických procesech je nutnost, nejen aby nikdo nemohl nedůstojně označovat politické šarvátky za Politický proces a odvolávat se na komunistické degradace právního státu, ale aby si lidé uvědomili, jak snadno se to nakonec může vrátit, když tolik milionů lidí bylo tak dlouho slepí k potlačování snad všech politických práv.. Příběh Jiřiny Štěpničkové je tragédie o praktikách tehdejších úřadů a možná i snaha o pochopení spolupráce s danými institucemi. Přitom i tady zcela konkrétně vidíme bezpáteřnost komunistického systému, který rehabilitoval svoje zločince přesně když a tak, jak mu to zrovna přišlo vhod, jen aby pokaždé potvrdil nulovou kredibilitu.. Nerozeznáte televizní poměry i přesto, jak moc civilní se Past od počátku snaží být a nádherně se veze po hereckém výkonu vynikající Zuzany Stivínové či o kontrastně působícího bezpáteřníka Igora Orozoviče, kteří odvádí životní práci a se vší úctou ke svým předobrazům vměstnávají do snímku zase víc lesku. O to víc je ke škodě, když to tolikrát působí až nesoudržně a tvůrci nejednou nejsou schopni diváka přirozeně vést časovou osou.. Past je mimo jiné jakýmsi zvěčněným memoárem, na který se může Jiří Štěpnička dnes podívat a se slzami v očích si připomenout, kam až se za ty roky jeho rodina vyškrábala. A má to cenu! 60% (11.06.2024)

Teď nevím, jestli byl horší osud herečky Jiřiny Štěpničkové, nebo kvalita natočení tohoto filmu. Obojí vyjde totiž podobně. Naprosto prachbídně natočený příběh o ženě, který si jistě zasloužil mnohem lepší zpracování. Herci naprosto prkenní, hlavní záporák bez charizma a Zuzana Stivínová, ta měla už jistě mnohem lepší role. Je to zase další z řady filmů o tom, že komunisti byli svině, což je nepopíratelný fakt, ale o životě, nebo povaze téhle herečky se nedozvíme skoro nic..... (17.02.2020)