Ptačí klec

Mike Nichols natočil remake původně italského filmu o dvou homosexuálech a synovi jednoho z nich, který se chce oženit s dcerou senátora a člena konzervativní strany. Oba "rodiče", tedy otec a jeho partner, se snaží utajit svou homosexualitu a působit normálně, což samozřejmě vyvolá spoustu vtipných situací. Vtipných, ale ne ztřeštěných nebo hloupých, jak by se asi podle nastíněného děje zdálo. Příběh je komorní, založený na dialozích a hereckých výkonech Robina Williamse, Gena Hackmana, Nathana Lanea, Dianne Wiest a začínající Calisty Flockhart. V mých očích má tato Ptačí klec maximální počet bodů, a vysoko přesahuj italskou verzi. Předpokládám, že film všichni znají, takže mohu klidně prozradit, že se nakonec všichni (nebo alespoň někteří) vezmou a co mne asi potěšilo nejvíc, že senátor v podáni Gena Heckmana ustoupí ze svých zarputile konzervativních postojů (09.06.2008)

Už z doby, kdy jsem chodil do videopůjčovny pro VHSky si tenhle film pamatuju. Dokonce si i pamatuju, že to byl jeden z těch filmů, které jsem už tenkrát nedokázal dokoukat do konce. Ptačí klec si totiž utahuje z teploušů a dělá to docela vznešenou formou. Vznešenou formou proto, že jednu z hlavních rolí tu má Robin Williams a ten si ji doslova užívá. Už z námětu je ale patrné, že tenhle film bude buď obrovská zábava z toho, z čeho si velice chytře a neurážlivě utahuje nebo obrovská nuda. No a já se bohužel přikláním k té druhé variantě. (15.01.2019)

Moc pěkná komedie. Jako filmové zpracování divadelního představení to opravdu funguje. Ačkoli se mi líbilo i divadelní představení Klec Bláznů, na kterém jsem nedávno byl v Divadle Radka Brzobohatého, z filmu cítím něco hlubšího. Prostě žádná křeč a kvalitní herecké výkony v podání Robina Williamse, Nathane Lanea, Gene Hackmana a Hanka Azarii řadí tuto komedii k mým oblíbeným filmům, na které se vždy rád znova podívám. (19.12.2008)

Chvílemi nevím, jestli dřív nadávat na podařeného synátora, který klade nesmyslným způsobem tak nesmyslné požadavky, až to podrývá důvěryhodnost celého filmu, nebo se podivovat histriónství slečny Alberta a pochybovat, jestli se jedná o výsměch měšťácky prudérní společnosti, nebo spíš teploušům. Asi je to obojí. Nemůžu ale pominout skutečnost, že jsem polovinu filmu prochechtal, a to nejen díky fórům zjevným, ale i těm méně okatým (například když si unylá sekretářka ve fitnessu čte časopis s názvem Nietzsche). Nakonec bych to označil za inteligentní grotesku s politickým a sociálním přesahem a dovolím si zaokrouhlit nahoru. 4½. (08.05.2012)

tento film ma vždy rozosmeje. neuveriteľne dobre vybraní herci hrajú neuveriteľne dobre svoje úlohy. všetci sú skvelí, ale najradšej mám aj tak Hanka Azariu :) je to komédia ale zároveň tu príde na pretras téma rodičovskej a detskej lásky a akceptácie. môžete sa na tom iba smiať. ale taktiež sa môžte popri tom smiechu aj zamyslieť. (27.02.2008)