Po životě

Kdo zná Rickyho Gervais, tak asi nebude překvapený filozofií tohohle seriálu. Cynismus v reakci na citlivost, zklamání a bolest, ateismus vedoucí k vážení si lidského života, nízká tolerance vůči lidskému kreténismu. To všechno je mi blízké a Ricky opět nezklamal. I tady je většina humoru v jádru docela vážná. Seriál nemá žádný velký spád a jedná se - stejně jako ve skutečném životě - o sled krátkých zážitků a scén. To ovšem neznamená, že by nakonec nepřišla katarze - poslední díl první série naopak působí až terapeuticky. (14.08.2020)

Gervais hraje ovdovělého publicistu, který píše do lokálních novin, dobrých leda jako podestýlka pro kočku, má pěkného psa a těžkou depresi a cítí se být morálně a intelektuálně nadřazen zbytku civilizace. Vzhledem k nepříliš reprezentativnímu populačnímu vzorku, se kterým se v seriálu setkává, se jeho misantropie a nihilismus zdají být odůvodněné (tzn. vyprávění jeho pičování obvykle dává za pravdu). Ostatní postavy, vesměs prázdné karikatury, pro jeho jedovatou zahořklost, která ho společně s psím pohledem jeho feny drží naživu, navíc nacházejí pochopení, protože mu přece zemřela žena (která mu připomíná, jak byl úžasný, ve videích, jež pro něj před smrtí nahrála).___Zápletka seriálu by se dala shrnout do jedné jednoduché věty, dramatu je zde na deset minut, ne na tři hodiny, na konflikty nebo překážky k překonání zapomeňte (a vážně si nemyslím, že měla být bezdějovost a ubíjející stylistická strnulost - střídá se pár studiově působících prostředí, která jsou skoro vždy snímána ze stejných úhlů - způsobem, jak zprostředkovat omezenou akčnost člověka se sníženou hladinou dopaminu - tohle je Netflix, ne slow cinema).___Vytvořený dějový rámec slouží především tomu, aby Gervais mohl na větší ploše sarkasticky komentovat, co všechno jej na dnešním světě sere. To mu ovšem jde mnohem líp v jeho stand-upech, v nichž se zároveň nesnaží být dojemný a dlouze a pateticky nám osvětlovat, v čem tkví kouzlo života (i když se nenávidíte a obklopují vás samí idioti). Mezi cynickou komedií a (autenticky) citlivým dramatem dokázal Gervais díky přesvědčivější práci s postavami a chápavějšímu vykreslení jejich světa balancovat nesrovnatelně líp v Derekovi (kterého společně s Kanclem stále řadím k vrcholům komediální seriálové tvorby).___After Life budí dojem narychlo splněné zakázky, ne díla, kterým chtěl Gervais něco relevantního sdělit či jím otestovat hranice žánru. Párkrát jsem se pousmál (Gervaisův komediální timing je pořád perfektní) a ocenil občas vcelku přesné vystižení života s depresí (dobrý den poznáte podle toho, že se nechcete zabít), ale celkově jde o scenáristicky i režijně smutně odbytou práci, chudou na nápady, vtipy i emoce, kterým by se dalo věřit. (11.03.2019)

Keď uvážim, že všetko to vymyslel, napísal, zrežíroval a ešte si aj zahral hlavnú postavu Ricky Gervais, tak to treba len pred ním sňať klobúk, bravooooo..... Aj keď ide o miniseriálik, tak sa na to kľudne dá pozerať aj ako na jednoliatu ťaživú, smutnú a depresívnu drámu o vyrovnávaní sa so stratou blízkeho človeka. Len tu ešte navyše vás sem-tam prekvapí aj vtipný moment, ktorý vždy do celkovej koncepcie príbehu a myšlienok zapasuje geniálne. A k tomu množstvo skvelých postrehov a presná sonda do duše takto smútiaceho človeka... No perfektné, emočne bohaté, majstrovské... jasný plný zásah a vrelé odporúčanie k tomu. (05.04.2019)

První série: Tonymu zemřela manželka a musí si projít různými fázemi truchlení. Hodně mluví o tom, jak bude na všechny zlý, ale ve skutečnosti z něho kdovíjaký drsňák není. Když dělá v novinách, tak jsem trochu čekal, že se z něho stane nějaký hustý gonzo novinář, co bude jako komentátor nadávat na svět, ale ne, obvykle si jen dělá srandu ze své trochu prostodušší kolegyně nebo třeba jen nadává na lidi, co příliš hlasitě jí nebo zívají... Hlavní hrdina má občas pěkné postřehy, ale nemůžu si pomoct, Ricky Gervais by je dle mého názoru dokázal ve svém ne-truchlícím já podat mnohem zábavněji. After Life MÁ pár temnějších momentů, ale moc se mi nelíbilo, jak má Tony obrovské štěstí na lidi kolem sebe. Jeho rodina, kolegové v práci, náhodní lidi... Drtivá většina se k němu chová trpělivě, moc ho neobtěžuje a naopak mu často lichotí, jak je úžasný. Obávám se, že většina lidí, co přijde o někoho blízkého, nemá ani zlomek tak skvělých lidí kolem sebe. Jo, je docela fajn sledovat jak se pak Tony postupně přátelí s obyčejnými lidíčkami, ať už jde o paní na hřbitově či tlustou prostitutku, a musím říct, že se seriál velmi slušně vyhýbá různým klišé, ale na druhou stranu je to taky místy slušný patos. Nejvíc mě mrzí, že After Life není nijak zvlášť vtipný. Jak jsem říkal, dobře nakousnuté témata, ale Ricky Gervais by to řekl ve stand-upu nebo i jen obyčejném rozhovoru v nějaké talk show mnohem líp. Docela zajímavý seriál, ale nic extra. (7/10) (12.05.2020)

Mile sarkastická a zároveň i oduševněle vyzrálá podívaná s depresivními konturami, jež nám skrze všudypřítomnou melancholii a osobní katarzi předává veskrze pozitivní zprávu o síle lidského ducha. After Life ze scénáristického pera slovutného Rickyho Gervaise není určitě pro každého. Někomu se tento počin může zdát tlačený až moc na sílu, u někoho zase mohou načrtané myšlenky a pocity pouze neškodně sklouzávat po povrchu, aniž by zanechaly nějakou hlubší stopu. Avšak pokud jste zrovna v tom správném rozpoložení, tak si tuto vytříbenou seriálovou jednohubku, v níž zahořklý muž po smrti své manželky objevuje sám sebe a své okolí, jaksepatří užijete. Nebojím se zde napsat, že Ricky Gervais, muž, jenž vždy na předávání Zlatých Glóbů nenechá na povrchních celebritách nit suchou, zde zanechal kus svého srdce a duše. Už jen díky tomuto byste seriálu After Life rozhodně měli dát šanci – vážně to totiž stojí za to. (Netflix) „Happiness is amazing. ...“ (11.08.2022)