Po životě - Série 2

After Life je další zářný příklad toho, že nic netrvá věčně a ne každý úspěch lze zopakovat dvakrát. Zvláště pokud nemáte myšlenku a nemáte to pro myšlení. Důvod proč byla první série skvělá je jasné. Měla silnou myšlenku, životní otázky, smutnou tématiku říznutou cynickým a černým humorem. Bylo jasné, že aby druhá série byla stejně dobrá nebo i lepší musela přijít s něčím podobným, ale logicky jiným. A to se nestalo. Máme zde v podstatě stejný precedens, který je ukotvený v pohodovém životě hlavní postavy, která nemá žádné větší problémy, a když už, tak je během pár minut v pořádku vyřeší. To není drama, to není příběh. To je procházka v růžové zahradě bez ordinace. Když už se ukáže nějaký problém, ukáže se moc pozdě a jeho "řešení" přijde najednou hopem, že to vypadá totálně na palici. Série se drží nějakého humoru hlavní postavy a jiným, který občas potěší, vytvoří úsměv na tváří, ale tím to končí. Více vás spíše iritují nové a nezajímavé hlavní postavy, které nemají žádnou zajímavou linku svého děje a jenom jej uměle zaplňují. Obrovské zklamání, které se dalo čekat, ale i přesto se lehce doufalo. Nebylo to však tak neočekávané zklamání, takže se to dá přežít. Třetí série? Nemyslitelná. (01.05.2020)

Velmi podobné pocity jako z první série a Dereka. "Reklamní vyumělkovanost". Tedy pro mě přesný opak k závěrečné písni Sufjana Stevense. Přijde mi, že se Ricky ani nikam herecky neposunul. Spíše naopak. V dramatických polohách je stále velmi nepřesvědčivý a bohužel mi přišlo, že je o něco slabší i v těch komediálních (použité vtipy už dříve podal/režíroval lépe). (30.04.2020)

Výraznej propad. Pár dobrých džouků, ale taky úplně nepochopitelných scén beze smyslu a bez pointy. Hlavně se ale cítím být Rickym Gervaisem psychicky vydírán. Jestli si to má Tony nakonec hodit, tak ať už to konečně udělá. Ale tady ty tanečky se přece nepotáhnou napříč třemi a více sériemi..? Nevím, kolik jich ještě chystají, ale já po třetí rozhodně končím. Leda by se stal hlavním hrdinou psychoterapeut. Ale Tony se mi přejed. (22.07.2020)

Ricky Gervais je génius...........A tím nemyslím jen jeho cit pro detail v jednotlivých dialozích, které Vás zasáhnou velice hmatatelně do těch nejcitlivějších míst, ale taktéž jeho herecký talent. Nikdy jsem to netušil, ale především výkony v posledních dílech druhé série mě absolutně odrovnaly, člověk by skoro až věřil v některých seriálových momentech, že se nejedná o hraní ale spíše o nějaký dokument. Jinak tento autor dokázal skloubit komediální stránku oplývající tím proslulým britským suchým humorem (nejvíce mě bavil asi Pošťák, ten svými návštěvami v domě Tonyho přiváděl mou bránici k šílenství) s chvílemi, u kterých budete ronit krokodýli slzy, to vám zaručuji. Druhá série se zaměřuje převážně na Tonyho a jeho cestu za vyrovnáním, kdy se snaží být čím dál tím více příjemnější k lidem ze svého okolí.....taktéž jsem si jako divák odnesl slušnou řádku ponaučení, což se mi na poli kinematografie již dost dlouho nestalo. A závěrečná pětiminutovka ? Jedním slovem TEAR - JERKER. Už chci třetí sérii. Tento skvost si to zaslouží. Za mě dávám 86 % (15.09.2020)

Tenhle seriál je zvláštní meditace nad životem a vztahy v něm. Potkáváte lidi, někteří s vámi poplují déle, jiní kratší dobu. Je to hodně o tom, co nabízíte, jako na každém trhu. I když v první sérii končí Tony s pozitivnějším náhledem na život, nemá vyhráno. S některými ránami se plahočíme až do hrobu a je to jen o tom, jak se s tím naučíme žít, ne, že by se to zlehčilo, či zlepšilo. Myslím, že to byl Keanu, kdo řekl "Grief changes shapes, but it never ends. (...) yep, byl to on, tuhle část už jsem ale dohledal: People have a misconception that you can deal with it and say, 'It's gone, and I'm better.' They're wrong.” Souhlasím. Na to, jak minimalistické, velmi silné, a obdobně jako včera, Burrův Immoral Compass, s taky velmi trefným závěrem, kde se emoce mísí, ale nemůžete se tomu nesmát. (22.02.2023)