Absolvent

Tak tento film mě již od prvního záběru vcucnul, nepustil a udělal mi hrozně dobře. Ani nevím, co bych měl vyzdvihovat nejdříve. Kamera ruku v ruce se geniálním střihem jsou úchvatné. A to myslím vážně. Režiséru Nicholsovi a jeho týmu se porstřednictvím mnoha kamerových a střihových kouzel mimo jiné podařilo zachytit odcizení, které Ben cítí vůči zbytku společnosti. Skvěle to demonstrují záběry, kdy pozoruje rodinu přes potápěčské brýle, nebo kdy se před večeřícími rodiči zavře, aby byl sám. Bez geniálního kameramana by tohle prostě nikdy natočit nešlo. Skvěle je natočen a zahrán také přerod nervózního panice ve zralého mladíka. Úžasně poskládané záběry mají absolutní účinek a to také díky excelujícímu Dustinu Hoffmanovi. Dále také film skvěle vystihuje kontrast mezi sexuálním úletem a úpřímnou láskou, mezi chladnou erotickou svůdností a nevinnou krásou. Mohly bych ve chválení pokračovat, ještě mnohem déle a stejně bych nedokázal vyseknout takovou poklonu, jakou si tento film zaslouží a nenašel bych žádný nedostatek. Tak jen závěrem, tohle je opravdu krásný film. (20.02.2009)

Scénář: Calder Willingham, Buck Henry .. Jó, tenkrát poprvé… Trochu banální úvod/vstup do zápletky, ale jinak luxusní podívaná. Režie je na mistrovské úrovni - bezchybné dlouhé záběry v niž herecky excelují tři hlavní postavy v zajímavém trojúhelníku lásky a chtíče. Kontrast první poloviny s polovinou druhou, která chtě nechtě sklouzává k drobnému romantickému klišé není až tak velký. Přesto je ta první polovina mnohem, mnohem zábavnější, nabitá konverzačním vtipem a lehkostí. Calder Willingham jako hlavní scénárista odvedl opět dokonalou práci a zadaptoval na jedničku knižní předlohu. Ty brilantní dialogy, lahůdka. Vše umocněno (už se budu opakovat) mistrovskou režii. Mike Nichols byl od začátku své kariéry prostě machr! Stejně jako Dustin Hoffman! 90%. (06.10.2006)

Inu, tedy bez obalu - Mike Nichols je umělec kubricovského formátu. Absolvent to není jen brilantní duo Hoffman - Bancroft, silně návykové popěvky Simona a Garfunkela a ani nestojí pouze na literární předloze. Ale byl to právě Nichols, který Absolventu vtisknul onen punc vyjímečnosti, kdy sebemenší detail není radno podceňovat. Nichols se z režisérskou bravurou zavrtal přímo do hlavy dospívajícího Bena a bez zbytečných keců podvrtal základy americké morálky. Drze, otevřeně a s filmařským citem, který jsem naposledy zažil snad jen u Malicka či Kubricka. Dokonalá symfonie filmu. (15.06.2010)

Svěží, nekonvenční a v lecčems inspirující romantické drama s lehkým komediálním nádechem, které se opírá především o procítěné herecké výkony, milou hudbu a zejména v první polovině také o dobré dialogy... Ale je to opravdu takový kult? Právě jakousi nedotknutelnost a přehnanou chválu na Absolventovi nechápu, neboť mi nepřijde v ničem geniální, natož dokonalý. Zprvu zajímavý, to ano, legrační průměrně, jenže zhruba od druhé poloviny vzala obsahová hloubka jaksi nohy na ramena až v konečném závěru jsem nevěděl, zda se mám smát, být dojat, nebo film prostě vypnout a více to raději neřešit (C je správně)... Aspoň, že nuda to nebyla. 6/10 (28.02.2009)

S průraznou silou tohoto Nicholsova opusu magnum snese srovnání snad jen Magnum Drsného Harryho. Jakožto filmový nevzdělanec jsem si myslel, že vím, o čem to bude (nádherná Anne Bancroftová bude svádět Dustina Hoffmana)...mo(u)dří už samozřejmě vědí, že nic nemohlo být vzdálenější skutečnosti než toto moje přesvědčení. Děj by mě až tak nezaskočil. Dobře, konec možná trochu ano. Hlavní ale je, že jsem byl naprosto nepřipraven na formální dokonalost filmových příhod z dospívání Bena Braddocka, a byl jsem za to odměněn slovy takřka nepopsatelným zážitkem. Jinotajná sdělení některých scén a přechody mezi nimi, na to nasunutá výpověď o stavu jistých vrstev společnosti, naprosto geniální obsazení a herecké výkony (paní a slečna Robinsonovy!!!), a nad tím vším nadčasová hudba a texty Simona a Garfunkela...no ty vole. Absolvent je úžasný. Opustí vás plného dojmů a s vědomím, že je třeba dát si ho ještě několikrát, protože jste určitě ještě nepostřehli všechno, co vám chtěl říct - a vy se budete na to repete těšit. Legendárnost tohoto snímku je pochopitelná - divácká obec tehdy dostala řádný políček na vzpamatování. Drzý scénář si tvrdohlavě šel svou vlastní cestou a Nichols podél ní vystavěl řadu kaplí s ikonickými malbami na filmové plátno. Pro nás všechny je to další výhra a pro mě jeden z příkladů toho, čemu by se mělo říkat kulturní bohatství. Nelze jinak - 100%. (16.01.2010)