Absolvent

Film, který bych bez přípravy asi jen stěží vstřebávala. Rozhodně jsem ho nevnímala jako komedii. Podle mě je to mnohem víc sonda do americké společnosti, vykořeněné, zvrácené, zoufalé a vyprahlé. Ženská rafinovanost a žádostivst! Která z nás by někdy nezatoužila rozbalit to na studentíka, který se ještě umí rdít a kochat se jeho rozpaky? Tahle svádivá hra by mohla snad pouťouchle bavit, kdyby se nezvrhla v cosi jiného, obludného. Paní Robinsonová možná chtěla jen rozptýlení a zábavu, protože se odcizila manželovi. Zatoužila tato cynická žena snad po něze? Nebo jen chtěla ukojit svou touhu? Třeba si chtěla jen trochu posílit sebevědomí. A snad se jí to na chvíli i povedlo. Ale zřejmě trvale ztratila svou dceru. A mnohem víc ... Kdepak, to nemá s komedií nic společného, to je smutné. Moc smutné. A výstižné. (14.11.2016)

Jak už zde někdo poznamenal, tohle mi moc na komedii nesedí, skoro jsem se nazasmál. Ale to ani nebylo potřeba, když byl člověku naservírován milý, lehce romantický příběh o mladém muži, který pořádně neví, co chce, až se 1 dne zamiluje a je ochoten udělat vše, aby svoji lásku získal. Já nevím, co si všichni stěžují, Hoffman velice dobře zahrál 21-letého muže a i vizáží mi ho připomínal. Anne Bancroftová si s rolí zhrzené mrchy poradila opravdu skvěle; u Katharine Rossové to už bylo o něco horší. Kladným bodem je určitě výborná hudba, která se naprosto skvěle k filmu hodí. Ale plný počet to z mé strany nebude, byla zde občas hluchá místa, konec byl trochu rozpačitý; na filmu jde poznat doba jeho vzniku a z ní vyplívající určitá naivita. (03.09.2008)

(!!!Pozor tento výplod mé mysli trapně prozrazuje celý děj filmu!!!) Absolvent je tak skvělý snímek, že k němu nejsem schopen napsat komentář, který by alespoň částečně vystihl jeho atmosféru. Jelikož je to však můj nejčastěji reprízovaný film, tak se o to musím alespoň pokusit. Začnu stejně jako film písničkou The Sound Of Silence z pera pánů Simona a Garfunkela. Motivy této skladby poletují příběhem od začátku do konce, což je symbolické, neboť vše podstatné probíhá převážně "za zvuku ticha" (postavy nemluví, hudba hraje). Jakmile však nesmělý Ben Braddock ústy Ondřeje Vetchého začne mluvit, tak nezbývá než se začít smát Benovu nepochopení světa, jeho nepraktičnosti a hlavně jeho následnému sbližování s paní Robinsonovou. Scény se sváděním, objednáváním pokoje a zejména situace před první Benovou ejakulací patří k vrcholům toho, co jsem ve filmu v životě viděl. Taky některé zásahy střihače jsou v těchto pasážích geniální (Benovo vyšvihnutí se z vody v bazénu rodičů do lůna paní Robinsonové v hotelovém pokoji). Pak se však náhle (díky sexuálním zkušenostem) dospělý Ben rozhodne vyměnit paní Robinsonovou za věkově přiměřenější model (její dceru Elaine) a zároveň se poprvé v životě vzepře svým rodičům. V této chvíli začíná pozvolna ubývat humoru a hrdina získává sympatie za to, že se snaží jít za svým štěstím bez ohledu na následky svého jednání. Přestože je v tom sám proti celému světu, tak se vydá překazit svatbu své milované Elaine (dokonalý motiv skladby Mrs. Robinson zpomalované podle otáček motoru auta). V neuvěřitelném závěru prchá Ben s Elaine (čerstvě provdanou za někoho jiného) autobusem na cestě do neznáma. Nemusí přitom mluvit, protože oba ví, co v tu chvíli cítí a Simon s Garfunkelem do toho už zase hrají. To nemá chybu! (10.04.2009)

Opravdu krásná klasická romantická komedie, jedna z nejlepších, z které by si mohli všichni tvůrci tohoto druhu filmů vzít příklad. Vše v tomto snímku na výbornou. Ve skutečnosti třicetiletý mnohostranný herec Dustin Hoffman, který zde hraje jednadvacetiletého naivního, nesmělého a svatouškovského mladíka (ale jinak vzorného studenta) s takovou vervou, nadšením a elánem, že se zde věkový rozdíl ani nepozná. Film, který z něj de facto přes noc udělal hvězdu celé jedné generace. Později mu byly podobné role takřka předurčené. Jeho protihráčka o něco starší Anne Bancroftová (ve svém věku stále krásná a sexy), která zde pod vedením mladého režiséra Nicholse předvádí dokonalou karikaturu bohaté neukojené američanky, znuděné egoistické paničky ze střední vrstvy, která se snaží za každou cenu udržet to, o co v mládí přišla...Mimořádně úspěšný film se skvělými humornými situacemi a především se skvěle napsanými dialogy, které jsou zde opravdu velmi vtipné. Snímek jako jeden z prvních zachycuje i generační konflikt 60. let a k jeho účinku značně přispívají i melancholické písně od Simona a Garfunkela (Mrs. Robinson, Scarborough Fair, Homeward Bound atd.), které jej nádherně podkreslují. Film se mi líbil nejen pro skvělou atmosféru šedesátých let, dobré herecké výkony, ale i proto, že jsem něco podobného zažil na vlastní kůži:-) Ale už je to, bohudík, za mnou:-) (11.02.2008)

To, že se Absolvent dá dnes již považovat za kultovní film, je zásluhou jednak prvotřídní Nicholsovy režie, ale především postavou Dustina Hoffmana. Ta totiž skvěle odráží nelehké strasti dospívání, znuděnost a lhostejnost nadaného mladíka, který má o své budoucnosti docela jiné představy než bohatí rodiče. Mimoto Hoffman předvádí opět jeden ze svých vynikajících výkonů a už ve 30 letech budí dojem protřelého herce, o kterého se může celý scénář plnou vahou opřít, a on ani o chloupek nepovolí. Dokonalá je chemie mezi ním a Anne Bancroft, dokonalá je hudba od Sájmona a Garfunkela, dokonalé je i finále jako zářný symbol volnosti a nezávislosti. Nenápadný film, který ale po všech stránkách patří mezi špičku. (21.03.2012)