Absolvent

Proč se stal Absolvent kultem? Protože je o tom, jak jeden mladej čistej kluk byl proti své vůli ozdobou rodičovských snobských večírků, jejichž znuděnou ovadlou účastnicí byl připraven o panický pel, a protože se následně fatálně zamiloval do její dcery a přes všechny výhrůžky stran společenského znemožnění a vydědění šel (běžel i jel) za svou láskou ..... a taky pro krásnou hudbu a bušení do skleněný stěny a řev v kostele a krásnou nevěstu ve žlutém autobusu a ... a .... a vůbec. (07.05.2005)

Inu, tedy bez obalu - Mike Nichols je umělec kubricovského formátu. Absolvent to není jen brilantní duo Hoffman - Bancroft, silně návykové popěvky Simona a Garfunkela a ani nestojí pouze na literární předloze. Ale byl to právě Nichols, který Absolventu vtisknul onen punc vyjímečnosti, kdy sebemenší detail není radno podceňovat. Nichols se z režisérskou bravurou zavrtal přímo do hlavy dospívajícího Bena a bez zbytečných keců podvrtal základy americké morálky. Drze, otevřeně a s filmařským citem, který jsem naposledy zažil snad jen u Malicka či Kubricka. Dokonalá symfonie filmu. (15.06.2010)

Dustin Hoffman opět předvadí geinální herectví.Při ztrátě jeho panictví jsem asi nebyl sám kdo byl víc nervozní než při ztrátě svého. Krásný příběh, a i když konec byl na mě trošku .....,ale to je jedno ta hudba je tak nádherná jo jo Mrs.Robinson. Ovšem nejen filmově dokonalé,ale i filmařsky odvedená skvělá práce od režie až po střih. Vím o čem mluvím neb jsem absoloval už tisíce hodin u filmů. (22.09.2006)

To, že se Absolvent dá dnes již považovat za kultovní film, je zásluhou jednak prvotřídní Nicholsovy režie, ale především postavou Dustina Hoffmana. Ta totiž skvěle odráží nelehké strasti dospívání, znuděnost a lhostejnost nadaného mladíka, který má o své budoucnosti docela jiné představy než bohatí rodiče. Mimoto Hoffman předvádí opět jeden ze svých vynikajících výkonů a už ve 30 letech budí dojem protřelého herce, o kterého se může celý scénář plnou vahou opřít, a on ani o chloupek nepovolí. Dokonalá je chemie mezi ním a Anne Bancroft, dokonalá je hudba od Sájmona a Garfunkela, dokonalé je i finále jako zářný symbol volnosti a nezávislosti. Nenápadný film, který ale po všech stránkách patří mezi špičku. (21.03.2012)

Jeden z mála filmů, co nikdy nezestárne. Strašně se mi líbil výkon Dustina Hoffmana, především na začátku, kdy z něj vyzařovala nervozita a byl až roztomile nervózní a nepřirozenej při verbálních projevech. K tomu nadčasovej, podmanivej a citlivej soundtrack Simona a Garfunkela a nádhernej konec. 100% klasika (29.09.2019)