Dálniční hlídka

„Ty dnešní ceny benzínu člověka úplně srazej do kolen.“ Do kolen jsem z tohohle filmu sice nešel, to ovšem neznamená, že nejde o kvalitní záležitost. Vzhledem k tomu, že jsem viděl Pennovu „klasiku“ Bonnie a Clyde, neubránil jsem se srovnávání. Některé věci jsou zde jinak, pochopitelně sympatie diváků tu mají být obráceny k opačné straně, takže líčení výše zmíněného páru není zrovna velkorysé. Na druhou stranu, žádné popírání nevyvratitelné oblíbenosti legendární dvojice mezi lidmi se nekoná. Lehce jsem sice zalitoval, že The Higwaymen nenabízejí tolik humoru či nadhledu, ale o to víc se spoléhá na charisma Costnera a Harrelsona, kteří jsou výborní. Jejich postavy rozhodně nejsou žádní nepřemožitelní zabijáci, ale staří páprdové snažící se rozpomenout na svou někdejší formu. A líbilo se mi, že i po závěrečné akci se žádná velká oslava nekonala, ať už z jejich či ze strany jiných. O „vymazlenosti“ dobových reálií, kamery, hudby (Newmana prozradí již první tóny) a dalších složek se není třeba víc rozepisovat. Za mě solidní 4*. (09.06.2019)

║Rozpočet $49miliónov║ Skôr taká komornejšia krimi ale dobre herci na výsluhovom dôchodku (Costner, Harrelson) to hravo utiahnu, zapasujú, neomrzia, občas utrúsia nejaký ten hlod a bez tak je to témou zaujímavý prírastok k etape kriminálneho vyčínánia Bonnie a Clydea. /70%/ (25.06.2019)

Spolu s dvěma veterány se vydáváme na dvouhodinovou naháněčku asi nejznámějšího zločineckého párečku Ameriky. Tempo je pozvolné a ke své době a faktu, že oba Rangeři už nejsou ve svých kovbojských letech, opravdu skvěle sedí. Přičteme-li i nejednu ze scén, kdy se tají napětím dech, vyjde nám z The Highwaymen výborný krimi thriller, který se chlubí bohatou dobovou výpravou a hlavně neuvěřitelnou chemií obou hlavních protagonistů. Btw. Verbal mě pro jednou se svým posledním souvětím opravdu odrovnal. (12.03.2020)

Nejpoctivější "too old for this shit" western ze staré školy za dlouhou dobu. A ne, třicátá léta v plném rozpuku hospodářské krize a káry ukrajující míle z nekonečných dálav namísto koní na tom pranic nemění. Pozvolna (jakože opravdu hodně pozvolna) plynoucí, na ústředním duu vystavěné, nádherně nasnímané i odehrané. Je to neskrývaně "mccarthyovské" do morku kostí čili zdánlivá "pouze" žánrovka v podobě melancholické náladovky, které nelze nepodlehnout. Její podmanivé (ne)tempo vás totiž buďto spolehlivě uspí či naprosto učaruje. (29.03.2019)

Skvěle natočená, výpravou do posledního detailu vypiplaná a výborně zahraná (z Vůdyho artritidy mě bolely klouby, a to jsem u toho ležel) dobová freska a pohled z druhé strany na dosud zdegenerovanou popkulturou romantizované zloděje a vrahy. Ale! Dramaturga najali na melouch z Nekrorádia v Losích Andělicích, kde na hlavní pracovní poměr do zblbnutí po nocích předčítá insomniakům hodnoty tlaku vzduchu všech kalifornských isobar, a na téměř dvouapůlhodinovou hemoroidiádu o tom, jak se Vůdy s Kostějem akorát tak pooooomalu blonckají po texaských prdelích, co deset minut zastaví nějakého vidláka a prej „Brýden, neviděl jste tu náhodou Boný a Klajda? Ne. Aha, tak my jedem zas dál.“, jsem fuckt čumět nechtěl. Klint by je měl okamžitě všechny žalovat, že mu bezskrupulózně vykradli recept na Nesmiřitelnou prudu. Pokud to tedy stihne, než je zformátuje Čuk, protože označit ňákého Hemra za nejslavnějšího texasrendžra všech dob, to je velmi neuvážený otevřený plivanec do xichtu Tomu, co jako jediný vydrží chlastat v nonstopu až do zavíračky! (09.04.2019)