Ally McBealová

V Ally McBealové mi byli sympatičtí všichni, právě až na Ally McBealovou. Vím, že jsem hrozná, ale celý seriál jsem si moc přála, aby nám hlavní hrdinka alespoň trochu přibrala, protože se na ní prostě nedalo koukat. Možná byla pro někoho roztomile zranitelná, pro mě ale ne. Seriál je místy skutečně velmi vtipný a nápaditý, kauzy ze soudních síní neobvyklé a zajímavé. Přesto jsem měla pocit, že se mi pořád někdo snaží vnutit ten úsměv na tvář a to mě také moc nebavilo. Zkrátka za tři. (10.02.2010)

Seriál plný (závěrečných) řečí o tom, že pro echt-právníky neexistují žádní viníci či nevinní, ale pouze odsouzení či osvobození. A o tom jaké všemožné krávoviny jsou prdlí Američani schopní hnát až k soudu. Jen bych ze seriálu škrtl postavu Ally McBeal (heh - a tedy i přejmenoval seriál) s jejím neustálým otravným, leč marným hledáním partnera, ideálně klonu jejího otce, že.. Vystačil bych si s hnusným pragmatikem, empatií nepolíbeným Richardem Fishem (zajímavá úchylka na laloky vytahané kůže na krku milfek) a s neskutečným pošukem Johnem Cage s jeho schopností orat se soudci i s porotou a vykecat jim díru do hlavy při obhajování neobhajitelného. (14.01.2014)

Jeden ze slavných popkulturních seriálů 90. let, který byl mimořádně populární zejména mezi ženskou částí diváků. Tak nějak si s ním nevím rady - neupírám mu řemeslné kvality, solidní herectví a v řadě případů i funkční humor, na druhou stranu mi byl krajně nesympatický svým obsahem a životním stylem i profesní zkušeností svých hrdinů. Na jedné straně ukazuje bizarní svět formalistického amerického soudního systému, kdy se právníci přímo vyžívají ve snaze manipulovat s laickou porotou, a přes určitou scénáristickou nadsázku jde bohužel o trefu do černého. Takhle nějak to často v Americe chodí a šikovný advokát dokáže v leckterých případech pro svého klienta a pochopitelně i pro sebe vytřískat těžké prachy v naprosto obskurních soudních přích. Právníci, kteří byli hrdiny seriálu, v nejednom případě stavěli pojem spravedlnosti na hlavu a já v duchu fandil jejich protivníkům. Zároveň mi seriál vadil svou hyperkorektností, genderovými a feministickými bludy a v neposlední řadě i zobrazením konzumního života americké vyšší střední vrstvy. Hrdinka seriálu je chodící reklamou na bulimii, ženské postavy jsou přímo ztělesněním představ o ideálním ženském těle, je to takové pohodové a poživačné. Děti se tam nějak moc nevyskytují. Když měla jedna z partnerských dvojic řešit otázku mateřství, dospěli oba právníci, kteří bezpochyby patřili mezi 10 % nejlépe placených Američanů, k tomu, že si je prostě nemůžou dovolit - vždyť by chuďátko strádalo nedostatkem. Celkový dojem: 40 %. Příznačné je, jak seriáloví hrdinové sní o rodinném zázemí, ale vzhledem ke svým vysokým nárokům na partnera a vlastní neschopnosti se přizpůsobit a dávat jsou odsouzeni k neustálému střídání krátkodobých vztahů. (12.01.2009)

Tento americký, akože komediálny, seriál sa mi nikdy nepáčil. Všetky postavy, ktoré sa v ňom vyskytujú sú mi krajne nesympatické. Niektoré dokonca až protivné. Najväčšiu alergiu som si vypestoval voči predstaviteľke titulnej ženskej postavy. Na vychrtnutú, anorektickú kozu Calistu Flockhartovú som sa ani pozreť nemohol, bez toho aby som si neuvedomil aká je odporná. Po technickej stránke je to zvládnute na solídnej úrovni, ale námet, prostredie a herci sa mi vôbec nepáčili. Toto nie je nič pre mňa. ** (09.01.2013)

// Právnické seriály v sobě mají určité kouzlo. Tedy alespoň pro mě, často se totiž odehrávají ve velkých městech, motá se v nich spousta hezkých lidí a tak vůbec, točí se to okolo spousty peněz, což je vždycky velká sranda. No a co teprve, když do nich vhodíte neurotickou, roztomilou, překrásnou, chytrou a bláznivou Ally McBealovou! Další z kategorie seriálů, které nejdou nemilovat. (19.10.2012)