Chalupáři

"Hleďte si svýho, vy svazáku, a hlídejte si toho ohaře, ať vám ho neodnese kos." Znám několik pražských důchodců, kteří se přestěhovali na venkov a všechny tam mají moc rádi. Ale kdyby si je někdo odvezl zpět do metropole, tak by se nikdo zase tak moc nezlobil. Všichni jsou totiž protivní jako Evžen Huml, chytří jako radio Jerevan a snaží se bořit zaběhlé místní zvyklosti. Když však jde o seriál, tak jdou výhrady stranou, protože prudící důchodce pan Huml je zábavný a zasloužilý všeumělec Bohouš taky dokáže pobavit. (16.08.2016)

Podle mě je tenhle seriál strašně přeceňovaný a osobně se k němu stavím více než vlažně. Některé díly mi přijdou takřka nesledovatelné, jak jsou komunistické / nudné (Chudák dědeček, Zasloužilý všeumělec, Kapřín), postava Humla mě v Sovákově podání nesnesitelně iritovala a nepochopil jsem, proč zde Schmitzer hraje jeho vnuka, když to byl ve skutečnosti jeho syn a věkový rozdíl mezi nimi byl jenom 29 let (celkově mi přijde, že ten seriál dělal ze Sováka s Kemrem strašný dědky, přitom Sovákovi bylo 55 a Kemrovi 53) - podobných nepochopitelných momentů tam ale je víc, jako například Skořepová s Lackovičem nabarvení načerno (přišlo mi to podobně trapné jako Polívka s Labudou v Romingu), nebo zavádějící titul seriálu, který reálně o žádném "chalupaření" není, protože místo dvou chalupářů sleduje osudy celého defilé postav, a to, že dvě z nich spolu bydlí zrovna v chalupě, je pro seriálový děj veskrze zcela podružný detail, a Evžen s Bohoušem by mohli bydlet v podstatě kdekoli jinde a vyšlo by to nastejno - humor je zde založen na psychologii jednotlivých postav a jejich konfrontaci, což je univerzálně přenositelné do libovolného prostředí (v té souvislosti mě napadlo, že mi přijde zajímavé, že si zde Kemr rok před Menzelovou komedií Na samotě u lesa zahrál takřka totožnou postavu starého muže (!), kterého si koupí noví majitelé i s chalupou a musí se pak s ním sžívat). Líbilo se mi jen pár epizod (Kapr, Romeo z autobusu, Režisér, Náhradník) a malá Mahulena Bočanová, která je zde neuvěřitelně roztomilá, jinak je mi podobná normalizační produkce obecně veskrze protivná, a to jak poplatností době, tak popularitou u mainstreamového publika a notorickým reprízováním v televizi. (22.06.2021)

Na tenhle seriál jsem se zase po letech podíval s chutí a radostí. Motivoval mě k tomu jiný seriál - Byli jednou dva písaři. Ale je zřejmé, že jde o zcela rozdílné seriály, ačkoliv se může zdát, že ta podobnost tam je - dva postarší pánové, dům na venkově a jednotlivé díly založené na nějakém vědeckém pokusu (Písaři) / anekdotě (Chalupáři). Ale Filip nebí Roháč a Kemr není Horníček... což nemyslím nijak špatně! (07.04.2011)

Do falešného pokusu o idealizaci vesnice se stejně (snad ani ne úmyslně) dostaly obrazy ze skutečného života. 1) Seriál je zručná řemeslná práce ze strany scenáristů a režiséra.. Hraje v něm herecká špička a zachmuřenost doby se snaží přehlušit kašírováním, pěkným počasím a vesnickou pohodou. Odtud zřejmě pramení jeho silná obliba u části naší populace._____ 2) Cholerický nesnášenlivý dědek Sovák žije s vesnickým trubkoidem Kemrem pod moudrým vedením bodrého předsedy Větrovce. Na svém lovu ženicha je navštěvuje Bohdalová. Jejich počínání komentují klasický závistivec Beyvl, který je opravdu na zabití a jeho duševní souputník Hlinomaz. Po světě (rozuměj do Prahy) všechny vozí cholerický mačo Menšík s milenkou v každém přístavu, promiňte, u každé zastávky autobusu a trápí tím svou krásnou ženu Vránovou. Obrázek dotváří pražský taxíkář Vinklář, který, pravda, není zelinář nebo řezník, ale jako by byl. Na doplnění ansámblu tu hraje i Hlaváčová, Maciuchová, Zázvorková či Skořepová. Každý sám ze jmenovaných by mohl být zárukou kvalitní podívané. Mohl by, ale není._____ 3) Příběhy se odehrávají v 70. létech, kdy nejhorší bída vesnice byla už překonána, excesy padesátých let (oficiálně) pozapomenuty a lidé žili něčím jiným než povinnými dodávkami a rozkulačováním. Vidíme křupana z vesnice, který si přežívá na svém dvorku a vymezuje se vůči svému okolí. Absence propagandy je jen zdánlivá. Seriál ukazuje jakýsi ideál reálného socialismu - polotupé pasivní občany, kteří se zajímají maximálně o komunální záležitosti, jsou cele stravováni svými vlastními animozitami a požírají se navzájem - to celé v milém lehce přátelském normalizačním kabátku._____ 4) Ovšem i tak, záměrně nebo nezáměrně, těžko říci, pronikla na povrch chvílemi omezenost a tupost "bodrých" venkovanů. Závist lze vysledovat téměř v každém díle (nejvíce snad v 5. pokračování nazvaném Zasloužilý všeumělec) a dochází i na anonymní udání._____ 5) O popularitu se bezesporu zasloužil i osud znělky. Po emigraci Waldemara Matušky v září 1986 byly, jak bylo v podobných případech obvyklé, staženy z vysílání všechny pořady s ním, desky se přestaly prodávat. Tento osud měl potkat i Chalupáře. Nakonec to v televizi vyřešili šalamounsky: znělku přetočili jako orchestrálku a Matuškovo jméno z titulků vyškrtli. Možná i proto získal seriál jakýsi nádech něčeho zakázaného či přinejmenším censurovaného._____ 6) Po pozorném opakovaném zhlédnutí musím prohlásit, že se ztotožňuji s pregnantním odhalením ideologické úlohy seriálu, jak je prezentuje komentátor Marthos**._____ 7) Co dodat? Když máš v chalupě orchestrión / nevadí že do ní fičí / Naráz přestanou zloby a shon / i ten kůl v plotě zas vzklíčí / Štěstí nekoupíš za milión / a přece všem na dosah leží / Když máš v chalupě orchestrión / přeslechneš rád i hodiny na věži / Když máš v chalupě orchestrión / nevnímáš jak ten čas běží. (06.09.2021)

Výborná seriálová klasika. Na svoji tobu bylo unikum natočit seriál s anbsencí jakékoli propagandy a ideologie. A povedlo se. V seriálu jsou také výborné hlášky hlavně od pánů Jiřího Sováka, Josefa Kemra a Josefa Hlinomaze. Všechny díly jsou výborné, ale mě se nejvíce líbil díl Romeo z autobusu. (19.08.2005)