Režie:
František FilipScénář:
Otto ZelenkaKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jiří SrnkaHrají:
Radoslav Brzobohatý, Jan Pivec, Antonie Hegerlíková, Jaroslav Marvan, Václav Voska, Eva Vosková, Jiřina Štěpničková, Dana Medřická, Jana Brejchová (více)Epizody(13)
-
Malý František Věk (E01)
-
Student (E02)
-
První láska (E03)
-
Mozartovy dvacetníky (E04)
-
Divadlo (E05)
-
Návrat domů (E06)
-
Kněz, nebo kupec! (E07)
-
Úspěšný kupec (E08)
-
Klavír (E09)
-
Slovař český (E10)
-
Korunovace (E11)
-
Svatba (E12)
-
Naděje (E13)
Obsahy(2)
Televizní ztvárnění rozsáhlého románu Aloise Jiráska z období našeho národního obrození je dílem autora Otto Zelenky, režiséra Františka Filipa a dlouhé řady dalších významných umělců. Historie pokořeného a ujařmeného národa, který hledá a nalézá svou ztracenou tvář, získala po vstupu armád Varšavské smlouvy v nových politických souvislostech nový smysl. Divák v ní právem nacházel podobenství s tím, co právě prožíval. A tak se staly pro schvalovatele jakékoliv zmínky o národním sebevědomí a duchovní síle víry nepřípustné. Při premiéře v roce 1971 nesměl být poslední díl F. L. Věka uveden. Teprve po roce 1989 bylo poprvé možné uvést seriál v jeho původní podobě. (Česká televize)
(více)Recenze (220)
Režisér Filip má svůj osobitý styl - zdlouhavý,unylý,neakční,občas až nudný. Seriál F.L.Věk je toho nejlepším důkazem. Scénář Otty Zelenky je,možná či právě díky tomuto unylému stylu,málo dynamický a ani plejáda kvalitních herců nedokáže pod vedením pana Filipa probudit seriál z jeho unylé ospalosti.Korunu všemu pak nasadili tvůrci seriálu hojnými a často velmi dlouhými hudebními,pěveckými a divadelními vstupy,které značně narušují plynulost děje a jsou pro diváka,který prahne po příběhu a akci,značně otravné.Dalším velmi rušivým elementem,jinak velmi povedené výpravy včetně jednotlivých rekvizit,je líčení očí pražských dam,konkrétně sester Butteauových ve stylu šedesátých let 20.století.Půlmetrové umělé řasy zalité do tučných černých očních linek určitě nepatří do doby konce 18.století.Paula (Jana Brejchová) vypadá v některých záběrech spíše jako sexbomba a la Brigitte Bardot než jako měšt´anská dcerka z konce 18.století...Pár povedených scén si ráda časem připomenu,ale u kompletního seriálu se už nudit nemíním. ()
Brzobohatý jako roztomile zapálený, ale skromný intelektuál, umělec a vlastenec, ve velkorysé černobílé seriálové kronice, která ho sleduje od narození až po veselku. Kronice ukazující obraz doby, kdy se za češtinu a českou kulturu muselo bojovat, a to nejen proti silnému německému vlivu, ale hlavně proti předsudkům prostupujícím samotnou českou společnost. Věk připomíná Mirka Dušína, jemuž někdo sebral polovinu jeho sebevědomí a rozhodnosti, ale díky umu scenáristy a charizmatu Brzobohatého jde přesto nebo právě proto o figuru, které divák drží palce, snadno si ji zamiluje a jejíž osudy - od nešťastné lásky, přes neustálé finanční problémy a rozchod s otcem, až po umělecko-vlastenecký boj, jsou dostatečně dramatické a (za)jímavé. Srovnatelným charizmatem pak oplývá a sympatie diváka si získává Lukavský jako Thám a není divu, že obě postavy zahoří pro stejnou dívku, když jí představuje Jana Brejchová v nejlepších letech. A špičkovými českými herci jsou obsazeny i vedlejší role, což podtrhuje významnost tohoto seriálu, kde ožívají jinak vzdáleně působící osobnosti a události z učebnic dějepisu. ()
Ano, na dnešní dobu natočeno možná trochu rozvlekle, ale to vůbec nevadí - možná naopak - člověk aspoň zpomalí a má možnost přemýšlet - různých názorů zde zazní habaděj - vlastenci, faráři, cenzoři, úředníci, vrchnost, sluhové, sedláci, němčouři, studenti... je zde vyjádřen názor všech vrstev a právě proto si tohoto seriálu tak cením - není zaměřen jednostranně pro něco nebo proti něčemu. ()
Tento seriál se mi obtížně hodnotí jako celek. Až do doby Věkova návratu domů a počátku jeho kupeckých časů je věc prakticky stoprocentní. Ovšem ta druhá půlka série je taková jakási lojovitá a utahaná a nezajímavá. Tohle vesnické vlastenčení už prostě nebylo podle mého gusta a při reprízách po devadesátém roce jsem už poslední díly ani nesledoval. Celkově si však seriál víc, než 75%, rozhodně zaslouží. ()
Jeden z nejzářivějších klenotů české televizní tvorby, který by se dneska prostě už nenatočil. Jako český patriot shledávám období českého národního obrození velmi přitažlivým, a možná právě proto nedám na tenhle seriál absolutně dopustit. Celý Věkův příběh je podaný takovou příjemně laskavou formou, takže věřím, že i po čtyřiceti letech je přitažlivý i pro dnešní mladou generaci (byť možná ještě ne teď, ale časem se k němu dostanou). V seriálu se představí celá plejáda těch nejlepších český herců své doby a myslím si, že pro samotného Radoslava Brzobohatého byla titulní úloha jedním z vrcholů jeho kariéry. Osobně považuju F. L. Věka za nejlepší český seriál všech dob (a při pohledu na dnešní tuzemskou seriálovou produkci dost pochybuju, že se mu někdy něco byť jen přiblíží). Btw nechápu, co komančům tak strašně vadilo na tom posledním, třináctém dílu, že se nesměl vysílat. Možná ta Věkova věta: „Copak se dají myšlenky zakazovat?“ - to se soudruhům asi fakt nelíbilo... ()
Galerie (53)
Zajímavosti (24)
- Antonie Hegerlíková, která hrála matku postavě ztvárněnou Radoslavem Brzobohatým, byla pouze o 9 let starší než její filmový syn. (M.B)
- Scény z náměstí v Dobrušce se ve skutečnosti netočily v Dobrušce, protože zdejší náměstí nešlo dobře kamerou celé zabrat (kostel se nachází v jeho půli, takže nebylo vidět ostatní domy), proto se nakonec točilo na náměstí v Novém Městě nad Metují, kde se daly dělat široké záběry. (honajz)
- Natáčení poznamenala smrt Jaroslava Vojty. Roli starého Žalmana tak nakonec hrál Zdeněk Kryzánek. (jenik71)
Reklama