Pramen panny

Atmosféra středověku podobně hrubá jako známe od F. Vláčila a taková má své kouzlo, působí věrohodněji a vtáhne více do děje. Bergman tu prakticky zachytil život lidí tehdejší doby s jejich zvyky a do motivu náboženství zasadil příběh o člověku, který v kontextu své víry stojí před největším rozhodnutím svého života. [8/10] (11.03.2010)

Historická linie uzavřené Bergmannovy tvorby je stejně invenční jako ta současná. Dokonalé převedení tak plochého a dějově nevýrazného žánru-textu, jakým je legenda, nebylo snadné. Přesto i tady opakovaně osvědčil Bergman vůli i schopnost sledovat a vysledovávat na pozadí přesně zachycených historických dobových reálií podstatnou dějovou linku. Tragický osud zprvu rozmarné, a posléze tragické mladé ženy, bezesporu takovou linkou byl a je. Geniální vždy působí jako samozřejmé, spontánní a přirozené. (25.08.2007)

Poctivo vyrozprávaný príbeh-legenda z lesov. Vzdialená dnešnému kinematografickému spracovaniu mýtov, zameranému na efektnú akciu a patetické (instantné) posolstvá. Prameň panny vykresľuje nádheru prírody a v kontraste s týmto idylickým obrazom lesa a lúčin ukazuje krutosť ľudského počínania. Využíva sa pri tom rovnocenne úsporné slovo, mlčanie a sila svetla aj tieňa pri ukázaní citových pohnutí postáv ako aj pri atmosfére situácie. Dôležité sú náhodné, zdanlivo nepatrné znamenia. Často upozorňujú na nadchádzajúce udalostí. Varujú. Zmarenie života, ktoré je ústredným aktom legendy, bolo možno dôsledkom zariekavania pomocou vysušených hnátov zvierat a ropušieho hamburgeru. No možno išlo len o náhodný stret s triom divokých horalov. Všeobecne sa konflikt odohráva v strete ritualizovaného náboženstva, prikazujúcom v bežnom konaní vždy pokoru, odpustenie a nenásilie, so svetom nespútaných divokých síl, vzývajúcich prírodné znamenia a pohanské božstvá. Ukazuje sa, že oba svety sú navzájom prestúpiteľné. Zločinom poznačení hriešnici predstavovaní divokými pastiermi sa viackrát zháčia, žalúdok jedného z nich sa dokonca vzpiera po čine prijať jedlo. Naopak pomsta pána domu - zbožného kresťana je neúprosná, krutá a surovo násilná. (30.04.2014)

Nebylo to špatné, ale něco tomu chybělo. A řekl bych, že to byla nějaká hlubší myšlenka. Čekal jsem aspoň vnitřní boj otce mezi křesťanskou morálkou a touhou po pomstě, ale nic takového tam není. Svých křesťanských zásad se vzdal až příliš rychle (asi takhle - to jsou ti, co nám zabili naši dceru, podej mi meč - ačkoli i to by bylo možné považovat za myšlenku, pokud by ale ve filmu naprosto nezapadla). Obrazově je film zajímavý, režisérsky je taky zvládnutý dobře, ale čekal jsem víc. (23.12.2009)

V globále typický Bergman, nádherná kamera, štandartné témy (boh, vina, odpustenie,...) - skrátka všetky ingrediencie, ktoré v dielach švédskeho génia byť musia. Každopádne prvá polhodinka bola (až sa to v súvislosti s Bergmanom bojím vysloviť) príšerne neskutočne nudná, rozťahaná a hoci záver vykompenzoval čo sa dalo, celkovo ide pre mňa "len" o priemer v porovnaní s ostatnými dielami. (10.10.2007)