Pramen panny

Zločin a Trest:Návykový Naturalizmus,kde perfekcionistický Bergman ma čoraz viac prekvapuje,ale hlavne nešetrí... Príbeh zločinu a pomsty,kde dôležitú rolu bude zohrávať OTEC-MAX VON SYDOW ako konateľ pomsty v určitej súhre náhod,keď traja pastieri kôz sa čírou náhodou dostanú po jednom akte do domu otca dcéry Karin,ktorú títo záškodníci najprv stretávajú v horách,kde ona ide okolo nich,zahovoria sa s ňou,aby ju obalamutili,aby sugestívna scéna násilia,neskôr aj zabitia predurčujú týchto troch primitívnych ľudí,že sa ani nenazdajú,lebo nevedia,čo činia,po zabití si zoberú jej drahé hodvábne šaty,ktoré sa budú snažiť speňažiť práve u Töreho(Max),ktorý bude musieť učiniť najťažšie rozhodnutie jeho doterajšieho života! Videl som niekoľko skvelých zahraničných filmov,ktoré dostali OSCARA(Spomínam si na Plechový bubienok),ale len máloktorý z nich má takúto výpovednú hodnotu... Všimol som si pri pozeraní Bergmanových filmov,že nevnímam čas,lebo príbehy sú zostrihané do 90 minút,pri ktorých sa tak sústredím na DEJ,že premýšľať zároveň nad inými vecami je nemožné... Geniálna réžia,kamera Svena Nykvista a herecké výkony Maxa Von Sydowa a Karin i Ingeri v depresívno-pesimistickom prostredí hôr,ktoré celkovo atmosféru môžu doslova krájať! (01.10.2014)

Opravdu to byl Cravenův The Last House on the Left, co položil základy exploitationu? Ale houby, pravým kmotrem tohoto subžánru by měl být Pramen panny, od kterého Wes Craven čerpal hodně inspirace. Právě Bergmanův mistrovský kousek snad vůbec poprvé použil jako střed všeho dění dnes již klasické prvky: kruté znásilnění a zabití mladé dívky partou hnusných grázlů (v tomhle případě divokých pastevců), kdy následuje neodvratná očista v podobě pomsty jejího otce. I zde se viníci schovají přes noc u nic netušících, silně věřících rodičů, aby nakonec byli všichni zabiti. A to bez prominutí věku, jelikož nejmladší z násilníků je ještě dítě. Snímek má úžasnou výpravu a kameru, díky níž jsou jarní lesy i skrze černobílost jasně barevné, do toho tu herecky vládne výtečný Max von Sydow jako mstící se farmář. Film nedokáže nudit, ani jednou neškobrtne, prostě je tu všechno na svém místě. Za mě tudíž velká spokojenost. (24.05.2011)

Jako pozitivní tady vidím dialogy, ale to co se tady odehrávalo, mě nechal spíše chladným. Přece je to příběh z 13. století, kdy na každém rohu někdo vysel, anebo byl jinak zabit, bylo jedno jak se jmenoval, kde se nacházel, jestli byl vinen, atd. Jasně, Bergman mluví tady o víře, ale já nevím co na to říct, nevím v čem je jeho myšlenka výjimečný. 3/5 (22.11.2014)

Kde má hranice spravedlnost, zaslepená pomsta, čirá bestialita? K umocnění finálních fází slouží přítomnost zatracované Ingeri a chlapce mezi pastevci. Bergmanův režijní styl mi sedí dobře, problém je, že jsem z něj zatím - po Lesních jahodách a Sedmé pečeti - vyloženě odvařený nebyl. Pramen panny je svou strukturou více konvenční a přímočarý, tím pádem i přesvědčivější a upřímnější. Krásně baladická povídka o pomstě a vině, filmařsky skvostně provedená, hezkými obrazy vybavená, k úplné špici jí ale prostě to "něco" chybí. Hezká závěrečná symbolika to nezmění. (11.01.2008)

Moje první setkání s Bergmanem a jsem z něj trochu na rozpacích. Ne že by se mi film úplně nelíbil, ale čekal jsem něco složitějšího. Tohle je zkrátka jen o tom, jak otec pomstí znásilnění a smrt své dcery. Nějaký konflikt víry coby důvod, který by v pomstě bránil, jsem tady nezpozoroval. Snad jen na konci, ale to už bylo spíš mlácení prázdné slámy. Navíc mi tu vzhledem k tématu chyběla trocha poetické vláčilovské deprese. Natočené je to hezky, zahrané také, ale připadá mi, že hodnocení je tak vysoké jen proto, že se jedná o Bergmana. 60% (07.04.2018)