Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Milan Rastislav Štefánik byl mužem mnoha tváří a profesí. Na cestě za osvobozením vlastního národa a vznikem Československa dokázal mnoho neuvěřitelných skutků. Originální koprodukční trikový film, který naznačuje, že Štefánik by klidně mohl být předobrazem moderního Indiana Jonese, připravil Noro Držiak... 4. května 1919 při letecké nehodě zemřel Milan Rastislav Štefánik, významná historická osobnost, která přispěla ke vzniku Československé republiky. Přestože generál Štefánik zemřel ve věku 38 let, jeho krátký život ale v mnoha směrech připomíná dobrodružný román. Je téměř neuvěřitelné, že muž z chudé rodiny i přes své chatrné zdraví dosáhl tolika cílů. Světoběžník, doktor filozofie v oboru astronomie, badatel, matematik, pilot, rytíř Čestné legie, francouzský generál, diplomat a první ministr války Československé republiky – to vše byl Milan Rastislav Štefánik. A po celý život snílek a dobrodruh. Během první světové války se zasloužil o vznik československých vojenských jednotek ve Francii, v Itálii a Rusku, spoluorganizoval první československou armádu, které posléze velel. Vybudoval několik astronomických observatoří na celém světě, znal se s mnoha významnými lidmi své doby: vědci, umělci, politiky. Měl ale i hodně nepřátel. Navzdory všem úspěchům na poli vědy a politiky si všichni jeho současníci mysleli, že Štefánikův největší životní sen – nezávislé Československo – zůstane jen utopií. Nakonec dosáhl i tohoto cíle, ale neužil si ani vavřínů, ani slávy, jeho život 4. května 1919 ukončila letecká nehoda nedaleko Bratislavy. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (62)

InJo 

všechny recenze uživatele

Je na tom nepřehlédnutelně vidět spousta snahy a dobrých úmyslů, což prostě nedokážu neocenit. Přijde mi dost smutné, že většina (nejen) současných českých filmů má asi tak o tisíc vizuálních nápadů míň než tento. Občas je té výtvarné stylizace ale až zbytečně moc, takže to nejednou může působit samoúčelně a rušivě. Navíc mě to nikdy nedokázalo svým značně zkratkovitým dějem naplno strhnout (tedy když nepočítám kratičkou scénu s nahou Sárou Affašovou...). 55 % ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Vizuální velmi stylizovaná koláž se starožitnou magií znázorňující poetiku průkopníka filmu Georgese Mélièse (Cesta do neznáma z 1904) . Vyvolává to poetiku nedokonalých triků z počátku kinematografie, ale film stál 19 milionů korun a většina obrazu je zpracována na počítačích. Celkově je to občas nesoudržné. Na osudy Štefánika vzpomíná vymyšlený pražský filmař Otakar Kubánek. je to zároveň trochu groteska, sci-fi. Štefánikovo šestinásobné zdolání Mount Blancu je pro mě nepochopitelné , jak ho to mohlo bavit. Pobavilo mě, že během svého pobytu na Tahiti zamýšlel ostrov zakoupit a zřídit " nové Slovensko", nebo jak se Meliesovi když se rozzuří zvětší hlava. Konspiračním teoriím o smrti hrdiny se film naštěstí nevěnuje. Historická fakta občas nedodržuje. ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Kde to bolo točené? V nejakom zahúlenom bare? Ten dymový opar za tri koruny má byť akože prejavom umenia alebo ide o rozpočet na úrovni večerníčka? Ako píše Dzeyna, toto je fakt otrasné spracovanie, amatérske, lacné a pre diváka hlavne neatraktívne. A nemalo by ísť predovšetkým práve o toho diváka? A že tam dávali groteskné scénky je nie len na škodu, ale ozajstnou trápnosťou, sám so pociťoval stud za tých hercov, ktorí to museli stvárniť. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Životopisný historický film pojatý jako pocta počátkům kinematografie, a Mélièsovi obzvlášť (ostatně už názvem). Tolik triků v hraném filmu a podobně hravým stylem u nás používal snad jen Karel Zeman, jehož filmy mi to také občas připomínalo. A přitom do této pestré koláže dobře zapadly i skutečné dokumentární záběry. Štefánikův životopis je ostatně téměř neuvěřitelný, takže forma vlastně odpovídá. ;-) Noro Držiak se každopádně zařadil mezi filmaře, jejichž další tvorbu budu vyhlížet s očekáváním. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Ach, jaj... mohla to být i milá skromnější (česko-)slovenská variace na Huga a jeho velký objev, kdyby filmu nescházely emoce a kdyby si tvůrci ujasnili, CO a PRO KOHO chtěji točit. Cesta do nemožna občas svým pojetím vyprávění, pestrobarevnými animacemi a vzdělávacím charakterem sice připomíná film pro děti a mládež, jenže nemá jedinou dětskou postavu, neodehrává se ani v prostředí dětskému publiku blízkém a nedokážu si představit, žeby na mě ve věku dítěte kdysi mohla fungovat. Problém je, že mimo originálního vizuálu (který sice ne vždy působí dokonale, ale ony „trhliny“ zas často mají v souvislosti s poctou počátkům kinematografie smysl) nenacházím ani silnější důvod, proč by mě mohl tento film nadchnout jako dospělého. A bohužel ani nenadchl. Témata cestovatelských dobrodružství nebo počátků trikového filmu v popředí s Georgesem Mélièsem jsou určitě hodně atraktivní, osobnost M. R. Štefánika a pozadí vzniku 1. Československé republiky minimálně zajímavé. Jenže dohromady tu bylo na můj vkus namícháno tolik různých témat a motivů, včetně romantické zápletky nebo výrazných fantazijních pasáží (s totálně WTF nápady např. o tom, jak by Slováci mohli kolonizovat Tahiti...), že ve výsledku vznikl prazvláštní guláš, občas zcela svévolně střídající mj. hraný film s animacemi, jaký moc nezachutná. V žádném z toho množství témat a vrstev film nejde pořádně do hloubky a co je ještě horší, většinou postrádá emoce, herecké výkony působí nezáživně a navzdory formě ve stylu hravé žánrovky (jíž zde není dokonce cizí ani groteska!) tu úplně absentuje humor... Strašně rád dal 3. hvězdičku, protože v rámci současného domácího filmu rád ocením něco, co se vymyká běžné tvorbě, ale mimo vizuální nápady a načrtnutí pár historických témat mě Cesta do nemožna moc neupoutala. Vlastně jde o další z řady filmů, v nichž solidní netuctová forma vítězí několik metrů nad velmi slabě propracovaným obsahem, jakých vzniká poslední dekádu hodně a z většiny z nich za sebe nedokážu být nadšen. Vizuálně je film zdařilé, ale jinak jakoby mu chyběla duše. A jestli mám v rámci odkazů na francouzskou kinematografii jásat nad tím, že je na zvonečku napsáno Claude Lelouch, tak jen nevycházím z údivu, co tu Lelouchovo jméno v době před světovou válkou vůbec dělá... [45%] ()

Galerie (42)

Zajímavosti (11)

  • V jednom zo záberov v prvých pár minútach filmu vlaje česko-slovenská (dnes česká štátna) vlajka, ktorá ešte ani v čase Štefánikovej smrti (4.5.1919) neexistovala - napriek tomu, že Česko-Slovensko už malo za sebou prvý polrok existencie. Vlajka vstúpila do platnosti až po zavedení novej Ústavy ČSR - 29. februára, resp. 1.marca 1920, kedy už generál Štefánik nežil. (andykanadan)
  • Po M. R. Štefánikovi je pojmenována planetka 3571 Milanštefánik. (Matej.Krajci)
  • Na počest Milana Rastislava Štefánika byla na vrchu Bradlo nad jeho rodnou obcí Košariská 23. září 1928 odhalena mohyla. (Matej.Krajci)

Reklama

Reklama