Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Milan Rastislav Štefánik byl mužem mnoha tváří a profesí. Na cestě za osvobozením vlastního národa a vznikem Československa dokázal mnoho neuvěřitelných skutků. Originální koprodukční trikový film, který naznačuje, že Štefánik by klidně mohl být předobrazem moderního Indiana Jonese, připravil Noro Držiak... 4. května 1919 při letecké nehodě zemřel Milan Rastislav Štefánik, významná historická osobnost, která přispěla ke vzniku Československé republiky. Přestože generál Štefánik zemřel ve věku 38 let, jeho krátký život ale v mnoha směrech připomíná dobrodružný román. Je téměř neuvěřitelné, že muž z chudé rodiny i přes své chatrné zdraví dosáhl tolika cílů. Světoběžník, doktor filozofie v oboru astronomie, badatel, matematik, pilot, rytíř Čestné legie, francouzský generál, diplomat a první ministr války Československé republiky – to vše byl Milan Rastislav Štefánik. A po celý život snílek a dobrodruh. Během první světové války se zasloužil o vznik československých vojenských jednotek ve Francii, v Itálii a Rusku, spoluorganizoval první československou armádu, které posléze velel. Vybudoval několik astronomických observatoří na celém světě, znal se s mnoha významnými lidmi své doby: vědci, umělci, politiky. Měl ale i hodně nepřátel. Navzdory všem úspěchům na poli vědy a politiky si všichni jeho současníci mysleli, že Štefánikův největší životní sen – nezávislé Československo – zůstane jen utopií. Nakonec dosáhl i tohoto cíle, ale neužil si ani vavřínů, ani slávy, jeho život 4. května 1919 ukončila letecká nehoda nedaleko Bratislavy. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (61)

Autogram 

všechny recenze uživatele

O osobnosti M.R.Štefánika boli natočené už rôzne dokumenty, ale filmového materiálu je z toho obdobia veľmi málo a pokusy o hraný film nedopadli veľmi slávne a bolo ich minimum. Preto štylizovaný trikovo-animovaný vizuál je výborným riešením, kam sa zmestili aj archívne zábery alebo fotky a tiež fabulácie a fantázia tvorcov. Aj forma rozprávania cez príbehy známych a zápisky je to pravé na film o legende, kde je veľa nejasností a zahad. Tento film presne splnil moje očakávania a mojou zvlášť obľúbenou scénou je Štefánikov pobyt na Tahiti. –––– Čo nepochopím rozumom, to nepochopím ani vierou. –––– Prinajhoršom sa presunieme a kolonizujeme Tahiti. –––– Jsem filmař, ne historik. Někdy je fikce zajímavější než skutečnost. –––– Štefánik a Beneš. V živote som nevidela dvoch ľudí, ktorí bojovali za spoločnú vec, aby sa tak nenávideli. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Ach, jaj... mohla to být i milá skromnější (česko-)slovenská variace na Huga a jeho velký objev, kdyby filmu nescházely emoce a kdyby si tvůrci ujasnili, CO a PRO KOHO chtěji točit. Cesta do nemožna občas svým pojetím vyprávění, pestrobarevnými animacemi a vzdělávacím charakterem sice připomíná film pro děti a mládež, jenže nemá jedinou dětskou postavu, neodehrává se ani v prostředí dětskému publiku blízkém a nedokážu si představit, žeby na mě ve věku dítěte kdysi mohla fungovat. Problém je, že mimo originálního vizuálu (který sice ne vždy působí dokonale, ale ony „trhliny“ zas často mají v souvislosti s poctou počátkům kinematografie smysl) nenacházím ani silnější důvod, proč by mě mohl tento film nadchnout jako dospělého. A bohužel ani nenadchl. Témata cestovatelských dobrodružství nebo počátků trikového filmu v popředí s Georgesem Mélièsem jsou určitě hodně atraktivní, osobnost M. R. Štefánika a pozadí vzniku 1. Československé republiky minimálně zajímavé. Jenže dohromady tu bylo na můj vkus namícháno tolik různých témat a motivů, včetně romantické zápletky nebo výrazných fantazijních pasáží (s totálně WTF nápady např. o tom, jak by Slováci mohli kolonizovat Tahiti...), že ve výsledku vznikl prazvláštní guláš, občas zcela svévolně střídající mj. hraný film s animacemi, jaký moc nezachutná. V žádném z toho množství témat a vrstev film nejde pořádně do hloubky a co je ještě horší, většinou postrádá emoce, herecké výkony působí nezáživně a navzdory formě ve stylu hravé žánrovky (jíž zde není dokonce cizí ani groteska!) tu úplně absentuje humor... Strašně rád dal 3. hvězdičku, protože v rámci současného domácího filmu rád ocením něco, co se vymyká běžné tvorbě, ale mimo vizuální nápady a načrtnutí pár historických témat mě Cesta do nemožna moc neupoutala. Vlastně jde o další z řady filmů, v nichž solidní netuctová forma vítězí několik metrů nad velmi slabě propracovaným obsahem, jakých vzniká poslední dekádu hodně a z většiny z nich za sebe nedokážu být nadšen. Vizuálně je film zdařilé, ale jinak jakoby mu chyběla duše. A jestli mám v rámci odkazů na francouzskou kinematografii jásat nad tím, že je na zvonečku napsáno Claude Lelouch, tak jen nevycházím z údivu, co tu Lelouchovo jméno v době před světovou válkou vůbec dělá... [45%] ()

Reklama

honajz2 

všechny recenze uživatele

Vědomě nadhodnocuji, protože taková forma je v českých nebo slovenských filmech něco skutečně nevídaného a i když nevypadá bůhvíjak skvostně (zvlášť někdy je znát, že to bylo dělané na koleně, třeba při požáru domu), i tak to je na naše poměry celkem povedené. Blbý ale je to, že z toho filmu nejdou žádné emoce (natož reálné), o Štefánikovi krom pár obecných věcí nám to neřekne nic (a chvílemi mi trošku přišlo, že se ten film z něj snaží udělat ikonu věčně hodného hrdiny, ale ne skutečného člověka), je to chatrně zahrané a hlavně mě ten film dost nudil, nezaujal a kvůli tomu jsem si z něj nic neodnesl. Jistě, můžete spekulovat, jak moc je to problém můj a jak moc problém toho filmu, ale když je to tak bezemočně natočené, viděl bych to spíš na ten film. A občas to působí i směšně, viz. třeba úvodní titulky jak ze Star Wars. Z kladů pak nakonec zůstane jen forma... Normálně bych dal míň, ale na slovensko-český počin je to originální a v té nekonečné záplavě nejtuctovějších (povětšinou romantických) komedií a politických dramat je to aspoň nějaké osvěžení, ačkoli jen a pouzte v té formě. Hodně slabé 3* ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Artová kompozícia obrazov, pestrá kombinácia s animáciou, úmyselne nedokonalé triky a farebný vizuálny opar - to sú len určité atribúty tohto zaujímavo poňatého filmu. V našich podmienkach ide o výnimočne spracované dielo, obohacované dobovými obrazmi a vynaliezavými prechodmi medzi scénami, ale treba podotknúť, že na Držiakov snímok sa treba naladiť. Bolo by naivné myslieť si, že Cesta do nemožna ( pekný odkaz na Méliésa ) je seriózny historický životopisný film, ale ako alternatívnu kinematografickú fantáziu treba oceniť tento počin. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Fikce je někdy zajímavější než dějiny." Za normálních okolností bych tento názor považoval za strašnou herezi. Ale tohle není normální situace. Musím říct, že mě vizuál tohoto filmu totálně vyrazil dech, nadchnul mě a okouzlil. A v takto opojném stavu dokážu leccos odpustit. Ano je fakt, že tento film nelze moc brát jako edukativní film pro děti a tedy jako dokumentární výpověď o životě jednoho ze tří mužů, kteří stáli za vznikem Československa (ač jsou do něj vcelku zajímavě vkomponovány některé reálné dokumentární záběry). Ale řada těch nejvíce vyfabulovaných scén v tomto filmu (typu, že si Štefánik při své návštěvě na Tahiti, která skutečně proběhla, představuje, jak se Slováci přesidlují právě na Tahiti) má v sobě vtip, či z nich srčí ironická nadsázka. Ano, je zde spousta fikce (viz třeba scéna v závěru, kdy Štefánik vylézá se svojí osudovou láskou Giulianou Benzoni z fontány di Trevi v Říme přesně tak, jak to natočil Frederico Fellini v jedné z  nejslavnějších scén filmových dějin a maličký Fellini je přitom u toho pozoruje), ale mě ty fiktivní nápady vážně bavily. Ale nejvíc mě samozřejmě bavil ten velmi zajímavý vizuál plný originálních nápadů. Originální mi přišlo i zarámování celého filmu do jakéhosi filmu ve filmu včetně onoho smutného konce, který má i paralelu v tom, jak smutně Štefanikův život nakonec skončil. Samozřejmě ten konec může trošku i opětovně rozjitřit historické spekulace o tom, jak to vlastně s tou Štefanikovou smrtí bylo. Na druhou stranu třeba zrovna to, že se Beneš se Štefánikem opravdu neměli moc v lásce, žádná fabulace není. On totiž pan režisér Držiak se postavě Štefánika nevěnoval jen v této animované fikci, ale i ve skutečném dokumentárním filmu (M.R. Štefanik: Dobrodružný život legendy). Což ho jistě ctí, protože i samotné dějiny mohou být někdy zajímavé. Zvláště když vypráví o tak originálním muži, jakým M.R. Štefánik bezesporu byl. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (11)

  • Vizuální stránka filmu odkazuje na tvorbu francouzského průkopníka kinematografie Georgese Mélièse, u nějž měl vypravěč příběhu – fiktivní český filmař Otakar Kubánek – pracovat při natáčení filmu Cesta do nemožna roku 1904; z natáčení Mélièsova filmu je například scéna s hořícím Sluncem ve dvanácté minutě. (Korsak)
  • V jednom zo záberov v prvých pár minútach filmu vlaje česko-slovenská (dnes česká štátna) vlajka, ktorá ešte ani v čase Štefánikovej smrti (4.5.1919) neexistovala - napriek tomu, že Česko-Slovensko už malo za sebou prvý polrok existencie. Vlajka vstúpila do platnosti až po zavedení novej Ústavy ČSR - 29. februára, resp. 1.marca 1920, kedy už generál Štefánik nežil. (andykanadan)
  • Po M. R. Štefánikovi je pojmenována planetka 3571 Milanštefánik. (Matej.Krajci)

Reklama

Reklama