Věc

Tak tohle je teoreticky vzato otec Carpenterovy Věci. Vzhledem k době vzniku a duchu, v jakém se tenkrát sci-fi točilo, působí spíš jako praděda. První třetina (po ukecaném úvodu) má poctivou sci-fi atmosféru, kdy si vědci i vojáci uvědomují, že našli něco absolutně odlišného od toho, co znají... pak se jejich cesty rozejdou, protože držitel Nobelovy ceny začne projevovat hipísácké tendence prosté jakékoliv špetky opatrnosti a zdravého úsudku, zatímco chrabří američtí vojáci (jejichž šéfovi se vrhá kolem krku typická americká tmavovlasá pečující asistentka) bojují s mimozemským zlem. To ovšem nemá podobu chameleónského děsu, ale dalšího ze stovek "monster z bažin", jakých byl tenkrát Hollywood plný. Jak jsem už napsal, film je až na první třetinu (nahlíženo očima dnešního diváka) prostý jakéhokoliv napětí, a nezbývá mi než konstatovat, že jediný jeho význam v současnosti spočívá ve studiu filmové historie, protože linie vyprávění, vztahové modely a další věci, které filmová věda označuje jinak (a samozřejmě lépe, ehm), byly od té doby mnohokrát okopírovány a přišly nám přirozené - ty rozdílné přístupy postav viz třeba Hvězdná Brána, v jiném gardu třeba Romerův Day Of The Dead atd. atd. Ve své době to možná mohlo zaujmout, ale už tehdy vznikaly zajímavější věci. 50% (26.11.2011)

Scéna s nalezením lodi byla zajímavá, ale krátká a snad i divná, sama věc byla spíš jen takový panák, něco mezi frankensteinovým monstrem a Torem Johnsonem. Výsledkem byla 8 stop vysoká hrouda neštěstí, která nebudila strach a respekt už vůbec ne. Postavy mluví o tom, že je to největší objev v historii, ale filmu se ten pocit velkoleposti na diváka příliš přenést nedaří. Když jsem si vzpomněl na Carpenterovu Věc, pomyslel jsem si "tak má vypadat správný remake!", on Carpenter vlastně vzal jen prostředí, jinak vytvořil něco úplně jiného, po všech stránkách lepšího. Ukecanost originálu by mi ani moc nevadila, škoda jen, že to je v podstatě to jediné, čím stará Věc výrazněji zaujme. (14.09.2008)

I když tento film neřadím ke klasice sci-fi žánru či hororu, tak jsem za něj moc rád, protože inspiroval Johna Carpentera, aby v roce 1982 naplno využil jeho potenciál a díky svým schopnostem natočil skutečně mistrovský snímek. Například původní verze jiného hororu z 50. let, Mouchy - se mi líbila o dost víc. Toto je jen mírný nadprůměr. (14.09.2016)

Inteligentné päťdesiatkové sci-fi s hororovými prvkami a myšlienkou. Bolo by ale desivejšie a napínavejšie, nebyť tak ukecané, a keby sa koncentrovalo viacej na konfrontáciu ľudí s Vecou, než na ľudí medzi sebou (hlavne zbytočný milostný vzťah kapitána a asistentky). A poslednú tretinu mohli scenáristi zdramatizovať nápaditejšie, priniesť viac obetí. Takto iba preplynie k záverečným titulkom. (20.11.2011)

Pro mně jednoznačné zklamání a protože se nabízí srovnání s Carpenterovým remakem, vyhlašuji vítěze a tím je na body jednoznačně John Carpenter. V Hawksově černobílé klasice chybí všechno to, co činilo remake zajímavým. Žádný pocit stísněnosti a izolovanosti se nekoná, žádné paranoické pocity a nedůvěra ke kolegům, která přidávala na napětí, žádný hmatatelný strach z neznámého ohrožení. Klasik Howard Hawks měl široký žánrový rozptyl. Točil komedie, historické filmy westerny a v tomhle případě i sci-fi a všechny jeho filmy se vyznačují charakteristickým rukopisem - častými překrývanými dialogy. A přesně to se v devadesáti pěti procentech děje i v tomto filmu. Pořád se zde mluví a mluví a mluví a přestože dialogy jsou dobře napsané a děj působí živým dojmem, Hawks absolutně nebuduje žádné napětí, to se zde prostě vůbec nekoná. Pár slibně načatých zajímavých scén je udušeno hned v zárodku, nebo jsou vysloveně odfláklé (nalezení kosmocké lodi). I přes mojí velkou slabost ke starým scifárnám jsem se v tomhle případě nebavil a po zhlédnutí této klasiky jsem o to více ocenil její remake, do kterého Carpenter přimíchal všechny ingredience, které by takový film měl mít. Některé filmy holt hodně zestárly....... (17.10.2004)