Krajina ve stínu

Jeden z těch velkých černobílých širokoúhlých filmů o velkých věcech, který je přesně takový, jaký by teoreticky měl být. Otázka je, jestli tyhle krystalicky povinné filmy skutečně musí být realizovány. V době covidu na to školy stejně chodit nebudou. A už vůbec nikdo nebude řešit, že se v soundtracku objevují náhodně zvolené německé šlágry, které jsou naprosto špatně vybrané, Slámovi totiž zřejmě stačilo, že jejich slova jsou v němčině a němčina je přece definice zla. (22.01.2021)

Doba předválečná proti sobě postavila sousedy, doba válečná byla zlá a v době poválečné přišla odplata, kterou často odskákali nevinní. Hřebíček do rakve pohnuté desetiletky zatloukli únorovým pučem komunisté. Tohle všechno víme a Sláma k tomu bohužel nic jiného nedodává. Jen se na to všechno dívá optikou odlehlé vesnice kdesi u rakouských hranic. Téma a hrubé náčrty postav sice nevypadají vůbec špatně, ale celkově film působí strašně zkratkovitě jak co se samotné konstrukce příběhu týče, tak vývoje postav, kde je to znát asi nejbolestněji. Zkrátka a jednoduše film o dvou hodinách neposkytuje dostatečný prostor a nejvhodnějším formátem by byla dejme tomu šestidílná minisérie. Ale abych jen nehanil, tak musím uznat, že technicky je film zvládnutý na výbornou, seděl mi černobílý vizuál a s mírnými výhradami mi to sedělo i herecky, přičemž bych vypíchnul trojlístek Borová-Kassai-Špalková. 60% (13.12.2020)

A kdo se o to prosil? Beru, že divokému pohraničnímu odsunu po druhé světové válce se filmaři dosud moc nevěnovali, přesto tenhle dějinný vývoj, kdy vesnička (která dobově vypadá velmi dobře) několikrát změní státní příslušnost, nestrhne. Troufám si tvrdit, že je to proto, že Bohdan Sláma tápal s pevně daným scénářem a množstvím postav. I když paradoxně onen daný scénář se jaksi jen náhodně děje. Výsledek totiž obsahuje nespočet scén, ve kterých probíhá něco nezajímavého, někdo něco plácne, jiný něco udělá, ale divákovi je to šumák. A o nějaké emocionální stránce ani nemluvím. Silné epizody chybí. Navíc jsem netušil, proč se některá postava najednou chová tak, jak se chová. O tom, že bychom se hlouběji ponořil do jejich motivací, si můžeme nechat tak akorát zdát. Sláma vyvolává vzpomínky na nedávné drama Nabarvené ptáče (které bylo ovšem audiovizuálně někde úplně jinde), které rovněž zkoumalo (pokřivené) lidské charaktery. Jenže Slámovy postavy působí hrozně neživotně, chovají se a mluví divně a divákovi je tak jedno, zda ten nebo tamten chytne kulku. Od režiséra, který vztahy umí a který dlouhodobě v českém režisérském oddíle spolehlivě kope za silnější tým, je to s podivem. Přitom Slámova skromná dramata o plápolající naději, jako je Štěstí nebo Venkovský učitel mám moc rád. (15.12.2020)

Odporúčam prečítať si komentár užívateľa Arsenal83, ku ktorému nie je toho potrebné veľa pridávať. "Demokracia a sloboda" vždy stála na tom že tyranský režim bol zvrhnutý odbojom (cárske Rusko, postkomunistické Rumunsko, africké štáty, občianska vojna v Španielsku atď.) ktorý po svojom víťazstve svojou krutosťou ten tyranský častokrát predčil, čoho svedkom sme vlastne aj my, obyvatelia bývalého Československa. A aj ten "demokratický" režim ktorý si užívame teraz raz bude porazený z dôvodu že bude vyzerať ako tyrania. Tento kruh sa totižto točí od nepamäti a nie je žiadny optimistický dôvod domnievať sa že sa to už skončilo...oceňujem čiernobiele spracovanie, trochu nesúrodý dej, Habermannův mlýn mi pripadal o niečo málo lepšie spracovaný. (30.01.2021)

Kruté, opravdu ukrutně kruté časy. A Bohdan Sláma nás do té neslavné doby brilantně uvedl. Jen ten černobílý vizuál místy působil až otravně, a ne vždy až tak nutně artově. Ocitáme se v malé pohraniční vesnici, kde se setkáváme s místní komunitou, která je solidním výkvětem lidské zkaženosti, co postupně a očekávaně/předvídatelně vyplouvá na povrch, aby následně ťala do živého. Ve dvou hodinách divák proletí životem těchto obyvatel ve třicátých, čtyřicátých a padesátých letech minulého století. Žádná z postav se vyloženě neprezentuje za hlavní, což je zajímavý způsob, jak celé leporelo vměstnat na malý a poměrně uzavřený prostor. Až na pár nepodstatných výjimek kamera neopouští centrální tep vesnice. Všichni herečtí účastníci jsou bez výjimky zajímaví, není třeba nikoho vypichovat, všichni předvádějí mimořádné herecké výkony. Citlivější diváci mohou mít dokonce problém před spaním vyhnat z hlavy děsivou zrůdnost a fanatickou posedlost, s jakou se v pozdější fázi filmu někteří jedinci pouštějí do (údajných) kolaborantů s nacisty. Téma sice nepatří u mě k vyhledávaným, ta inspirace skutečnými událostmi se dá brát s rezervou, ovšem Sláma do té "slámy" (ano, téma už je malinko vyčpělé) bije s takovou vehemencí a technickou zručností, až se tenhle film hezky zarývá svými drápky do pověstné divácké kůže. 8/10 (08.03.2021)