Krajina ve stínu

Silné téma, které je ale zpracováno rutinním a nezáživným způsobem. Tak přesně takto bych v pár slovech popsal snímek režiséra Bohdana Slámy Krajina ve Stínu, který se vyjma toto bolestivé téma nemá téměř o co opřít. Snímek totiž postrádá jakýkoliv náznak kontinuity a postavy jsou mizerně vystavěné, přičemž se s nimi po celou dobu stopáže nemáme sebemenší šanci sžít, jelikož jejich záměry zde nejdou ani náznakem definovány. Nastalou smutnou situaci bohužel nezachrání ani syrová černobílá kamera a tklivý soundtrack. Pokud tedy hledáte servítky si neberoucí snímek z tohoto temného období našich dějin, sáhněte raději po dva roky starém snímku “Nabarvené Ptáče”. Tohle se totiž moc nepovedlo. Škoda. (12.03.2021)

Nehledě na to, jak může charakterové vykreslení Čechů a Němců mnohým zvednout mandle, tak mně se Krajina ve stínu líbila - hlavně díky své černobílé výtvarné stylizaci, syrovým (a na české poměry solidním) hereckým výkonům a právě díky samotnému příběhu, který na jedné vesnici v průběhu 30. až 50. let názorně ukázal, jaké poměry tehdy panovaly. Ať už byl děj víceméně podle pravdy, či scenáristicky překombinovaný, rozhodně se našly scény, které mě nenechaly chladným, byť jde oproti loňskému Nabarvenému ptáčeti o celkem lehký odvar, co se s(u/y)rovosti týká. Je těžké soudit lidi, které člověk neznal, a dobou, kterou nezažil, a i když Slámův film háže stíny viny spíše na české obyvatele, na druhé straně nemůžeme házet všechny Němce do jednoho (nacistického) pytle. Stejně tak je obtížně posoudit proněmecké obyvatelstvo - dělali to kvůli penězům, majetku, postavení, nebo jen aby přežili a nedostali se do lágru. V tomto směru jsem celkem ahistorický a tolerantní divák, a možná proto se Krajinou ve stínu necítím být tak iritován. (12.09.2020)

Tvůrci se vydali na velmi křehkou půdu. Zobrazit tak událostmi naplněné období je spíš na seriál než na film. Proto je asi období po Mnichovu celkem stručné a nedotažené. Místy zaspal kameraman, místy někteří herci spíš jen odříkávají, největší mínus celého filmu je ale v rádobyumělecké černobílosti. (11.12.2020)

Když už Slámu napadlo, že dějové skoky budou v rámci let, tak by bylo dobré, aby jednotlivé scény neobsahovaly pouze mlácení prázdné slámy, nebo rovnou festivalové mlčení. Není šance poznat jedinou postavu a jejich záměry jsou také záhadou. Dolovat emoce jen černobílou kamerou je ubohost. Možná jde o ožehavé téma našich dějin, ale jeho jalové zpracování si respekt nezaslouží. (21.01.2021)

Doba předválečná proti sobě postavila sousedy, doba válečná byla zlá a v době poválečné přišla odplata, kterou často odskákali nevinní. Hřebíček do rakve pohnuté desetiletky zatloukli únorovým pučem komunisté. Tohle všechno víme a Sláma k tomu bohužel nic jiného nedodává. Jen se na to všechno dívá optikou odlehlé vesnice kdesi u rakouských hranic. Téma a hrubé náčrty postav sice nevypadají vůbec špatně, ale celkově film působí strašně zkratkovitě jak co se samotné konstrukce příběhu týče, tak vývoje postav, kde je to znát asi nejbolestněji. Zkrátka a jednoduše film o dvou hodinách neposkytuje dostatečný prostor a nejvhodnějším formátem by byla dejme tomu šestidílná minisérie. Ale abych jen nehanil, tak musím uznat, že technicky je film zvládnutý na výbornou, seděl mi černobílý vizuál a s mírnými výhradami mi to sedělo i herecky, přičemž bych vypíchnul trojlístek Borová-Kassai-Špalková. 60% (13.12.2020)