Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.
Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (287)

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

S filmem jsem měl docela problém. Nebylo to tématem, protože se snažím nenahlížet na dějiny černobíle, tudíž si nemyslím, že co Němec to nácek, případně co Čech to mirkodušínovský hrdina odboje. Pokud jde o naše Revoluční gardy, drží se v mém žebříčku na úrovni sebranky z komanda Dirlewanger, takže jsem u snímku nepociťoval žádný národnostní stres. Vadilo mi ale, že nedošlo k dostatečnému prokreslení postav a že ani děj dostatečně nepřiblížil události doby. I přes více jak dvouhodinovou stopáž na to prostě nebylo dost času. Hlavní poselství: válka je svinstvo, které plodí další dceřinná svinstva. To podepisuji, ale film hodnotím jen třemi kousky. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Mlácení prázdného Slámy a o ligu horší Habermannův mlýn ryloudyt, už tak po sté povrchně kňučící nad nejvznešenějšími charakterovými rysy vypatlané vidlácké lůzy, jako například kamvítrtamplášťovství, přizdisráčství, animální zmrdství, bezohledné prospěchářství, zahrobmstivost, bigotnost, hrabivost či jebání na bližního. Taková prvoplánová kvintesence totálních pamrdů, koncentrovaných do jednoho filmu, navíc s nálepkou „historický“, sice může pomoci nejednomu fanaticky optimistickému filantropovi se na tu pakáž konečně vysrat a začít se věnovat jen sám sobě, nebo bulvárním hovadům k erekci, ovšem nasraně druhé to blahoslavenému stádu lehce pokurví základní školou pracně do hlavy natřískaný dějepis a v podstatě to v konečném důsledku působí jako kapitalistický Major Zeman. Tak příště „fantasy“ místo „historický“, méně pamrdů s více objasňujícím kontextem a pohnutkami a rovněž zdravějšího střihače! Tenhle měl zjevně apokalyptickou chřipečku, taxe s nůžkama v ruce sem tam zakuckal a ustřihl i to, co neměl, přičemž tam nechal spoustu zbytečné vaty. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Karle, pojďme odsud pryč. Prodáme hospodářství a půjdem. Třeba k nám na Dobříš.“ - „Co bych tam dělal? Tady jsem se narodil a tady taky umřu!“ Kdo chce kam, pomozme mu tam…Filmové vyrovnávání se s 1 z „ožehavých“ témat našich dějin…nedopadlo příliš dobře. Volbu režiséra nechápu (ví vůbec producenti, co za filmy Sláma natočil?), o tom, jak moc byl chatrný už původní scénář od Arsenjeva se můžu jen dohadovat. Ale zfilmovat tak zkratkovitě období 1938-1952 a k tomu nedostatečně prokreslit nejen charaktery postav, ale hlavně jejich vývoj, to není moc dobře odvedená práce. Vždyť hlavní ženská postava mi byla skoro lhostejná a ostatní…to se můžu jen vrátit k úvodnímu přísloví (o řadě směšných karikatur ani nemluvě). Po technické stránce nemám výhrad, ale jinak? Až na pár záblesků převládající apatie. Krajina stínů dělá tématu spíš medvědí službu a v případě Slámy jde (podle mě) o jeho nejslabší film (snad se vrátí k tomu, co umí nejlíp…ani ta Bába z ledu není tak stará, aby se nemohl rozpomenout). Dám ještě slabší 3*. ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Nehledě na to, jak může charakterové vykreslení Čechů a Němců mnohým zvednout mandle, tak mně se Krajina ve stínu líbila - hlavně díky své černobílé výtvarné stylizaci, syrovým (a na české poměry solidním) hereckým výkonům a právě díky samotnému příběhu, který na jedné vesnici v průběhu 30. až 50. let názorně ukázal, jaké poměry tehdy panovaly. Ať už byl děj víceméně podle pravdy, či scenáristicky překombinovaný, rozhodně se našly scény, které mě nenechaly chladným, byť jde oproti loňskému Nabarvenému ptáčeti o celkem lehký odvar, co se s(u/y)rovosti týká. Je těžké soudit lidi, které člověk neznal, a dobou, kterou nezažil, a i když Slámův film háže stíny viny spíše na české obyvatele, na druhé straně nemůžeme házet všechny Němce do jednoho (nacistického) pytle. Stejně tak je obtížně posoudit proněmecké obyvatelstvo - dělali to kvůli penězům, majetku, postavení, nebo jen aby přežili a nedostali se do lágru. V tomto směru jsem celkem ahistorický a tolerantní divák, a možná proto se Krajinou ve stínu necítím být tak iritován. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

To, co funguje v polském pohraničí v Sekalovi, nefunguje v pohraničí na jihu. Bohdan se pokusil zfilmovat nezfilmovatelné, na tohle by ani 400 minut nestačilo. Množství dějinných zvratů, popis doby jež nemohla mít hrdiny, přehršel postav. To jsou hlavní úskalí jinak filmařsky brilantně zvládnuté práce. Moc pěkná čb kamera, fajn výběr herců. Ale zmatek, chaos, roztahanost, a na druhou stranu frámováním letopočty nepříjemný tlak na diváka, že mu něco uniklo. Mnohem líp na to šla Stránského Zdivočelá země, resp. seriálový formát, kdy bylo dostatek času seznámit se se všemi, sledovat jejich vývoj, a samozřejmě taky napatlat kolem spoustu omáčky. Viděno abych mohl s čistým svědomím poslat bod na Českého lva jinému zástupci - druhé místo Modelář, Český lev pro Šarlatána ()

Galerie (39)

Zajímavosti (20)

  • Postava Františka Bláhy (Miloslav Pecháček) je inspirována skutečným vykonavatelem popravy, tušťským rodákem Františkem Říhou. Ten byl za války vězněn v Mauthausenu, ale příčinou nebyla krádež a znásilnění, jak uvádí film, ale to, že vytáhl nůž na svého mistra v dílně, kde za války pracoval. Po roce 1948 Říha pracoval pro StB a poznámky o jeho vychloubačné a nenávistné povaze se najdou i v jeho osobních materiálech z tehdejší doby. Kvůli podílu na masakru v Tušti byl po válce vyšetřován, ale nikdy nebyl souzen – možná i po přímluvě z vyšších míst. (ajaxx)
  • „Je to nádherný scénář, strašně smutný příběh, musím přiznat, že jsem si při jeho čtení i poplakala,“ řekla Zuzana Kronerová. (ČSFD)
  • Postava plukovníka Krepse (Marek Taclík) je inspirována velitelem revoluční gardy, partizánské skupiny „Táborité“, Vladimírem Hobzou. Hobzovy „partyzáni“ v oblasti Jižních Čech páchali více podobných zločinů a masakrů, nicméně Hobza nebyl nikdy potrestán, ačkoliv si jeho nadřízení neustále stěžovali na jeho nezodpovědnost, alkoholismus a neustálé dluhy. V lednu 1947 byl Hobza propuštěn do výslužby v hodnosti brigádního generála. (ajaxx)

Související novinky

28. České lvy vyhrál Šarlatán

28. České lvy vyhrál Šarlatán

06.03.2021

Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (více)

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (více)

Reklama

Reklama