Richard III.

Je fascinující sledovat Oliviera, jak divákovi s neskrývanou radostí odkrývá v monolozích záměry a výsledky svých intrik a lží, jak se hadím hlasem vemlouvá do přízně žen, dětí, bratrů, aby pak jako král sedící na trůnu uprostřed sálu pokračoval šeptem a ve skrytu v intrikách na místě, kde předchozí králové hrdě a silným hlasem pronášeli svá rozhodnutí. Ovšem ač je Richard hlavní postava, je tu velký prostor i pro ty ostatní, takže divák díky Olivierově režii přesně v každém okamžiku ví, kdo je s kým a proti komu, kdo je čí bratr, kdo patří ke královně... Snad je Olivier producent nedokázal sehnat více komparsu pro závěrečnou bitvu a herecky ho proškolit, takže těch pár postávajících statistů vypadá nedomrle, ale to je jen smítko na jinak skvělé filmové adaptaci. Zatímco v Romeovi a Julii stmelila dva rody tragická láska, Yorky a Lancastery musela spojit nenávist ke krvavému tyranovi. (02.11.2009)

Od úvodního (perfektně odehraného) Olivierova monologu jsem si ten příběh užíval jako bych byl na divadle. To se mi u filmů opravdu často nestává. ...-Je zajímavé (a časté) jak tradice (i díky příspěvku jistého Thomase Moora) a jedna povedená divadelní hra vyrobí netvora z vysoce postaveného feudála,jehož pohnutky a činy nijak zvlášť nevybočovaly mimo rámec ,,běžných" počinů tehdejší doby. Samozřejmě že historii píšou vítězové (klišé!). (05.05.2010)

Nejen nejlepší zpracování Richarda III., ale především nejlepší Shakespeare na filmovém plátně. Herecky jde pravděpodobně o jeden z vůbec nejpůsobivějších filmů, co jsem kdy viděl. Nejde pouze o Oliviera, ale naprosto všichni berou dech. A že se jich tu objevuje habaděj. Třeba ovšem vyzdvihnout Buckinghama Ralpha Richardsona a samozřejmě právě Laurence Oliviera. Co ti dva předvádějí to se slovy popsat snad ani nedá. Sáhodlouhé monology do kamery na jeden záběr jsou jednoduše nezapomenutelné. Žádná laciná divadelní přehrávání však ani náhodou nečekejte. To je problém spíše u Zeffirelliho adaptací. Skvostně se vydařila i hudební složka. A že je to výpravou chudé (až na kostýmy), papundeklové s malovanými scenériemi, v závěrečné bitvě poněkud naivní (dokonce s projíždějícími auty na pozadí) a dav supluje sotva pár statistů? Pravda; všechno pravda. A co má jako být? PS: České titulky Jiřího Joska pro Českou televizi jsou bez přehánění fantastické. (21.03.2008)

Olivierův Hamlet mě vůbec nenadchnul, takže jsem od Richarda III. čekal podobnou nudu, ale naštěstí jsem se nedočkal. Jedná se o strhující dílo a když se na scéně poprvé objevil Richard z Gloucesteru zatajil se mi dech a to se opakovalo pokaždé, když byl na plátně, takže jsem skoro celý film nedejchal :-) (18.09.2010)

Ze začátku jsem k filmu přistupoval s nedůvěrou, obávaje se nudy (přestože si libuji v monumentálních historických velkofilmech). Ovšem všechno bylo zbytečné. Laurence Olivier, ať před kamerou či za kamerou, mě nedonutil nudit se ani na chvilku a já se jen kochal strhujícími hereckými výkony v pestrobarevných kostýmech a kulisách. Možná jde o nejlepší převedení Shakespearova díla na plátno, to nemohu posoudit. Ovšem mohu říci, že vy všichni, kteří se bojíte divadelní nudy, bojíte se neoprávněně. "Richard III." je strhující historický velkofilm se skvělou výpravou (i když ne zas tak drahou), který by žádného milovníka historických filmů neměl zklamat. P.S.: Richard v podání Laurence Oliviera je jeden z nejcharismatičtějších záporáků, kteří se kdy objevili na filmovém plátně. (21.03.2008)