Bratrstvo neohrožených

Co chybělo v "Zachraňte vojína Ryana", to zde nechybí. Celý seriál, všech deset dílů je vynikajících jako jeho vylodění v Normandii. Natočeno opravdu realisticky, lidsky a opravdově. Nenajdeme tu žádné přehnané patriotství, patos ani plytkost. Naopak, je to plné absurdity války, hrdinství obyčejných lidí, lidskosti a přátelství. A to v tom nejlepším slova smyslu a obraze, jaký by si fanda válečných filmů mohl přát. (26.07.2006)

Minisérie je nejpozoruhodnější nikoliv v případech, ve kterých se spoléhá na úspěch Spielbergova a Hanksova válečného melodramatu, ale v momentech či celkové koncepci, kdy se od svého nepopiratelného inspiračního zdroje odklání. ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA proti sobě velmi poučeně stavělo dvě různé poetiky (vyprávění jako střižené z klasického hollywoodského filmu z dob druhé světové či krátce po ní, ovšem styl svou autenticitou přejímající spíše postupy dokumentů z místa dění). Oproti tomu BRATRSTVO NEOHROŽENÝCH nemá jako svůj hlavní a zastřešující rámec fikční díla o skutečné události (válečná melodramata z dob válečné propagandy, která je ve významové rovině podrývána), ale samu skutečnou událost, jejíž autentičnosti prezentované v úvodních slovech pamětníků se snaží co nejvíc přiblížit. Důmyslně tak ospravedlňuje svůj sklon k sentimentu a patosu, ačkoliv tlumenému, a navzdory relativizujícím momentům je oslavou hrdinství vojáků jako jednoho semknutého týmu. Postavení desetidílného seriálu v historii fikční televize a zhodnocení jeho rychle rozprodaného Blu-ray vydání se podrobněji věnuji v recenzi. (16.06.2014)

Jen málokterý seriál nebo minisérie mě dokáže oslovit každým svým dílem. A "Bratrstvo neohrožených" je jedním z nich. Nádherná režie -u všech dílů- , ze které má divák pocit, že ani nesleduje produkt točený pro televizi, k tomu ještě hezčí hudba Michaela Kamena a především výborné herecké výkony! A pak taky scénář -samozřejmě- , který dokáže oslovit diváka v každém dílu. Já osobně jsem si nejvíce zamiloval díl 6. - ten je vážně překrásný! (27.12.2002)

Nechci působit jako kazišuk. Mě se Bratrstvo líbí svým námětem i zpracováním (třeba seskoky stovek parašutistů jsou úžasně natočené, co chvíli si říkáte "sakra, to byl ale pěkněj záběr"). Ale něco je na něm špatně - tvůrci totiž mají členy Easy Company za hrdiny stojící na piedestalu. V seriálu tyhle postavy vůbec nepůsobí jako lidé, těžko si k nim nacházíte vztah. Navíc je jich moc a mě osobně se pletou. Z řady mi vyčnívá jenom Winters Damiana Lewise, protože je skvěle zahraný (někdy mě u televize udržuje jenom fakt, že za chvíli ho zase uvidím), a David Schwimmer (!), protože jako jeden z mála má jakž takž utvořený charakter postavy. A to je všechno. Na ostatních postavách mi vůbec nezáleží a to je špatně, vždyť ta "člověčina" by vás měla přitáhnout k obrazovkám, ne nějaká "ratatata-kryj mě-ááá-Smith to schytal" akce. Zbytek hodnocení doplním, až po skončení seriálu............... A ono ne a ne a ne. Poslední díl je úplně o ničem, prestože chce vzbudit emoce, ale vám je většina postav úplně ukradená, tudíž je vám jedno, že se s nimi loučíte. Ubírám hvězdičku. Přes všechny jeho kvality se na tenhle seriál znovu dívat nebudu. PS: A opovažte se mě obvinit z toho, že ten seriál nedocením, protože je pro chlapy. Třeba Black Hawk Down patří k mým oblíbeným filmům. Amen. (26.04.2006)

Vlastně ten seriál poškozuji, když dávám pouhé čtyři hvězdičky, protože jde v každém ohledu o vynikající řemeslo a jeden z vrcholů žánru. Realisticky podané válečné drama, skvěle obsazené s dobře nastíněnými charaktery, bez laciného patosu a zároveň s dostatečně velkým rozpočtem, aby vznikl divácky atraktivní seriál. V zásadě mi vadí jen ten americky zkreslující pohled na 2. světovou válku, který si naplno uvědomí snad jen dobrý znalec historie. I když Bratrstvo neohrožených je v zásadě civilní, absentuje tam ten tradiční nechvalně známý patriotismus, divák se pochopitelně při sledování seriálu nedoví, jak nízká byla bojová morálka amerických jednotek na západní frontě, jak nízká byla vůbec podpora války na evropském kontinentě mezi americkou veřejností. Spojené státy byly dlouho ve vleku politiky izolacionismu, částečně díky špatné zkušenosti ze svého angažmá v 1. světové válce. Evropská válka nebyla populární a vlastně až drastické záběry z koncentračních táborů a líčení německých zvěrstev na sklonku války dodatečně odůvodnily v očích veřejnosti vstup do války a válečné ztráty. Proto taky protižidovské pogromy přitáhly tak silnou pozornost. Americké velení s ohledem na veřejné mínění doma chtělo minimalizovat ztráty a vedlo válečnou kampaň nesmírně opatrně. Obvyklá taktika byla intenzivním bombardováním a dělostřeleckým ostřelováním zdecimovat protivníka tak, aby nekladl pokud možno žádný odpor. Ještě v posledních měsících války, kdy stály americké jednotky proti demoralizovanému nepříteli, kterému docházely pohonné hmoty a proviant, postupovaly v průměru o 3-5 km denně, i když měly drtivou převahu. Spoustu těchto věcí se prostě divák seriálu nedoví nebo se je přinejmenším nedoví v plném rozsahu. I když i na západní frontě se umíralo a strádalo, je to nesrovnatelné s tím, jaká dramata probíhala na východní frontě nebo během partyzánské války. Celkový dojem: 90 %. (11.05.2007)