Eastie Boys

Kterej vylízanec tomu nadal Eastie Boys? A že to tady ani nejde najít pod originálním jménem? WTF? Film jsem si relativně užil, ale taky jsem ho místy moc nepobíral... stejně jako u Herr Lehmanna tady postavy často mezi sebou hrozně melou jeden přes druhýho pátý přes devátý a mně to prostě vadí, nemám to rád. K pozitivním stránkám se tu už vyjádřilo dost lidí a těm patří ty 3 hvězdy, třeba mi to příště docvakne líp a na čtyři... (20.07.2021)

Bezva film, s nadhledem se vrací za zeď. Opět jedna z náhodně spatřených perel. Líbí se mi víc, než Goodbye Lenin. Ke srovnání s Pelíšky určitě svádí, že je to retro, je to příběh jedné rodiny za železnou oponou, že je tam fajn maminka a že dospívání je těžký v každé době. Miluju scénu, jak maminka převáží přes čáru strýcův popel. (22.03.2010)

Na mých toulkách německou kimentografií jsem opět ocitl v kultovní Sluneční uluici v rozděleném Berlíně, abych si prožil další retro příběh. Musím říct, že tohle bylo dost možná nejlepší retro, co jsem kdy viděl. Originálně napsaný scénář, dokonalé prolínání žánrů a neuvěřitelná pohoda z filmu doslova září a pro nás kluky ještě super bonus v podobě debutující krásky Teresy Weißbach na ních bych se tady vydržel koukat ještě dalších 20 hodin. Obávám se, že Leander Haußmann má sindrom "Hřebejk" svou prvotinou si sám sobě nasadil laťku tak vysoko, že už jí asi nikdy nepřekoná, v každým případě za tenhle kousek, který mně neskutečně zpříjemnil nedělní večer má mé velké doživotní díky, ale jelikož jsme na csfd, tak se neděkuje, ale hvězdičkuje. (21.03.2018)

Moc nechápu srovnání s Pelíšky. Ty popisují jakstaks idylickou dobu pražského jara a na konci přechází do totální okupační deprese. Sonnenallee je komedie, byť občas nahořklá, která ukazuje každodennost sedmdesátek v Berlíně. Sranda to ale asi moc nebyla. Rozhodně je to ale lepší než Good Bye, Lenin. Už jen ten konec, který je v Německu zakončen poměrně positivně, což s českou "verzí" má jen pramálo společného. (21.03.2017)

Dal jsem ****, protože **** jsem dal i Pelíškům, přestože jsou to hoooodně "jiné" filmy a já bych je moc nesrovnával. Akorát si nemůžu srovnat, nebo uvědomit...která scéna mě dojala víc : Kodet hrající na piano nebo rvačka (no...rvačka...) na německé policejní stanici(nebo kde...) To je pro mě nejlepší scéna filmu - nejlepší kámoši, kteří se celý film snaží nepřipoutat se k systému, se potkají, když se jeden z nich nechá nakonec připoutat, ten druhý to samozdřejmě bere jako zradu... vystřízlivění, konec iluzí, konec "dětství" a velké přátelství... kvůli této scéně mám ten film rád, a nejen kvůli ní... věchno je sice velmi zidealizované a je tam hodně takové...romantické nadsázky, ale... já nevim, mě se to prostě líbí... (13.04.2005)