Volání divočiny

Ačkoliv by šel komentář k tomuto skvostu vystihnout jedním, dvěma superlativními slovy, nemohu nevzpomenout na dětské dojetí, když jsem Volání divočiny jako malý kluk viděl poprvé. Polykal jsem slzy tenkrát, pak ještě mnohokrát a dojetí se neubráním ani dnes.. Film je po všech stránkách dokonalý, nemá jediné slabé místo - od překrásných záběrů africké krajiny, přes neskutečně silný příběh, úžasnou kameru střih, režii i herecké výkony představitelů manželů Adamsonových. (asi každý neví, že Joy A. pocházela z Opavy) Hudba Johna Barryho - strhující Born Free dává filmu další rozměr a definitivně ho posílá mezi klenoty světové kinematografie. . I já jsem polidštil jednu Elsu, která mi právě leží u nohou. Jmenuje se Fatima a má svoji postel. :-) Téma návratu do přírody je hluboké a choulostivé.. O to křečovitěji a trapněji působí snaha lidstva o návrat a přiblížení k přírodě. Nakupují houfně outdoorové oblečení, pokud možno od Bushmana, směšné klobouky od Vietnamců, půjčují si kánoe, nasedají do naleštěných bouráků a jsou "šťastni a spokojeni" Absence sprchy a postele je však záhy zažene zpět do svých přepychově a sterilně vybavených bytů. Já jsem naopak šťastný, že jsem se přírodě nikdy nevzdálil, umím v ní žít a i když v ní nejsem denně, nikdy jsem z ní vlastně neodešel.. (05.07.2011)

Já až do dneška absolutně netušil, že Příběhy lvice Elsy jsou zfilmovaný, když jsem se to dověděl, okamžitě se mě vybavilo, kolik času jsem probděl po večerech u této knížky. A hned jsem si říkal, podaří se filmařům ten nejnáročnější a klíčový úsek celýho příběhu , začleňování Elsy do divoké přírody podat tak silně a emotivně jako paní Adamson do své přenádherné knížce ? A co konec ? Budu u něj brečet jako malej Jarda, stejně jako u poslední stránky Elsina příběhu ? Nebudu napínat, bylo to tam všechno, včetně těch závěrečných slz. Nevím jak se filmařům podařilo natočit všechny ty "zvířecí" scény, zejména ty lví, ale jedno vím jistě. Tenhle film natočili lidé, kteří milovali přírodu, měli respekt ke všemu živému a do své filmářské práce dali celé svoje srdce. Volání divočiny budu ve svým nitru slyšet ještě dlouho, je to totiž krásné a dojemné volání po volnosti. (28.03.2010)

Krásný dobrodružný nebo životopisný snímek o naší rodačce z Opavy Joy Adamsonové a jejího muže Jířím a jejich dětech tedy lvíčatech a zvláště te jedné, zvané Elza, kterou učili samostatnosti. Příbě podtrhuje nádherná hudba a známá píseň Born Free. Jako dítě jsem miloval sice jinou knihu Joy a to Příběh levhartice Penny. Ale lvice Elza mi byla taky blízká. Navíc tenkrát nebylo potřeba počítačů (a ani nebyli) a všechny zvířata hrála sama a byla přirozená. (14.08.2022)

Tohle je klasika. Četl jsem knihy George Adamsona o jeho přátelství se lvy, Elsa byla jen jednou epizodou. Bill Travers jej zde ztvárnil velmi dobře (byli až do konce nejlepší přátelé) a seděl mi i dabing panem Větrovcem. Film je nádherný, plný záběrů na nádhernou africkou divočinu. Příběh Elsy je dojemný a doporučuji jej ke zhlédnutí všem. A nesmím zapomenout ani na Johna Barryho, který film svou hudbou povýšil na opravdový skvost a hluboce se mi tak zapsal do duše. Tak usedněte do Land Roveru a nechte se za tónů úvodní písně Born Free unést do širých savan Afriky až ke skále, kde čeká Elsa. * * * * * (02.04.2012)

Původní film by byl ode mně za 4 * , ale česky dabovaná verze, kterou zde hodnotím, snižuje o další 1 hvězdu níž. Když pominu zde jinými uživateli komentované kvality filmy, náš dabing mě skutečně tahal za uši. Hrdinové filmu, v prostředí safari, spolu hovoří, jako by se nacházeli v prvorepublikovaném salonu... (27.03.2010)