Volání divočiny

Poprvé jsem viděl Volání divočiny jako puberťák zblázněný do přírody. Tehdy mě příběh o lvici Else skoro rozplakal. Teď po 20-ti letech jsem otrlejší, ale i tak jsem se neubránil návalu emocí. Někdy mám pocit, že i lidstvo je otrlejší. Raději se díváme na stupidní střílečky a filmy jako je Volání divočiny jsou na pokraji zájmu. Přitom jde o řemeslně velmi dobře zvládnutý film, ze kterého sálá obrovská láska ke lvům a respekt k přírodě. (16.12.2011)

Můj úplně první film v kině v cca 6 letech založil jak mou lásku k filmům, tak k přírodě... celé dětství jsem sledovala filmy o zvířatech, četla o nich a svůj dospělý život si představovala, jak v nějaké rezervaci pomáhám zvířatům a točím o nich filmy... a jsem samozřejmě tak krásná a fotogenická jako Virginia McKenna... Na tohle všechno jsem si vzpomněla, když jsem dnes v tv viděla dokument BBC - ELSA - LVICE KTERÁ ZMĚNILA SVĚT .... No, nevím jak svět, ale každopádně tenhle film mé dětství poznamenal jako málokterý jiný (promiň Vinnetou)... (15.06.2013)

Myslel jsem, že už mě tenhle film nebere, ale když jsem ho dnes viděl už asi potřicátý a zase jsem na třech místech brečel, tak musím dát pět hvězdiček. Je neuvěřitelné, že jsem poprvé viděl Volání divočiny před takřka půl stoletím... Člověka dojímá samotný příběh plný lidství a lásky ke zvířatům a africké divočině, ale z hlediska filmařského film obdivuji ještě víc, protože tohle natoči muselo být ohromné umění. Třebaže je zřejmé, že ne vždy se točilo podle scénáře a sekvence se spíš vybíraly až podle toho, co skutečně dobře vypadalo. Film pro všechny generace. (06.08.2017)

Nadhodnotený film, aj keď vizuálom určite pekný, ľubezný. Levy sú k zožratiu, ešte viac ich majiteľka. Divočina je taká, aká má byť, dýcha z toho africká romantika a záver je pekne dojímavý. Oceňujem tiež naozaj skvelú prácu so zvieratami, určite nie bežná záležitosť. Škoda len, že dramatických prvkov je ako šafránu...tu je niekto chorý, tam sme rozliali mliečko, tu si ideme zaplávať a tam zasa komicky obťažuje levíča nášho šéfa. Domorodí černosi sú zasa samé...áno, pane...áno, pani. Príbeh je tvorený samostatnými mikropríbehmi a celok tvorí až k záveru. Aj kvôli tomu o chlp, ale predsa nemôžem ísť v hodnotení vyššie. Nezvyknem komentovať dabingy, ale tu si nemôžem odpustiť...český dabing používa v britskom filme mená ako Jiŕí, Jan alebo Cvalík...prišlo mi to trápne a do konca filmu som si na mená nedokázal zvyknúť. Ešteže Elsu nepremenovali na Eliška. (26.04.2020)

Nesmrtelný příběh lvice Elsy je pro mě srdeční záležitostí.Nádherný a silně emocionálně působící film o obrovské lásce člověka k přírodě a naopak i o lásce přírody k člověku.A jelikož je román Joy Adamsonová podle skutečných příhod s lvicí Elsou,tak mi nezbývá,než před manželi Adamsonovými smeknout.O to horší je pak to,jaký je oba potkal osud.Film o nádherné lvici Else jsem viděl minimálně již 50x a pokaždé jsem z něj naměkko a některé scény mě znovu a znovu dohánějí k slzám.Zejména scéna,kdy se manželé už vzdávají naděje na opětovné setkání s Elsou a ona se nakonec přeci jen objeví i se svými lvíčaty-to už brečím jak želva a konec scény už skoro nevidím.Ale vždy při té scéně toužím pomazlit se taky s tou nádhernou a hrdou lvicí Elsou.A závěrečná píseň Born Free je krásným vyvrcholením filmu a moje dojetí se ještě umocňuje.Vlastně hudba v celém filmu je velmi pěkná.Samozřejmě se dá říct,že dialogy nejsou nic moc-ale o to ve filmu přeci vůbec nejde.Pro mě to je a vždy už zůstane bezkonkurenčně nejzamilovanější film.Navrhuji 6*. (31.12.2011)