Páni Edisoni

Po celou dobu filmu jsem si zpívala „Spadlo prase do strouhy, neširoký nedlouhý...“, protože je to tak vlezlá písnička, která hrála hned v úvodu. Ale film je sám o sobě tak moc milý, že jsem ho sfoukla jedním dechem. Velmi příjemná dětská atmosféra, díky které jsem si zase vzpomněla na svoje dětství a samotní dětští herci mi učarovali. Vidět malého Jiřího Stracha bylo fakt vtipný a Jakuba Wehrenberga vlastně taky. Jiří Schmitzer se mi ve své roli moc líbil a asi s ním začnu vyhledávat víc filmů, protože herec je to skvělej. Příběh sám o sobě dokáže celkem zaujmout, když si chceme pustit něco silně nenáročného a jen vzpomínat na dětská 80. léta. Další dětský film do sbírky těch celkem povedených. Bavit se nad osmdesátkovou technikou bylo samo o sobě dost divný. A je to vlastně pořád stejný. Film se mi líbil. Je to velmi milý snímek, který neurazí ani nenadchne a jako velmi oddechovou komedii to beru a doporučuju! (01.11.2021)

Slatanina, ktera ma snad jedine kladne, ze tvurci docela zajimavym zpusomem a v te dobe novatorsky, zapojili pocitacovou grafiku do deje. Jinak dej pro deti nijak zabavny, dobrodruzstvi zadne, vtip zadny, atmosfera pryc a cely film je tak nejak hlavne o tom, ze kluk je sirotek a ma ten svuj zivot trochu mizerny. Reziser nevedel, jestli to buide o klukach, nebo o rodine a tak to splacal dohromady a kde nic tu nic. Predzvest naprosto spatnych Olmerovych filmu pocinaje Nahotou na prodej atd. (25.03.2018)

Trochu nedomrlá dobová pohodovka. 1) 13letý Jakub Wehrenberg (Jakub), 14letý Jiří Strach (Jirka) a pěkný 38letý Jiří Schmitzer (družstevní počítačový mág Vašek) jsou spolu s příjemnou 37letou Jitkou Molavcovou (Jirkova matka) hlavními tahouny snímku. 2) Zazpíváme si: Spadlo prase do strouhy, nehluboký, nedlouhý. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Koho by to napadlo, že by prase upadlo? Ferda jede na kole, nese na něm rýč. 3) A to nejdůležitější se dočteme až v závěrečných titulcích: Býka Matěje laskavě zapůjčilo JZD Rozvoj v Drahonicích. (05.06.2016)

Protivný film, Olmer si asi koupil zrovna pc... Dalimil Klapka propůjčil svůj hlas v postsynchronech dvěma postavám:  dědovi Kůrkovi (Viktor Nejedlý) a částečně i dědkovi Roubánkovi (Vladimír Hrubý). Vladimír Hrubý v průběhu natáčení umírá, a tak se v části filmu se mluví sám a v části mluví hlasem Dalimila Klapky. (23.11.2020)

Film pro děti a o dětech na pozadí děje dokumentuje nástup výpočetní techniky do života tehdejší společnosti. Film není rozhodně špatný, ale dnes působí značně nepřesvědčivě až úsměvně. Na své si však přijdou počítačoví pamětníci, kteří si zavzpomínají na své Sinclairy a Didaktiky. Film lze každopádně doporučit ke zhlédnutí. (08.06.2008)