Kožené slunce

Vzhledem k tomu, že sama jsem z malé vesnice, kde se kope přesně tahle okopávaná, tak mě napadá jediná myšlenka: jako by to točili u nás:-) Nechci tady samozřejmě nikoho očerňovat nebo se vysmívat, ale jako bych v těch jednotlivých postavách viděla ty postavičky od nás, co se motají okolo toho našeho "velkého fotbalu". No co říct? Velmi příjemná podívaná. (12.10.2007)

Celou dobu to docela šlapalo, i když postava Jiráskové nebo faráře jsou jak z Babovřesk, ale jinak docela uvěřitelné postavy i situace, jen ten konec mne klamal,protože nic neuzavřel, k nějaké katarzi nedošlo, osudy mnoha postav nebyly dořečeny. Docela by mne zajímal výsledek prvního pralesního zápasu a jak se na něm choval rozhodčí Bivoj, ale ani to divákovi tvůrci nenabídli. A vůbec, ten konec je vlastně celý strašná depka, na to že mělo jít i o komedii, vlastně se nikomu nic nepovedlo. Jinak je vidět, odkud opisovali - někdy doslova - autoři seriálu Okresní přebor, jenže ti vsadili spíš na zaprdnutou trapnost, než pokus o realistické vyznění postav. A celkově mě potěšilo, jak je film reklamou na jihlavské pivo Ježek. :-) (05.04.2020)

Celkem příjemný film a nejkrásnější hře na světě a nejen o ní. Film nám mimo jiné ukazuje, jak jsou lidé fotbalu oddáni - toto je opravdu realita. Film nám ale také ukazuje, jakou cenu za tuto oddanost můžeme platit. Přesto jsou ale lidé, kteří toto riziko podstoupí a podstupují celý život, protože bez fotbalu prostě neumí žít. PS: Manželku Vetchého bych zabil, jaká to byla děvka a toho jeho souseda, když na vesnici takřka nepokrytě a bez skrupulí jede po vdané ženské. Blbeček, co spravuje 24 hodin denně auta, aby se pak oblékl do květinkované košile. Fakt štramák. (15.04.2010)

Tady někde se zrodil Okresní přebor. Kožené slunce ještě není tak vybroušené v dialozích a místy je na komedii spíše smutné, přesto snímek dokázal vyšlapat cestu (stejně jak ten dědek pro pivo přes hřiště :-)) ke svému duchovnímu pokračování - seriálu Okresní přebor a za to mu patří velké poděkování. Kožené slunce je výborný televizní film, ve srovnání s tvorbou pro kina ovšem trochu pokulhává, nicméně tři hvězdy si s přehledem uhájí. (17.09.2018)

Typický Kachyňa... Jeho expresivní kamera je pro jeho filmy tak charakteristická, že nelze nepoznat, kdože to vedl ruku kameramanovu. Oslava života, oslava obyčejných lidí, ať už kopálistů, notoriků nebo normální vesničanů, vyznívá v jeho snímcích (a scénářích) ohromně poeticky a ethéricky, což je s odkazem na zmiňovanou kameru až s podivem. I tu největší člověčenskou mizérii dokázal vyjádřit velmi citlivými prostředky a naopak i největší okamžiky štěstí racionálně střízlivým pohledem. V jeho snímcích je příroda především kulisa, ...vlastně hlavní a jediná kulisa. Tímto televizním filmem znovu potvrdil, kam celý život vedly nitky jeho srdce (fotbal byl jen záminkou :-). (07.03.2005)