Režie:
Sam MendesKamera:
Roger DeakinsHudba:
Thomas NewmanHrají:
Dean-Charles Chapman, George MacKay, Daniel Mays, Colin Firth, Pip Carter, Josef Davies, Billy Postlethwaite, Andrew Scott, Spike Leighton, Robert Maaser (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Držitel Oscara® Sam Mendes, režisér bondovek Skyfall, Spectre a filmu Americká krása, natočil jedinečný epický příběh z první světové války. Na sklonku jednoho z největších válečných konfliktů všech dob dostali dva mladí britští vojáci Schofield (George MacKay) a Blake (Dean-Charles Chapman) zdánlivě nesplnitelný úkol. V nervy drásajícím závodě s časem musí zdolat nepřátelské území a doručit zprávu, která má zabránit smrtícímu útoku na stovky vojáků - mezi ohroženými je i Blakeův bratr. (Vertical Entertainment)
(více)Videa (14)
Recenze (1 030)
Stalo se v roce 1917, aneb dva vocasové první polovinu filmu putují z bodu A do bodu B a při tom pronášejí rádoby hlubokomyslné dialogy. Problémem je, že pokud to máte jako já, kdy vám je jeden z hrdinů absolutně ukradený a druhý, který naštěstí včas zařve vás vyloženě irituje, tak to tomu filmu postaveném hlavně na té dvojici opravdu nepomůže. Jeden se pak musí přímo smát při té scéně s pádem letadla. Jako pomoci nepříteli a pak se divit, že vás sejme... To jako vážně?! No aspoň se jeden tou bezbřehou stupiditou pobaví. Z žumpy tohle veledílo tahá jenom precizní kamera a vcelku padnoucí hudba které však tak nějak zapadnou v tom konceptu artové onanie, která však nezakryje, že ten film jako celek stojí za howno. Sorry tady si na válku někdo jenom hrál a já neměl pocit, že jsem v ní ani na minutu.25% ()
Vizuálně se mi to líbilo fakt moc. Kamera perfektně umocňovala napětí a přenášela všechnu přírodní krásu, válečnou nekrásu a strach a drsnost té doby až na diváka. Co se pak týká samotného příběhu, ten vypadal slibně, ale ke konci už jsem tolik nejásala. I tak jsem ale spokojená, už jen proto, že jsem tam měla na chvíli Colina Firtha, jehož účast mi utekla, a kterého bych bez zvuku snad ani nepoznala. Protože si ale ujíždím na jeho hlasu a angličtině, hned se prozradil. Na rovinu říkám, že je moje hodnocení možná trochu zkreslené radostí z toho, že jdu po více než čtvrt roce konečně zase do kina, ale 4* si ode mě film zaslouží. ()
Progresivnější divák, kterého otravuje průměrnost a nezanícenost pro věc, by za normálních okolností jistě ocenil režisérovu snahu o ohýbání žánrových konvencí, avšak v případě Mendesova 1917 rozhodně nemůžeme hovořit o promyšlené inovaci. Jakožto zdejší hororový expert si netroufám fušovat do řemesla odborníkům na válečný film, ale přesto si dovolím tvrdit, že 1917 jako válečný film jednoduše neobstojí. Úkolem režiséra bylo, aby se pokusil o evokaci válečného traumatu a přenesl na nás náladu panující na frontě a vojenského života vůbec. Když však sleduji Deakinsovu poetickou kameru založenou na širokoúhlém záběrování a ladném proplouvání bitevním prostorem, tak si říkám, co vlastně bylo Mendesovým skutečným cílem? Proč se snaží navodit dojem, že se celý snímek odvíjí v jediném nepřetržitém záběru kamery, když tuto iluzi každý zkušenější divák nepochybně prohlédne během několika minut? Mám pocit, že Mendesovi nezáleželo na objektivní kvalitě snímku, ale především na tom, aby zapůsobil na akademiky, kteří budou rozhodovat o přiklepnutí Oscara, a vzhledem k tomu nemám jinou možnost, než této vykalkulované exhibici udělit odpad. ()
„Když neuspějete, bude to masakr. Přijdeme o dvě jednotky, 1600 mužů včetně vašeho bratra. Myslíte, že to stihnete?“ - „Ano, pane.“ - „Nějaké otázky?“ - „Ne, pane.“ Jak je tahle extrémně důležitá mise nebezpečná se však ukáže až posléze…Řemeslná stránka je perfektní, Sam Mendes si s řadou scén opravdu vyhrál, dokáže díky tomu diváka velmi rychle přenést více než 100 let nazpátek a udržet ho tam po celou projekci. Jeho budování stísněné, napínavé atmosféry (a to jak za plného světla, tak třeba při výtečné noční, osvětlené pasáži) funguje takřka dokonale. Výsledný zmar, smutek, ale i vědomí velké statečnosti a sebeobětování jsou působivé…potud mám jen slova chvály. Problém ovšem je, že i přes velký důraz na detaily a dobovou věrohodnost se řada momentů stane obětí „hollywoodštiny“. Takže pár postav je takřka nesmrtelných, neunavitelných, jisté scény zas krapet přepálené (ale též bych radši poslouchal dojemnou píseň, než se staral o to, že mi někdo může skočit do zad, ehm). Za to 1* strhnu, jinak velká spokojenost. ()
No ty kráááááááso ! Tak takhle má vypadat válečný film z první světový. Naprosto nekompromisní záležitost v kulisách jimž nebudete věřit, že je udělali filmaři. Vše je naprosto reálné, brutální. Některé výjevy jsou až surrealistické, podobně jako popis začátku cesty přes dráty do německých linií. ,,Půjdete kolem mrtvých koní, pak zahnete vlevo a u prohnutého chlápka zapleteného do ostnáčů najdete průlez v drátech... a bacha na krátery po granátech, nekteré jsou hlubší než se zdají. Když do nich spadnete, nikdy už nevylezete ! '' . Britové tu předvedli, že velkoscény a opravdu masivní komparz není jen doménou Rusů ! K tomu dechberoucí kamera, která prostě jede pořád a neuvěřitelná hudba Thomase Newmana, dalšího z géniů filmové hudby... Jestli mají dobré válečné snímky vždy nějakou ikonickou scénu, pak tento má rovnou dvě. Noční cestu městem osvětlovanou světlicemi a závěrečnou scénu po hvizdu píšťalek ! MacKaye jsem předevčírem viděl ve filmu Where Hands Touch, kde hrál pravého Árijce a tady si střihl klasického Tomíka od pěchoty! Prostě herec univerzál. Vzhledem k jeho britskému kukuči jsem mu roli Schofielda baštil mnohem více! Jasně, místo to není úplný reál, ale sundat hrdinu jednou kulkou snajpra z německých zákopů to by asi film nikoho nebavil... Tenhle film s Journey's End (2017) jsou perly poslední doby co se týče filmů z první světové. A tak i já vytahuji z náprsní kapsy blůzy battle dressu za 5 rodinných fotografií ! * * * * * ()
Galerie (63)
Photo © Universal Pictures and Storyteller Distribution Co., LLC.
![1917 - Z filmu - George MacKay, Dean-Charles Chapman](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/164/088/164088073_d0f871.jpg)
Zajímavosti (36)
- Při závěrečném útoku Britové nepoužívají artilerii, vidíme pouze občasný dopad německého granátu mezi útočníky. To je v rozporu s dobovou taktikou, kdy každý útok na nepřátelské pozice kryla tzv. creeping barrage – kanonáda, která nutila obránce zůstat v krytu a nereagovat na útočící pěchotu. Např. při bitvě u Passchendaele (později v roce 1917) kryla britský postup palba ze 3000 děl současně. 75% padlých během první světové války zabila artilerie. (Trym)
- Pre potreby natáčania bolo vykopaných cez 1500 m zákopov. (winetach)
- Plánované natáčení na Salisbury Plain v jižní Anglii znepokojovalo ochránce přírody, kteří se domnívali, že by produkce a terénní úpravy s ní spojené mohly nenávratně poškodit okolí. Proto byl nejdříve proveden řádný geologický a archeologický průzkum oblasti. (Duoscop)
Reklama