Vidíš měsíc, Danieli

(54/2022) / Film je presne taký aký som od severanov čakal, chladný, strohý až dokumentárne pôsobiaci. Radím nepozerať si dopredu skutočný pribeh Daniela, mne to rozhodne uškodilo a už bol celý príbeh dosť predvídateľný. A dalo sa trochu ubrať z dĺžky, stred filmu sa trošku recykluje postupne. Obdivujem chalanovu rodinu ako túto situáciu zvládli. (7/10) (13.06.2022)

Michal Kubal, Vít Pohanka a Petr Klíma by mohli vykládat. A to měli velké štěstí, že byli uneseni v časech, kdy islámská verbež pořádně nevěděla, jak s nimi „efektivně“, pro své zájmy, naložit. Tři naši novináři si to velmi dobře uvědomují. Měli děsnou, ale fakt děsnou kliku a já jim to štěstí z celého srdce přeji. Stát se to o deset let později…, dál nechci ani domyslet. Jestliže fotoreportér formátu Jana Šibíka jasně řekne, že se do těch končin více nechystá, protože život má jen jeden, únos je reálným, takřka stoprocentním rizikem, musí být každému lucidnímu zřejmé, že pokud zůstávají mimo těchto oblastí bardi takového ražení, něco na tom bude. Daniel byl prototypem naivního blázna, který naprosto lehkomyslně, kvůli traumatu ze zlomeného kotníku, roupama nevěděl co by a tak si sám vyrazil s foťákem do Sýrie. Po bitvě je každý generál, jasně, ale už v té době takovéto výpravy tuze zvažovali i jinačí ostřílení kabrňáci, takže z mého pohledu holé šílenství, svatá prostota a srát na to, že by měl někdo světu nasnímat, co se tam děje. Všechno má své meze. Že se ho podařilo vykoupit, rovná se čistý zázrak. Film je to kvalitní, pointa s Jamesem Foleym skvělá, obsazení taky výborné, scénář, režie, hudba, komplet další velmi vydařený dánský film, který by mohl naivním idealistům naznačit i cosi k zamyšlení. Týká se to náboženského fanatismu, zpátečnické rakoviny společnosti, destrukce a zajímavých zítřků. (21.03.2021)

Bylo to moc pěkně udělaný z pohledu rukojmího i z pohledu jeho rodiny, která zoufale shání peníze aby ho mohla vykoupit. Jenom přemýšlím nad smyslem potřeby jezdit do Sýrie, kde je velká šance, že padnu do zajetí těch zmrdů a tím jím vlastně zajístím velmi tučný příjem. OK, umím pochopit vojáky, ještě humanitární pracovníky, ale novináři ? Kdo z nás ty reportáže čte ? Dál, kdo si je přečtě a něco s ním udělají , jakože z toho nemůže spát týdny, jede tam pomáhat ? Novinář dostane cenu, jeho hodnota práce stoupne a to je asi tak celý. Čili ano, silný příběh, dobře natočený, ale sere mě to. (07.03.2021)

Koukám, že se Dánové začali specializovat ne tento druh filmů. Po solidním filmu Únos - Kapringen (2012) nám teď naservírovali toto. Tímto také děkuji kamarádovi Desademu za echo a hlavně za super titulky ! Klobouk dolů kamaráde! O Ryem jsem neslyšel, ale jméno Foley mi před filmem neznámé nebylo a ani jeho osud. Teď budu možná proklet, ale kolikrát si říkám proč tam ti reportéři vlastně lezou? Co chtějí natočit či nafotit v zemi kde je válka? V zemi kde i bez ní vládl středověk? Co čekají, že světu přinesou? Zajímavé zprávy a zajimavé fotky? Jenže z těchto konfliktů už také nemusí platit jízdenka zpět... A dalšími jsou různí humanitární dobrotrusové, kteří jedou někam spasit svět a pak mají problém spasit sebe... A tak je v těchto zemích stále koho unášet, protože přísun nových lidí tam jede neustále a placení výkupného je také dobrým zdrojem příjmů. Takové Somálsko to díky pirátství v některých částech postavilo ekonomicky doslova na nohy. Dánsko třeba neplatí, ale v minulosti se už provalilo dost případů, kdy ta a ta země ač nepodporujíc terorismus nakonec potají zaplatila (třeba Kanada)... Film byl udělán velice solidně a já si jen říkám co s takovými lidmi dělat v dnešním civilizovaném světě? Ano ISIL byl ze Sýrie vyhnán, sadistický muslim pod přezdívkou Jihad John je po smrti, ale kolik jemu podobných tam je? Lidí co byli vychováni v Evropě, co vyrostli v civilizovaném světě a pak vezmou nůž a podřezávají lidi jako ovce? Občas se divím, že nějaká velmoc na některou z těch zemiček plnou těchto vousatých maniaků ještě nehodila něco - co by tam udělalo jednou provždy skleněnou pláň a byl by pokoj... Dávám za 4 fotky čutálistů. * * * * (22.04.2020)

„Vidíš měsíc, Danieli?“ „Vidím piču, ISIS mi dal voucher do sklepního apartmá.“ Vydat se dobrovolně bez Alláha v zádech fotit do válečné zóny kontrolované nejvypatlanějšími a nejzmrdštějšími hadrovými hlavami světa, jejichž nejoblíbenější kratochvílí jsou sériové dekapitace nevěřících psů na Tytrubku, to jeden musí být regulérní psychopat, mentální zaostalec nebo senzace, slávy a penězchtivá hyena s kompulzivní touhou vyhrát World press photo či Pulitzera. Myslím si, že nejčastější pohnutkou těchto dementů je c), a tak se „bezhlavě“ vrhají do hnízda Alláhových lovců lebek, zcela jebajíc na to, že následným výpalným přispějí Džihádistovi Džonovi na zbrusu novou kudlu či pár tun Semtexu do sebevražedných vestiček a terminálně zruinují celou svou rodinu, případně ji následným ořezem terminálně zarmoutí. Načež vás mediálně nakrmí močopudnou píár fňukhistorkou, že jim v hloubi duše nešlo o nic jiného, než urputně informovat svět o utrpení sýrů v Sýrii. Na což ovšem svět vesměs z vysoka jebe. Čili něco jako dobrovolně skočit natřený sardelovou pastou mezi hladové aligátory, protože jste zcela nesobecky strašně chtěli zdokumentovat utrpení bažinných rybek. Ale co, film je to pěkný, takový barevný, slušně zdramatizovaný, plný rozkokošných islamistů a vyvolává zadostiučiňující pocity typu „Dobře ti tak, kokote!“ Tenhle dánský psychotický chcípák to se štěstím odskákal „jen“ lekcemi džihádistického tanga a finanční devastací svých příbuzných, takoví Sotloff s Foleyem pro svých 15 minut slávy zcela ztratili hlavu. Budiž to ostatním dementům mementem. (04.05.2020)