Dark Waters

Očekával jsem velké věci a v podstatě jsem je dostal. V součtu jde možná o schematicky nijak vybočující právnické drama, které ale velmi chytře komunikuje s divákem a vyvolává pocit totální frustrace nad pragmaticky chladným oddalováním a nemohoucnosti zákona s jasným případem a navzdory zřejmým důkazům pohnout. Především je zajímavé, že pozornost většinou nemá být vedena zpětně, nýbrž právě dopředu, směrem k vyloženě vytouženému vyústění, které je ale stejně neutěšené jako události předtím. Být scénář podpůrnější vůči tradičně skvělému Ruffalovi a méně nachylný k rodinným klišé o pracovním sebeobětování, šlo by o jedem z nejlepších filmů roku. 85% (18.03.2020)

,,VY ŽALUJETE DUPONT? TAK TO PŘEJU HODNĚ ŠTĚSTÍ.…“ /// Taková klasika – neohroženej sebevědomém průmyslovej gigant vs člověk. Naštěstí tady máme i budování důvěry v systém, takže válka Roberta Bilotta má hlavně lidskej rozměr, než aby šlo jen o nějaký soudní drama. Vlastně to nečekejte. Tady jde o tu cestu k němu. Zjištění jsou to drastický, takže chápu, proč se tady sešel solidní hereckej ansábl. Ale chybí tomu víc napětí. Přesto z toho příběhu asi vymáčkli maximum. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Moje holčička má pusinku plnou černejch zoubků. /// Thx za titule ,,Cibina“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (20.04.2021)

Kolem nás se asi děje hodně věcí, které je lepší nevědět stejně jako to bylo v případě otrávené vody chemikáliemi, jak ukazuje tento snímek. Hodně závažné téma v trochu rozporuplném zpracování, které na mě nejvíce fungovalo první polovinu. Později film dost zpomalí a ke konci už vyloženě dojede na neutrál a trochu mě mrzelo, že film nedostal trochu "agresivnější" zpracování, které by do děje více vtáhlo. Přesto působivý film a ne úplně známém tématu s velice dobrým výběrem herců. (02.02.2021)

Dark Waters je skutečně velmi slabě natočené a působící soudní drama, a konkrétně v tomto případě za tím stojí jen a pouze nekvalitně odvedená tvůrčí práce, jelikož především jak téma, tak herecké obsazení nabízelo silnou látku, s níž se ovšem nikdo za kamerou nedokázal důstojně popasovat. Od začátku až do posledních vteřin filmu se tak jedná o neuvěřitelně nezáživně zpracovanou podívanou, kde se všichni jen potácejí jak ve zpomaleném filmu, vše se řeší strašně nedramatickým, vlažným a naprosto chladným způsobem, a ani v závěru nepřišla žádná gradace případu, veškeré dialogy pak též nenabízejí nějaké zásadnější oživení, hodně scén i slov se tu pak téměř až opakují, jako by sloužili jen pro natažení stopáže, a co se postav týče, ani jedna z nich, a to včetně těch ústředních, není ani trochu výrazná, či jinak zajímavá. Atmosféra a napětí zde jinak chybějí úplně, a to nemluvě o absenci emocí, které tu měli doslova téct proudem, jenže jak jsem zmiňoval, vše zde působí velmi chladně a odtažitě, takže divák pak prakticky nedostane ani šanci se tu s daným případem nějak blíže ztotožnit, natož si ho užít. Navíc i poměrně slušné obsazení mě překvapivě u Dark Waters nepotěšilo, oplácaný Mark Ruffallo hrál zcela bez koulí, což zrovna jeho postava potřebovala jako sůl, a jelikož nikdo další nedostal šanci se více ukázat, i v tomto ohledu se jedná o zklamání, nehledě na to, že jsem moc nepochopil zcela zbytečnou účast Anne Hathaway, v naprosto marné roli ústředního hrdiny. Já tento typ filmů mám zkrátka velmi rád, nicméně tento snímek mě vyloženě nebavil a vůbec ničím nezaujal. (25.09.2022)

[3,5*]     "At DuPont we are not producing chemicals for chemicals' sake. We are producing them for peoples' sake. To make folks' life easier, happier, longer."     Dokumentaristicky ladená dráma nakrútená podľa skutočnej udalosti, ktorá svojou témou silne pripomína skvelý film Erin Brockovich (2000) (je inak zaujímavé, že má aj rovnakého kameramana, Edwarda Lachmana). Opäť tu máme jednu svinsky nenažranú firmu (DuPont), pre ktorú životy ľudí (receptorov) nemajú žiadnu cenu a aj jedného osamelého bojovníka proti obludnému systému (právnik Robert Bilott v presvedčivom stvárnení Marka Ruffala), ktorý tomu boju mnoho obetuje, ale jeho snaha sa zdá byť dlhé roky márna. Na rozdiel od romantizujúcej a aj humorne ladenej Soderberghovej snímky je ale "Dark Waters" film pochmúrny (ponurý zelený filter, znepokojivý minimalistický soundtrack) a zameraný viac na faktografickú presnosť. Najdôležitejší rozdiel je ale ten, že prípad Erin Brockovich mal len lokálny dosah, kdežto prípad Roberta Bilotta je podstatne závažnejší, s celosvetovým dosahom. Nakrútenie tohto filmu sa tak javí ako nadmieru významný počin (kiež by bolo takých filmov viac), so silne znepokojivým posolstvom: Ak sa to totiž v tých pár medializovaných prípadoch prevalilo až v tak desivých rozmeroch, a to iba vďaka nesmiernej vytrvalosti obetavého jednotlivca, koľko podobných prípadov ostáva dodnes utajených? Celý ten systém sa zdá byť proste vážne chorý - zisk ako najväčšia modla, na ľuďoch nezáleží (samozrejme, pokiaľ nakupujú).     "And knowing all, stil you did nothing, because doing something, quote, would essentially put the long-term viability of this product segment on the line, end quote." (17.10.2022)