Pohled společnosti Parallax

Jsou filmy, které jsou tak hloupé, až jsou zábavné. Tento však, ačkoliv je nadmíru hloupý, zábavný moc není. Děj je pitomý, plytký, nelogický a postrádá jakoukoliv dynamiku. Podivná kamera a střih působí amatérsky. Trochu "pobaví" vyřešení vyobrazeni výbuchu letadla švenkem kamerou bokem a zatřesením s ní. Hlavní hrdina je sice trochu lúzr, všechny ale přepere, všechno ihned prokoukne a má nehoráznou kliku, Místy jsem nevěděl, jestli se koukám na špionážně-konspirační film, poldu a banditu, nebo nějaké béčko s Chuckem Norrisem. Pardon, ale nešlo to ani dokoukat do konce. (17.09.2009)

Nejlepší Alan J. Pakula. Na Pohled společnosti Parallax jsem se už od přečtení obsahu a obsazení těšil a výsledek mě nenechal ani na okamžik pochybovat o kvalitách autora, látky i samotného filmu. Vynikající atmosféra, nadčasově zachycené události a myšlenky propojené skvělou výpravou a kamerou. Především velké statické záběry jsou skvělé (např. smrt s autíčkem v závěru) a ani na minutu neruší svou velkolepostí a důrazem na eleganci geometrických útvarů a pravidelnosti v obraze. Moc mě potěšil přístup ke zvratům, které jsou předkládány naprosto nárazově. Žádné atmosférické stupňování, ale přímé jednání vstříc úmyslu. Chcete pracovat pro Parallax? Tady máte dotazník... (04.04.2010)

Po obsahové stránce jde za mě spíše o průměrný (a občas i zmatený) konspirační thriller 70. let, u něhož jsem ze začátku dlouho ani nepřepokládal, že ho ohodnotím tak vysoce. Střihy ve vyprávění mi občas připadaly podivné a nedomyšlené, např. po dlouhé honičce, kde hlavní hrdina projede s autem přes skleněnou zeď, utíká a zašpiní se, ho najednou vidíme ve svém bytě čistého, odpočatého a odhodlaného do další akce. Ale ta kamera, ta si tentokrát vážně zaslouží hvězdičku navíc. Spousta velkých celků zabíraných povětšinou statistickým způsobem, k tomu s přímo geometricky promyšleným aranžmá snímaného prostředí, přináší fascinující vizuální podívanou a zároveň pomáhá vytvářet jedinečnou pohltivou atmosféru. Už kvůli té atmosféře a poslední 20-timinutovce ve velkém amfiteátru se budu chtít podívat na film znovu, byť zdaleka netvoří jedinou filmařskou atrakci v tomto pomalém politickém thrilleru. Krátký experimentální snímek složený z jednoduchých titulků a fotografií, který je promítán hlavní postavě při vstupu do společnosti Parallax, se režiséru Pakulovi rovněž povedl, a to i pokud jde o působivost z něj pramenící myšlenky. [70%] (12.06.2021)

To je tak, když má jeden spadeno na napínavý politický thriller a místo toho se mu dostane jakéhosi ne zcela čitelného poloartu. Přitom se to rozjíždělo poměrně dobře, nenápadné vraždy očitých svědků, výborná scéna na přehradě...jenže pak do toho začali cpát ty psychotesty a podobné věci a má pozornost značně ochabla. Bylo to takové potácení se od jedné scény ke druhé, bez napětí, dynamiky a ani ten Warren Beatty mě až zas tak moc nenadchnul. Není to úplně marné, své chvíle to mělo, ale já čekala krapet svižnější podívanou. (29.06.2015)

V historii Ameriky usazeno do čerstvých ran plných soli deziluze, v Pakulově trilogii politické paranoie usazeno mezi Klute a All the President's Men. Je tady pár zajímavých věcí. Třeba montáž, která ve stylu praktik známých z Mechanického pomeranče reflektuje post-kennedyovský stav společnosti spojený s úpadkem hodnot a nebo způsob zabírání postavy Fradyho, který má evokovat pocit sledování, ale i když vezmu na milost režisérův typický styl a ocením jistou nadčasovost situace, kdy lidé v pozadí mile rádi kříží obětní beránky s vlky samotáři, je tu jeden zásadní problém. Scénář zmetkem myšlenky.. (15.01.2021)