Hogo fogo Homolka

Predikce krachu u pokračování komedií se u Homolkových nepotvrdila, tahle loď se jen tak nepotopí, na to je tahle komedie příliš dobrá. Hlavně Šebánek je mistr sarkasticky suchých hlášek. Díky Papouškovi jsem si opět prodloužil život o pár minut. Jako jeden z mála si myslím, že tenhle druhý kousek je o fous lepší jak první...i když bych kompletně vystřihnul scény s norníky... (01.03.2009)

Tak já nevím, příjde mi, že jsem snad jediná, kterou fanouškovství Homolkovic rodinky nějak minulo, ale vůbec mi to nevadí. I kdyby se celá Homolkova rodinka stavěla třeba na hlavu - omlouvám se, ale tleskat mě neuslyšíte, pravděpodobně u toho nebudu. Tento rádoby humor mi nějak uniká a opravdu nemám chuť zkouknout všechny Homodíly. (23.07.2008)

Nemal som problém dobre sa zabávať aj na strednej časti trilógie, v ktorej komické a satirické tóny sčasti nahradil láskavý, ale v podstate čierny humor. V pokračovaniach sa tvorcom spravidla nedarí udržať pôvodnú úroveň. V tomto prípade to podľa mňa spôsobil chýbajúci moment prekvapenia. Prekvapenia, ktoré nás sprevádzalo počas zoznamovania sa rodinkou Homolkových. V tejto časti ich už pokladáme za svojich dobrých známych a niektoré pasáže filmu nám preto môžu pripadať menej nápadité. Ja na tieto prvé dve časti nedám dopustiť s rovnakou vervou, s akou neznášam záverečnú časť. (07.09.2010)

O něco slabší než ECCE HOMO HOMOLKA, ale stále velmi dobrá komedie. Dějovou linku s dědkem a myslivci osobně shledávám nadbytečnou až rušivou a za největší nedostatek celého filmu považuji fakt, že v porovnání s prvním dílem nepřichází s ničím novým, resp. o klanu Homolků už neříká nic nového, pouze rozvíjí původní námět v jiných kulisách. V tomto smyslu považuji film HOGO FOGO HOMOLKA v podstatě za zbytečný a hodnotím ho relativně vysoko hlavně pro svou náklonnost k podobným černobílým starým komediím. (01.04.2013)

Takoví jsme byli a bylo to pěkné. Jaroslav Papoušektu sice vtipnou formou ironizuje českou povahu, ale je to příběh ze života. Sestava Homolkových, to je jedna báseň - Husák, Šebánek, Růžičková, Motlová a kluci Formanovi, ovšem i pan Kolb a Pechlátová pomohli režiséru udělat svým způsobem nesmrtelný film. Právě v tomhle pokračování jsem se nikdy už nesoustřeďoval na samotné Homolkovy (i my jsme byli nadšeni, když jsme v roce 1961 měli první oktávku), v nichž bylo lze poznat některé naše příbuzné či sousedy, ale hlavně na tu dvojici stařečků. "Hostí přijeli..." Tak dostali po zásluze padavky, protože je nikdo nečekal. To přenádherné opakování "On už ani tu kozu neuhlídá" (chudák moje sklerotická maminka) a "do švestek nevydržím" (z toho se stalo obecné úsloví). A ovšem světová věta: "Život je krásnej, i když stojí za hovno." No, není to pravda? (17.07.2015)