Hogo fogo Homolka

Jedna z mála českých komedií, kterou mám rád. Dokážu ocenit to, že je to prostě točený jinak, než většina jiných filmů. Což je na jednu stranu plus, ale na druhou stranu to třeba za čas začne být rochu nezáživný, když v jedné scéně je záběr jen z jedné kamery. Taky mě tu mrzí to, že je tu hodně hluchých míst, kterými se snažilo vyplnit čas. Tenhle humor je mi blízký a prostě je to takovým způsobem kouzelný. (20.12.2011)

Druhý film o rodině Homolkových mě už tolik nezaujal jako první díl. Možná kvůli změně prostředí, které bylo najednou více vzdušnější, a nebylo omezeno v podstatě z velké části na jeden byt. Ani rodinné hádky na mě nefungovaly stejně jako u Ecce homo Homolka. A navíc nejsem zrovna fanouškem honů na lišku. Humorný podtón vyrovnávající kritické vyznění filmu však zůstal. (29.04.2013)

Tragikomické příhody typické české rodinky své doby. Realistické víc, než sama realita, nejen událostmi, ale i hereckými výkony. U Homolkových mě vždycky zaplaví nostalgické vzpomínky na dětství, protože v podobných poměrech jsem vyrůstal. Taky jsme doma přes neustálé hádky a půtky neviděli to, co je v životě podstatné. (20.12.2011)

Kdepak buranská řachanda, docela vážný film o míjení města s venkovem, mládí se stářím, rodičů s dětmi a života se smrtí. Plný humoru založeného na detailně odpozorovaných projevech malichernosti, trapnosti, čecháčkovství či pražské pýchy spojené s provinčním pohrdáním nóbl způsoby. Humorem se druhý díl od prvního prakticky nijak neliší, ovšem jeho vsazením do netragicky nasnímané smrti již ano. Veškerý smutek dané chvíle je vržen na cizí, spolek kynologů a diváka. Babka podřimuje a zbytek rodiny se cachtá v rybníce. Někdy nám to nejdůležitější uteče, naší vinou i bez ní - v obou případech jde život dál - norníci norují, ptáčkové zpívají a Homolkovic nasedají do auta. +++++ Mám pocit, že Papoušek v Hogo Fogo Homolka předvedl jednu z nejjímavějších, nejopravdovějších a venkoncem nejlepších filmových smrtí. S krásnou kamerou, střihem nové vlny, řemeslně precizní. I když se nám hudba snaží namluvit, že o nic nejde, jde o život. Český život. Mladší generace se bude cítit vznešenější se svými modernějšími koníčky, technikou, internetem a přehledem, jenž poskytuje, ale uniknou jí stejné věci. Pro úmornost některých konverzačních pasáží, slabé ****. (12.10.2014)

Není jednoduché nastavovat vlastní práci, když si to vynucují všechny okolnosti. Jaroslav Papoušek to naštěstí zvládl obstojně, byť již film Hogo fogo Homolka není tou úchvatnou společenskou satirou a balancuje pouze na jejím okraji a přibližuje se více k ironickému komediálnímu dílu. Herecké projevy jsou opět chloubou a stylovým rozpoznávacím znakem. Vyjadřovacím jazykem je ironie, sarkasmus a dotýká se i cynismu. Ve středu událostí jsou opět malichernosti všedního dne. Příběh je sice zčásti roztříštěnější, ale jeho vrcholy s přehledem dokáži uspokojit svou zábavou. Méně konfrontačně-satirické, přesto stále nadprůměrné. Všemu opět vládne děda Homolka (velmi dobrý Josef Šebánek), věčně reptající nespokojenec, který se jen neochotně podvoluje rodinnému nátlaku. Krok s ním drží jeho manželka (skvělá Marie Motlová), u které končí každý odpor neúspěchem a nevybíravým zastrašováním. Jejich syn Ludva (dobrý František Husák) se již nepokouší prosazovat svůj vlastní názor. Rozkošnou postavou je otec babi Homolkové (pozoruhodný Josef Kolb). Svérázný stařec miluje les, rošťárny a život. Pozadu nezůstává ani jeho rázná manželka (dobrá Josefa Pechlátová), která s nedůvěrou pohlíží na všechny pražské turisty bez rozdílu. Z dalších rolí: Ludvova panující manželka Heduš (příjemná Helena Růžičková), neposedná a zvídavá dvojčata Péťa (Petr Forman) a Máťa (Matěj Forman), ochotný Francek Petrlík (Jiří Čutka), vitální stařík s rozdávajícím životním optimismem (zajímavý Václav Žižka), či neomalený motorista (Jiří Hálek). Arogance i laskavost doprovázejí životy lidí společně ruku v ruce. Ve smíšených pocitech tepe život v malicherných rozepřích omezené lidskosti. Lze se divit, když se nebývale dobře přizpůsobujeme měnícím se životním podmínkám v té nejpřízemnější podobě? (06.01.2017)