Smrtonosná past 4.0

Docela dlouho jsem měl problém jak tento film hodnotit. Zda jako samostatný film a nebo film v rámci série DIE HARD. Nakonec jsem se rozhodl pro druhou verzi, čímž jsem s těžkým a pořádně rozbušeným srdíčkem připravil tento skvost o jednu hvězdičku. Ovšem popořádku. Vyjímečnost postavy Johna McClana jako akčního hrdiny v srdcích mých kámošů i mém dosvědčuje i fakt, že jsme tentokrát zabrali celou řadu v kině. Dokonce jsem ani nevnímal prdelky slečen co choděj do kina když už je zhaslo a musí se tak většinou ohnout a ukázat mě zadek, /někdy nejlepší podívaná v kině/ aby sladily čísla na lístku se sedačkovou realitou v kině, jak jsem byl natěšenej až na plátno vpochoduje Willis všem rozkope držku, všechno postříli a bude soupeřit sám s sebou jestli řekne víc hlášek nebo sejme víc lidí. Toho jsem se nakonec dočkal v míře vrchovaté. Z tak povedených akčních scén se o mě někdy pokoušeli mrákoty, tady snad musela zapracovat ruka boží. Tempo filmu spolehlivě zlikvidovalo pochybnosti o dlouhé stoupáži. Hlášky do Vás McClane řezal takovou silou, že hrozila předčasná smrt mé bránice. Samotnej McClane je stejně sexy jako vždycky a k vyřešení případu i ve světě nejmodernějších technologií se drží svého starého a osvědčeného hesla "všechny je zabiju" a je jedno čím, kde, kdy a koho...prostě všechny. Bohužel je tu jeden fakt, který přišel o tu hvězdičku. Ne, není to nereálnost akčních scén. Proboha, vždyt je to akční film, to, že banda odborníků a kritiků kdysi napsala, že McClane je reálnej hrdina neznemená že to je pravda. Zkuste si tedy prožít tu reálnost z jedničky!! Kromě mě, by jí nikdo po prvních minutách nepřežil a kritik už vůbec ne. Hodnotit modrý flitry?? Ale OK to beru. Na CSFD jsou odborníci na všechno. Ovšem když vycházeli lidi z kina, říkali si scény z filmu nebo hlášky. Neslyšel jsem nikoho že by říkal " ty vole, ty modrý filtry" "no hele jako dobrý,ale ty modrý flitry, ty mě dali" "dobrej film, až na ty modrý filtry". Vadil mě jen jedinej, ale zásadní fakt. Vytratila se McClanova vulgární frajeřina doplněná o cigáro, proto se vytratila i má páta hvězdička. Ošem jinak je tento film krásný akční polibek pro akční milovníky jako já . Filtry,nefiltry. (04.07.2007)

Prekvapivo vydarený návrat Brucea Willisa, ktorého postava nestratila nič zo svojej pôsobivosti a aj po mnohých rokoch jej Willis dokázal vdýchnuť šarm a dôvtip. Ten je totiž pri scénach s dospievajúcou dcérou úplne jednoznačný. :) Akčné pasáže ponúkajú divákovi len to najlepšie a záverečná naháňačka na diaľnici mi ako milovníčke dokonale štylizovanej akcie maximálne vyrazila dych aj po tom všetkom, čo sa vo filmovom akčnom priemysle už vymyslelo. Navyše scenár, hoci je mierne hlúpy, poukazuje na dnešnú virtuálnu realitu, ktorá môže so sebou priniesť neblahé následky, aj keď viem, že o to v tomto prvoplánovom akčňáku nešlo :-) (29.06.2010)

Uhlazená demoliční jízda plná hardcore efektů, kterou však jako tlustou slepici zařízla PG-13tka. Filmu kralují tři věci: Willis, efekty a kamera. Willis je ve formě, k likvidaci protivníků používá kromě střelných zbraní i policejní káry, mačká ze sebe neskutečné množství hlášek a je stále cool. Efekty se řítí filmem jako nekontrolovatelné tornádo, scéna v tunelu připomíná doslova vysokooktanové destruction derby zakončené profláklým trailerovým soubojem letící auto vs helikoptéra. Závěrečná sekvence už však naplno opustila hranice reálnosti a i když je tahač s návěsem jedoucí pouze po pravých kolech nebo stíhačka prolétávající hroutící se dvoupatrovou dálnicí efektní, působí to celé skoro úsměvně. Kamera je skutečně neuvěřitelná a když se rozhodne opisovat mohutné půlkruhy kolem pohybujících se předmětů, začne Vám vypadávat popcorn z pusy. Willisovi zdatně sekunduje Long, Olyphant si užil svoji roli záporáka a parkourista Raffaelli se postaral o akrobatickou vložku. Viděno, podtrženo, sečteno, rozhodnuto: určitě podařený návrat velké akční série a ikony, ale chyběl mi tam nějaký ten ostrý předmět v oku (a nemusí to být zrovna krápník), trochu syrovější a uvěřitelnější akce a pár slov jako ´asshole´ či ´motherfucker´, na které jsme byli kdysi zvyklí. No jo, fuckin´ PG-13! 110 miliónů dolarů(rozpočet)/353,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (01.07.2007)

Len Wiseman, ten eklektický a bezduchý upíří synek a John McClane? Děláte si legraci? To ne! Leda že by... Bruce Willis měl životní formu a Len si udělal legraci z toho, co svými dvěma dosavadními filmy ztělesňoval – z hypermoderní akčňárny. Nuže, zázraky se dějí. Die Hard 4.0 je přesně takový akční koktejlek, jaký ho staromilci rádi popíjejí. Explozivní, ironický, duchaplný... okouzlující a strhující. Čím to? Popořadě: Willis má životní fazónu a jeho John by film utáhl, i kdyby byl scénář o třídu slabší. Scénář není o třídu slabší, je přesně tak řídký, jak je potřeba. Wiseman si na nic nehrál a natočil film bez zbytečných moderních obezliček, se zaujetím a jasnou vizí. Postaru, ale strašně strašně svižně. Timothy Olyphant je záporák k pohledání. Dokonalá kontradikce oplešatělého detektiva, chlapík, který si krví ruce nešpiní, ale používá vymoženosti moderního světa. Toho světa, který se stane smrtící arénou, v níž se stárnoucí detektiv, poslední mohykán svého druhu, utká s modernitou. Neobejde jí, neprotančí kolem ní s elegancí mistra kung-fu, nepodvede jí hackingem či nadpřirozenými schopnostmi, on jí rozčísne pěstí, kulkou, prostě chlapskou silou, na kterou jsme od Johna zvyklí. Detektiv NYPD se s moderním světem nechce kamarádit, on si proklestí cestu z bodu A do bodu B, hláškuje jako za mlada (a více), bruslí skrz nabušené a dechberoucí akční sekvence, obrňuje se klišé a patosem "dobrých poldů", který k 80. letům neodmyslitelně patří. Die Hard 4.0 je závan starých časů, poctivá filmařina s hrdinou, který je loser (a proto cool), s hrdinou, který je se vší hi-tech kulturou tak dokonale nekompatibilní, že připomíná vzteklého Dona Quijota. Narozdíl od toho Cervantesova ale větrné mlýny srovná se zemí, zkrvavený nasedne do ambulance a odjíždí kamsi do hollywoodského zlatého fondu. Dokonale osedlaný žánr, který jsem osobně považoval za krávu hnanou na porážku.Yippee-ki-yay, bastard! (30.06.2007)