Jarmark marnosti

Tento film opravdu není červená knihovna, jak se tu někteří snaží naznačit, William Makepeace Thackeray byl satirik a humorista, jeho tvorba pak převážně společensko- kritická, to už by k červené knihovně měla blíže Jane Austenová, nebýt tolik sofistikovaná. To, že tvůrci Jarmarku marnosti promrhali všechny své trumfy, je ale smutné a do očí bijící, a to posuzuji skutečně jen film, protože Thackeryho objemný román jsem v rukou nedržela přes dvacet let a v dohledné době na tom nemíním nic měnit. Za bohatou výpravou a okázale dekadentní barevností cítím prázdnotu, kterou nezachránilo ani zajímavé herecké obsazení většiny postav. Gabriel Byrne je zde trestuhodně nevyužitý, a Rebecca Reese Withersponeové v mých očích postrádá vnitřní inteligenci a integritu, která se mi na ní tolik líbila v „Pravé blondýně“ a ve „Walk the Line“. Jediní, proti komu bych asi neměla větší výhrady, tak zůstávají Jonathan Rhys Meyers, který zajímavost svede propůjčit každé roli a James Purefoy... Tomu, kdo by snad chtěl vidět, jak by takový příběh také mohl vypadat, mohu doporučit minisérii televize BBC z roku 1998. (30.09.2008)

Velmi rozporuplný film... Dobré vyobrazení tehdejší společnosti... Postava Reese Whiterspoonové působí smíšenými dojmy, že jde o milou, hodnou, brzy osiřelou dívku, která se jen snaží najít své místo ve společnosti. Jenže při tomhle hledání se nezalekne a neštítí ničeho... Nevíte, jestli s ní sympatizovat, nebo ji zatracovat.. Moc hezká holka, která se snaží "zbalit" nehezkého, Indií uchváceného bratra své nejlepší kamarádky... Nakonec si tajně vezme syna jednoho svého zaměstnavatele.. v propletených vzatzích se člověk snadno ztrácí... Herci - rodičové si jsou navíc docela podobní... Každopádně tenhle film stojí za shlédnutí... Z očekávaného happyendu se vyklube naprosto jiný... (08.07.2005)

Snímku chyběla logická výstavba, elegance a švih. Některé scény se táhly, ba co víc, pořád dokola se opakovaly (tanec, zpěv), zatímco potom přišel střih a během tří vteřin se hrdinka zamilovává, pak ji někdo žádá o ruku, pak říká, že je vdaná, pak opouští svou nadřízenou, pak přichází milostná scéna s tím, kdo asi opravdu je její manžel. Kdyby před tím dvacet minut zpěvu vystřihli, třeba by něco tak důležitého jako tajný sňatek nemuseli řešit během několika sekund. Navíc Becky má svým způsobem hrát na všechny strany, ale ve filmu si po většinu času drží takovou andílkovskou tvář, takže když pak najednou odkryje masku ďáblice, člověk jí to moc nevěří. Je to moc těžkopádné, černobílé. Spíš to působí, jako by hodné děvče někdo k něčemu nutil, než aby to byla její niterní povaha. Scénář mohl vypadat úplně jinak. Mnoho věcí si divák musí domýšlet, zatímco u dialogů skutečně natočených se nudí, mnohdy nedávají smysl nebo jsou zbytečné. Chtělo by to jinou herečku (já mám Reese ráda, ale tohle jí nesedlo), jiné scénáristy, jiného režiséra...Nebo si prostě přečíst knihu. (25.10.2017)

Málokdy se vidí film tak nudný a přitom hloupý zároveň. Režijně i scénáristicky nezvládnutý, kde scény nedrží u sebe, nenavazují jedna na druhou, postavy konají důležitá životní rozhodnutí na základě impulsu a z vteřiny na vteřinu. Není nám dovoleno být svědky milníků života postav (svatby, milostné scény atd.), zato musíme shlédnout tři dlouhá pěvecká vystoupení Reese Witherspoon, (u nichž jsem upřímně pochybovala, že je zpívá herečka samotná, znaje její pěvecký projev z Walk the Line) a jedno její absurdní taneční vystoupení. Člověk by čekal, když se jedná o historický film a všechno ostatní na něm selhává, že alespoň kostýmy a účesy budou věrné dějinám, ale opak je pravdou. Takhle historické látky nevypadaly, ať už po stránce materiálu, tak po stránce křiklavých barev, takové modely se nenosily a účesy dam a pánů byly svou výstředností taktéž krajně podezřelé. Navíc dáma, co se snaží dostat do vyšší společnosti, ukazující v před Viktoriánské Anglii na večírku holé stehno? Jako fakt? I ukázat kotník by tehdy bylo skandální. Nevím, zda se tento film stal nudnou fraškou vinou předlohy, kterou jsem nečetla, tudíž netuším, jak věrně se jí snímek drží, či je-li na vině scénárista, nebo režisérka, ale takovou překolorovanou spatlaninu, jejíž "historičnosti" by nevěřilo poslední mimino, jsem dlouho neviděla, pokud vůbec. A super je i poslání filmu - být sobeckou prodejnou zlatokopkou, které je úplně jedno, kolik životů kolem sebe zničí, se vyplácí. 1*. (23.03.2018)

Tento film jsem měla na kazetě dlouho nahraný, ale až dnes jsem se na něj stihla podívat. Nelituji, že jsem tak učinila, Reese mám ráda, Romola Garai je taky výborná herečka (ukázala se třeba v Pokání), zhlédnout film je další možnost, jak si doplnit mezery v literatuře poměrně snadněji než čtením knihy. Příběh se mi líbil, dojal mě, sem tam vtípky, závan ironie, ale i vážné scény, které, jak říkám, mě dojaly. Kostýmy, anglické prostředí, pro to mám slabost a sídla té doby se mi náramně líbí. Docela mi ale vadilo, že herci (tedy jejich postavy) vůbec nestárli a vypadali stejně. Toto je ale jen malá vada na kráse tohoto holčičího filmu. (16.06.2013)