Oběť

„Co budeš dělat?“ - „Nic. Nic špatnýho jsem neudělal.“ - „Ale někdy na tom nezáleží.“ Na tuto minisérii jsem se moc těšil a nepřipouštěl si, že by mě mohla zklamat. Má očekávání byla vyslyšena! Dostal jsem totiž britskou kvalitu v té nejryzejší podobě. Už od začátku je The Victim silně atmosférické, napínavé, co do emocí a psychologického vykreslení postav silné. Pro diváka nabízí řadu dilemat, ať už jde o otázku oběti, viny, trestu či odpuštění. Přání je totiž otcem myšlenky, když nenávist, utrpení, žal a spalující touha po pomstě převáží. A vzít pak spravedlnost do svých rukou je tak samozřejmé…Divák si je vědom toho, že řada postav něco skrývá, směrem k závěru tak nechybí i nějaký ten twist a The Victim nabízí nefalšovanou emocionální bombu, která je ovšem komorně laděná a o to přirozenější. Z herců jsou skvělí zejména James Harkness a Kelly Macdonald (v případě mé oblíbenkyně jde asi o její nejlepší roli vůbec). Půl hvězdy strhávám za nedostatečné objasnění okolností 2 vedlejších postav, celkově to tedy bude slabší plný počet. (15.12.2019)

Ukázka toho, že abyste si mohli užít mimořádné herecké výkony, nejsou k tomu potřeba hvězdná hollywoodská jména. A výborné herecké výkony jsou něčím, co tuhle minisérii dosti charakterizuje, rozhodně to ale není to jediné, co si zaslouží vyzdvihnout. Nejen díky skvělým hercům, ale určitě i díky chytrému scénáři, režijnímu vedení, skvělé práci s časovými rovinami a střihu či vhodné doprovodné hudbě se tomuhle dílu daří držet diváka v napětí, přimět ho, aby cítil s jednotlivými postavami, aby mu byly sympatické, protivné, aby jich litoval nebo cítil směsici všeho uvedeného, aby přemýšlel nad tím, co je a není správné, kdo je oběť, kdo je zločinec. Všechno je to přitom velmi uvěřitelné, nenásilné (ač o násilí vyprávějící). Několikrát už si myslíte, že víte, kdo je oním Eddiem J. Turnerem, abyste vzápětí zjistili, že to zase nebude tak jednoduché a napínali se dál. Celé to výborně graduje od možná trochu pomalejšího ale zajímavý další vývoj slibujícího začátku až do drásavého finále, při kterém vám možná i ukápne slza. A asi nebudete ani v tom finále vědět, kdo je zde vlastně obětí a kdo viníkem, protože to prostě není tak černobílé. Ale budete mít pocit, že jste si to s těmi lidmi prožili a že vás to obohatilo. Moje vůbec nejoblíbenější scéna (k onomu procítění i přemýšlení nad tím, co jak má správně být) - rozhovor Anny a Lennyho v jejich domě na téma odpuštění. 85 %. (22.03.2021)

Potom, co jsem se dodíval na tuto minisérii, okamžitě zamířila do sestavy mnou oblíbených seriálů. Nejenže mi tvůrci nabídli pobyt ve Skotsku, oni ještě vytvořili skvělý příběh o vině, trestu, svědomí i touze po pomstě, který obsadili výborně zvolenou hereckou sestavou, doplnili ho fantastickou atmosférou, dohlédli na to, aby děj ubíhal v opravdu svižném tempu, a tohle všechno pak vypustili na mé nic netušící já, čímž mě úplně posadili na zadek. Závěr byl dokonalý. (02.09.2020)

Z pocitu, že svět je pouze skvělé místo, člověk časem vyroste a do jisté míry se smíří i s tím, že jej musí obývat s lidmi, kteří si svůj pobyt zde nezaslouží. Nad systémovou absurditou a špatnými zákony, jež chrání právě ony lidské zrůdy, však nelze než cítit marnost... Aneb jak pravil Morgan Freeman v Seven: "The world is a fine place and worth fighting for. I agree with the second part." (20.12.2020)

Předně: musíte počítat se zádumčivou hudbu, která podbarvuje většinu série, aby polopaticky naznačila, že se řeší vážný etický problém. Což tedy řeší, ale to podání je někdy těžkopádné. Navíc mnohé scény jsou evidentně zbytečně natahované jen, aby série dosáhla požadované stopáže. Což podstatně ubírá na diváckému zážitku. Jinak však čtyřdílná série ukazuje v dokumentárním stylu (roztřesená kamera) velmi procítěné hraní a příběh o nejednoznačnosti provinění a jeho vlivu na všechny, jichž se zločin dotknul. ….  MOŽNÝ SPOILER:  Já si reálný předobraz téhle série pamatuji, bylo to něco otřesného a zdá se, že ani Britům tahle hrůzně krutá smrt malého dítěte z rukou nezletilých vrahů nedá spát a hledají pro ni vysvětlení. Bohužel si však myslím, že zlo někdy přichází bez příčin. Ale ve výsledku je to vlastně jedno. Snad jen, že – pokud mám pravdu já – nedá se mu předejít. Zatímco pokud bylo zlo způsobené jiným zlem, jak předkládá série, teoreticky by se dalo vyhnout opakování. (24.11.2022)