Hořící Mississippi

Velmi silný film o rasismu v Americe v 60. letech. Hořící Mississippi mám neskutečnou atmosféru, která by se místy dala krájet a doslova člověka přiková do sedačky, když vidí, co jsou lidé schopni udělat druhým jen kvůli odlišné barvě jejich pleti a nějakým předsudkům zažitým z historie. Na jihu Severní Ameriky to afroameričané dozajista neměli lehké a tento thriller a drama ukazuje onu surovost a intoleranci v celé své hrůze. Výslednému dojmu napomáhá také geniální hudební složka. Gene Hackman zde ztvárnil snad jednu ze svých nejsympatičtějších postav a Willem Dafoe tu je taktéž velmi sympatický. Klobouk dolů před tímto filmem a čest památce obětem rasistického řádění. (18.06.2013)

Parker je jeden z mála režisérů, který má jasný názor a hlavně se ho nebojí ve svých filmech sdělit. Ne vždy se s jeho názorem ztotožním (to, když glorifikuje pašeráky drog), ale pokaždé mi nechá něco k zamyšlení. Tahle filmová paráda má neuvěřitelné grády. Možná někdy potkám film s tématem rasismus, který bude lepší, ale příliš tomu nevěřím. V tomto snímku není nic, co by nefungovalo. Postesknu si, že akademici mají zřejmě nějaké problémy se sluchem, neboť Jonesovu úžasnou hudbu ani nenominovali na Oscara. Škoda. Přiznám se, že mi Parker s Hackmanem připravili těžkou chvilku. Když Anderson sedí v kině a ironizuje jeho velikost, žvýká sendvič a navrhuje, že by mohli být další agenti na balkoně, velice připomíná šerifa Raineyho na známé fotografii časopisu Life ze skutečného procesu. A já stále dumám, co mi tím odkazem tihle dva okupanti mého filmového srdce chtěli říct. Třeba na to jednou přijdu, zatím si budu vychutnávat scénu příchodu Andersona do nemocnice, filmovými prostředky, bez zbytečných řečí, jen mezi dveřmi je vyjádřeno vše. (22.04.2019)

Snímek v podstatě těží jen a pouze ze zajímavého období ve kterém se film odehrává. Problémy rasové segregace, šikany a utlačování menšin. Parker se samozřejmě především soustřeďuje na hybnou sílu celého tohoto sporu a to jest Ku Klux klan a jeho představitelé. Některé scény jsou působivé, jiné zbytečně natahované. Jestli čekáte Hackmana jako typického drsoně, budete zklamaní. Několik scén zde má, ale jinak je to spíše vysmátý starý mládenec s velkým množstvím úlisných poznámek. Atmosféra maloměsta a faktu, že se něco děje je solidní a ani brutalitě se naštěstí tak úplně dveře nezavřeli, takže je rozhodně na co koukat. Bez příkras a pomocných berliček. Nicméně podruhé už není příliš o co stát. Scénář je jednoduchý a až nepříjemně přímočarý. (06.10.2007)

Povedený snímek zručného režiséra Alana Parkera, který se zabývá problematikou lidských práv Afroameričanů a rasismu v bouřlivých šedesátých letech v konzervativním prostředí amerického jihu. V době, kdy se sever Spojených států již v tomto směru velmi liberalizuje, kdy Martin Luther King je v čele umírněného křídla sociálního hnutí za zrovnoprávnění barevných Američanů, čili v době, kdy se na jih Spojených států dívají pokrokoví Američané ze severu jako na něco silně zpátečnického, buranského a zkostnatělého. V tomto bouřlivém a nestálém prostředí mají federální agenti, které vede idealista a liberálně smýšlející William Defoe a doplňuje ho pragmatik a realista Gene Hackman, vyšetřit zřejmě rasově motivovanou vraždu tří politických aktivistů boje za lidská práva. Atmosféra vykreslena velmi působivě i skrze poměrně střízlivě zachycenou brutalitu, ačkoliv mohl jít režisér v tomto směru ještě krapet dál. Kladem je vystižení dobových hodnotových proudů a především předložení nikoliv černobílého pohledu na problematiku, ale snaha o komplexnější postižení komplikovaného fenoménu (nejsou jen dobří a zlí, nejsou jen rasisté a liberálové). 9/10! (03.01.2012)

V Mississippi berou holky ze střední za nastávající jako první ty, kteří je dokáží prostě jen pobavit a v Mississippi může černoch mávat pálkou na bělocha jenom při baseballu. Zatímco jiné kousky označované za „klasiky“ mě dost často neuvěřitelně zklamávají, Hořící Mississippi považuji za jeden z nejsilnějších filmů o rasismu vůbec. Každý tu moc dobře ví, kde je jeho místo a co si může dovolit, proto je vyšetřování trojnásobného zmizení (vraždy) ochránců občanských práv pro dvojici dosti odlišných detektivů dost silnou kávou. Náraží totiž na silnou zeď mlčení a strachu, a každý z nich se s tím vyrovnává po svém. Rozporuplnosti snímku dodává navíc také fakt, že příchod státních úředníků nenávist mezi lidmi ještě víc rozdmýchává. Tak či onak má tohle jižanské drama vynikající atmosféru, několik šokujících momentů, pozoruhodnou kameru, pevné režijní vedení a především výborné herce. (27.10.2011)