Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (335)

misterz 

všechny recenze uživatele

Tak ja som tu síce nič mysteriózne nepocítil, ale ako drsný krimi thriller na pozadí rasového útlaku to bolo fantastické. Ďalšia výborná pripomienka toho, ako to kedysi s tou demokraciou v Amerike mysleli. Byť černochom v tých dobách to chcelo teda riadnu dávku odvahy. Chválim aj atmosféru, tá bola miestami riadne hustá a tiež hlavne nasieracia. Toľko nenávistných magorov, ktorým aj posledné zvyšky zdravého rozumu zožrala kukurica, ktorou sa prepchávajú každý deň, sa len tak vo filme nevidí. Z toho filmu ide hrôza. 85/100 ()

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Snímok podľa skutočnosti o dvoch rozdielnym spôsobom pracujúcich agentoch prichádzajúcich do štátu Mississippi, aby prešetrili nezvestnosť troch mladých chlapcov. Dvoch bielych, a jedného čierneho. Sled udalostí následne spúšťa krvavú honbu niekoľkých miestnych ľudí voči mužom i ženám čiernej farby pleti. Výborný snímok zaoberajúci sa problematikou rasizmu v jednom zo štátov USA, kde bola táto fantazmagória prostredníctvom Ku-Klux-Klanu najviac rozšírená. Priznám sa ale, že aj napriek tomu, že ma film bavil, k štyrom hviezdam sa musím dosť prehovárať. Na konci sa divák dozvedá, že príbeh je natočený podľa skutočnosti. Neviem nakoľko realisticky sú vykreslené kroky FBI, no vzhľadom nato, že čo to o práci "VB" viem, pripadali mi ako banda idiotov, ktorých riadi samotný, "zasamovraždený" Spišiak. ()

Reklama

Kaka 

všechny recenze uživatele

Snímek v podstatě těží jen a pouze ze zajímavého období ve kterém se film odehrává. Problémy rasové segregace, šikany a utlačování menšin. Parker se samozřejmě především soustřeďuje na hybnou sílu celého tohoto sporu a to jest Ku Klux klan a jeho představitelé. Některé scény jsou působivé, jiné zbytečně natahované. Jestli čekáte Hackmana jako typického drsoně, budete zklamaní. Několik scén zde má, ale jinak je to spíše vysmátý starý mládenec s velkým množstvím úlisných poznámek. Atmosféra maloměsta a faktu, že se něco děje je solidní a ani brutalitě se naštěstí tak úplně dveře nezavřeli, takže je rozhodně na co koukat. Bez příkras a pomocných berliček. Nicméně podruhé už není příliš o co stát. Scénář je jednoduchý a až nepříjemně přímočarý. ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

Působivé psychologické krimi – drama pojednávající o stále aktuální otázce a to sice lidských předsudcích, konkrétně otázce rasismu. Děj je zasazen do období a lokace, kde v té době měla tato problematika největší podhoubí a to sice 60-tá léta v jižanském Mississippi. Ikdyž se jedná o fiktivní příběh, ta linie se skutečnou událostí je tak patrná, že v době uvedení do kin snímek vzbudil obrovskou vlnu pozornosti a a kontroverze. Parkerovi se pozozoruhodným způsobem podařilo vylíčit atmosféru, která tehdy panovala mezi místními lidmi ( člověk I skrz obrazovku úplně cítí tu nenávist a pohrdání vůči černochům). Navíc se dotyčný nespokojil pouze s vylíčením a osvětlením samotného zločinu, ale zamýšlí se I nad samotnou problematikou, jak se k tomuto problému postavit a řešit ho. Ne náhodou si k tomu ve svém příběhu vybírá dva naprosto rozdílné ( povahově ) osoby. Mladého idealistického agenta Warda ( W. Dafoe) a životem otřískaného Andersona ( excelentní G. Hackman ). Nicméně pozor, důraz klade I na postavy vedlejší. Důkazem budiž F. McDormand, B. Dourif…. Kromě již jednou zmiňované působivě vylíčené atmosféry tehdejší doby, vynikajících hereckých výkonů, volně plynoucí Parkerovi režie se snímek navíc může opřít o velmi působivý hudební doprovod Trevora Jonese a stejně je tomu I v případě syrové kamery P. Biziona. Tento snímek není bez chybiček, ale pořád je jedno z nejpůsobivějších zpracování, co tento žánr kdy nabídnul – 90,5% tenkokrát zaokrouhleno směrem nahoru. ()

agentmiky 

všechny recenze uživatele

Pro mnoho lidí je to určitě velká neznámá, ale jsem setsakramentsky rád, že jsem film mohl vidět. Je to fakt kinematografická lahůdka. Již téma mě velmi zaujalo, filmů s motivy rasové nesnášenlivosti a ku klux klanu na jihu USA v minulém století moc není, a tak jsem coby divák ocenil možnost si rozšířit své obzory v dané problematice. Když se teď dívám na seznam filmů od Alana Parkera, tak se ani nemohu vůbec divit, že skoro všechny filmy má s červeným hodnocením. Ten režisér je fakt mistr. Film mi celkově svým zpracováním a hlavně pojetím připomněl filmy od Stonea. Hořící Mississippi se může pochlubit výborně gradovaným příběhem, který je založen na skutečné události. Hlavní herecká dvojka byla úžasná, herecké umění Hackmana je nevyvratitelné, to, co tady předváděl, nemá obdoby. Jeho postava byla snad tím nejlepším, co film nabídl. I samotná atmosféra filmu byla mrazivá, dialog mezi Hackmanem a Rookerem byl vystupňovaný až na úplný vrchol. Asi bych se měl začít soustředit na starší filmy, neboť jich je hodně, a teď vím, že některé z nich se stoprocentně vyplatí vidět. Hořící Mississippi je toho živoucím důkazem. Za mě dávám filmu 91 % ()

Galerie (69)

Zajímavosti (18)

  • Gene Hackman sa rozhodol, že už nebude točiť filmy s násilím po tom, čo videl krátky násilný klip z jeho účinkovania v tomto filme (v jeho očiach vytrhnutý z kontextu) na Oscaroch v roku 1989. Tento postoj mu zabránil prijať prácu režiséra filmu Mlčanie jahniat (1991) a takmer ho stál rolu šerifa vo filme Nezmieritel'ní (1992), ktorú s nevôľou prijal, keď ho presvedčil Clint Eastwood. Rola, ktorá si vyslúžila veľké uznanie a jeho druhého Oscara. (Arsenal83)
  • Natáčení začalo 7. března 1988 a skončilo 14. května 1988. Natáčelo se v amerických státech Alabama a Mississippi. (Varan)
  • Mnoho komparsistů bylo skutečnými členy Ku-klux-klanu. (Kulmon)

Související novinky

Zemřel režisér Alan Parker

Zemřel režisér Alan Parker

31.07.2020

Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama